"Nejlepší okamžiky v našem životě nastávají, když je tělo nebo mysl člověka napnuta až k hranicím svých možností v dobrovolném úsilí dosáhnout něčeho obtížného nebo hodnotného." - Mihaly Csikszentmihalyi
Čím se flow zabývá?
Flow se zabývá tím, jak být naprosto ponořen do dané činnosti. Zabývá se i tím, jak žít šťastnější život.
Tento pocit můžeme zažívat při jakékoliv činnosti nebo aktivitě, do které jsme na 100 % ponořeni.
Lidé často mají pocit, jako by promrhali velkou část svého života. Plnohodnotný a smysluplný život žijeme tehdy, když trávíme většinu času ve stavu optimálního prožitku flow. Štěstí není nic stálého, musí se pěstovat a udržovat.
Co je to stav FLOW?
Je to ten nejlepší možný stav vědomí, kdy se zároveň cítíme nejlépe a zároveň jsme schopni podat ty nejlepší výkony.
Je to stav, kdy jsme tak ponořeni do konkrétní činnosti, kterou právě děláme, že úplně zapomeneme na všechny starosti. V tomto stavu nad ničím jiným nepřemýšlíme a ani nevnímáme čas. Tento stav jsme zažívali jako malé děti, když jsme si hráli na hřišti nebo s hračkami, nic jiného nás v tu chvíli nezajímalo. Do stavu flow se můžeme dostat při sportu, při byznysu, při práci, při vaření, při milování, skoro při každé činnosti. Když se nad tím zamýšlím, pokouším se dostat do stavu flow i při psaní této eseje, ale je to náročné.
Otázkou dle mého názoru není to, co je to flow, ale jak se do něj opakovaně dostávat a ponořit.
Podstata flow je dělat všechny činnosti naplno a s plným vědomím prožitku.
Autotelický přístup
Autotelickým přístupem autor označuje aktivitu, u které neočekáváme prospěch.
Tato aktivita má pro nás hodnotu už tím, že ji vykonáváme. Má pro nás hodnotu v daný okamžik.
Pro autotelický přístup jsou velmi důležité tyto body: zaujetí do práce, rovnováha mezi složitostí práce a dovednostmi pracovníka (úkol nesmí být moc jednoduchý ani složitý), konkrétní cíl, soustředění se, pocit kontroly, nevnímání svých pudů (zapomene mít hlad a potřebu jít na záchod), dostatek času.
Vytvoření stavu flow
1. Vybrat si aktivitu, která nám dává smysl a přináší uspokojení.
Vybraná činnosti nesmí být motivována vnější motivací.
2. Nepřerušované soustředění – multitasking není možný.
3. Cíl je zcela jasně definován.
4. Daná aktivita pro nás musí být výzvou. Když je úkol moc jednoduchý, pozornost nám utíká. Pokud je úkol moc složitý, jsme svázáni pocitem strachu.
5. Čím větší riziko za nesplnění úkolu, tím je větší šance, že se do úkolu opravdu ponoříme a splníme ho. Například deadline odevzdání práce atd.
6. Volnost v jednání, nesmíme dělat stereotypní rutinní věci, tyto věci nás blokují od stavu flow.
Ve stavu flow se „vypne“ část mozku, která je zodpovědná za dlouhodobé plánování.
Pokud je stav flow přerušen, tak chvíli trvá, než se do něj můžeme znovu dostat.
Plýtvání volným časem
Volný čas je velmi nestrukturovaný. Sám o sobě nepřináší žádný cíl, žádnou zpětnou vazbu, nemá pravidla a úkoly. V tomto směru tedy není možné se dostat do flow, pokud časem jen plýtváme.
Závěr:
Nejsem si jistý, zda je možné se do flow dostávat na povel, myšleno tak, že si řeknu, že se chci dostat do flow a dostanu se tam. Osobně stavu flow rozumím a chápu ho. Budu si teď více všímat, kdy jsem ve flow a kdy ne. Klíčem stavu flow je opravdu daná aktivita a daný úkol. Základem všeho je nějaká lidská práce, nějaký cíl a úkol.
