Dialogue: Isaacs


3 body

Hodnocení: neohodnoceno

Přidáno: 01.02.2022

Dialogue: the art of thinking together   William Isaacs

Kniha Dialog je základní literaturou pro studium v Tiimiaktemia Prague. Charakterizuje náš základní nástroj komunikace, kterým je právě dialog.


Check-in: jedna z nejjednodušších technik dialogu. Lidé sedí v kruhu a říkají to, co mají zrovna na mysli, ať už se jedná o pocity nebo myšlenky. Díky tomu se naladí "na stejnou vlnu".


Základní role v dialogu: mover (posouvají skupinu vpřed), opposer (často přichází s rozdílnými názory), follower (podporují nápady a myšlenky), bystander (shrnuje situaci, má nadhled). Tyto role nejsou statické, lidé je mohou přijímat podle toho, jak je zrovna v určité situaci potřebují.


K čemu potřebujeme dialog? K tomu, abychom porozuměli jak myšlení jedince, tak celé skupiny. Dialog nám poskytne užitečné nástroje, které k tomuto porozumění povedou. Potřebujeme ho, abychom mohli s lidmi efektivně jednat.


Dialog je typ konverzace, který umožňuje sdílení myšlenek napříč národnostmi nebo skrz celou organizační strukturu firmy. Lidé přichází do dialogu z různých důvodů, někdo chce řešit konflikty a někdo chce zlepšit vztahy s konkrétním člověkem. Manažer organizace může pomocí dialogu stmelit lidi dohromady a tím i zlepšit celkovou atmosféru. Vzhledem k tomu, že dnešní problémy jsou pro jednotlivce složité k řešení, tak je dobré podpořit v rámci dialogu „kolektivní inteligenci“ a vyřešit problémy společně.


Dialog slouží k tomu, abychom spojily naše odlišné myšlenky a vytvořili něco nového, co tu nikdy předtím nebylo. Nacházíme díky tomu společný smysl.


Základní pravidla: listening, respecting, voicing, suspending.

Listening in order to stay present and fully participative:

·       To, že opravdu nasloucháme nám umožňuje opravdu slyšet i to, co není vyřčeno. Zároveň opravdové naslouchání znamená vzdát se svého vnitřního dialogu.

·       Společné naslouchání nám ukazuje, že nemusíme znát o daném člověku všechno, abychom cítili společné propojení.


Respecting the ecology of relationships that develop in and around the organization:

·       Abychom dokázali vidět člověka celistvě, tak se musíme naučit ho respektovat. Respektovat znamená ponechat člověku jeho hranice a nepokoušet se je bořit. Abychom to vůbec dokázali, musíme se naučit zastavit a poodstoupit – podívat se na člověka z nové perspektivy.


Suspending to „see the system“ and reflect on the structures:

·       Toto pravidlo dialogu považuji za jedno z nejobtížnějších. Podle něj bychom měli vyjadřovat naše názory tak, aby jim ostatní porozuměli. A to všechno způsobem, že k vyjádření nejsme nuceni, nýbrž to opravdu sami chceme. Díky tomu vytvoříme energii, ve které budou vznikat nové myšlenky.

·       V dobře zvládnutém dialogu nikdo neútočí na ničí myšlenky tak, aby se dotyčný vzdal možnosti vyjádření.


Voicing for strengthening the organization’s central voice:

·       Celý život je nám říkáno, jak se máme chovat a co máme dělat. Vyjádření proto bývá jedna z největších výzev dialogu. Mluvit opravdu od srdce není snadné. Můžeme se vždy zeptat na otázku: Co má být nyní vyjádřeno? Pomůže nám to slyšet náš vnitřní hlas.


Kronos: přesný čas, podle kterého jsme zvyklí se řídit. Tenhle čas nás neustále kontroluje a my se snažíme naopak kontrolovat jeho.

Kairos: čas, který se řídí podle přírodních rytmů a ne podle ručiček na hodinkách. Například příliv a odliv.


ATP

Tato kniha mi oživila to, o co se se v TAP během našich training sessions snažíme. Uvědomila jsem si, že můj voicing se za dobu mého studia opravdu hodně zlepšil, i když mám stále na čem pracovat. Možná by mi pomohlo ptát se na otázku, kterou uvádím v eseji a tou je: Co má být nyní vyjádřeno? A pak to říct. Nicméně to také souvisí s bezpečným prostředím. Bezpečné prostředí chápu v souvislosti s respecting, kdy vím, že můj názor bude přijat a nemusím se obávat jeho zavržení. Uvědomuji si, že to úplně ještě v týmu nemáme zvládnuté. Je třeba o tom mluvit. Osobně mám také problém se suspendingem, jelikož jsem člověk, který v hlavě hodně soudí a pak nevidí člověka celistvě. Na závěr bych ještě dodala, že jednou z příčin, proč se nedostáváme do dialogu může být také pojetí času typu kronos. Všichni máme přesně vymezený čas na training session, jelikož pak potřebujeme zvládnout spoustu dalších věcí. Možná, že kdybychom zkusili užívat typ kairos, tak by se nám do dialogu dostalo snadněji. Osobně bych ráda v životě žila podle času kairos, přijde mi to velmi osvobozující.



Hodnocení: neohodnoceno

Nový komentář:







Komentáře (0):



Nejnovější eseje:

Kategorie: Učení

Body: 3

05.05.2024

Kategorie: Vedení

Body: 0

05.05.2024

Kategorie: Vedení

Body: 0

05.05.2024

Kategorie: Podnikání

Body: 1

05.05.2024

Kategorie: Podnikání

Body: 2

03.05.2024

Kategorie: Učení

Body: 0

03.05.2024

Sleduj nás na sociálních sítích: