Proč jsem knihu přečetl :
Knihu jsem přečetl z důvodu její důležitosti pro mé studium a její kompletní provázání se strukturou studia . Tato kniha předává esenciální znalosti , které mne budou provázet po celé studium. Kniha má v sobě velmi bohatou teorii na to jak Dialog praktikovat , jaké výhody nám přináší a hlavně předává důležitost toho jak je silné a kreativní přemýšlet společně. Tím pádem motivace k přečtení této knihy vznikala z důvodu touhy lépe porozumět struktuře mého studia a stejně tak touhy umět používat techniky dialogu pro úspěšné řešení interních problému v naší společnosti. Kniha mi trvala přečíst velmi dlouho , protože neustále mne provázela bariéra anglického jazyka , přičemž jsem měl možnost se zase něco nového v anglickém jazyce naučit .
Obsah knihy a její vliv na mě
V první části knihy se dozvíme co je dialog a jakým způsobem je strukturován a veden.
Je podstatné pochopit ,že problém řešený v dialogu si nemůžeme brát osobně a není naší součástí , tak jedině se můžeme uvolnit a na problém nahlížet z více perspektiv. Je zde uvedena také informace o dávném , historicky dohledatelném faktu o využití technik dialogu v pradávných kulturách a civilizací . Pro příklad staří Řekové či domorodé africké kmeny již využívali tradice a rovného slova ( nutnost , aby každý člen byl vyslyšen se stejnou váhou respektu).
Role nutné k vedení Dialogu
Mover - Otevírá a podněcuje řešení definovaného tématu - nastavuje dynamiku dialogu
Folower - Podporuje projednávanou myšlenku a dále ji rozvíjí
Oposer - Nesouhlasí a neakceptuje projednávanou myšlenku za účelem nalezení nové alternativy či možnosti detekování možného ( neviditelného ) problému
Bystander .- Přispívá do dialogu svým nezaujatým názorem a spíše přináší nový přístup k
Navazuje část zaměřená na nadčasové komunikace jež praktika a zároveň uměním . Je rozdíl mezi vedením dialogu a jiné konverzace , zapojení se do dialogu znamená zapojit sebe a přispět sebou do průběhu konverzace. Jsou tu jasně definované praktiky , které definují dialog jak má být. Je důležité mít jasný postoj jak se díváme na svět. Bez porozumění nemůže být dialog funkčním. Bez teorie nejde udržovat průběh dialogu. V této části knihy jsem se dozvěděl proč a jak je nutné zaprvé otevřít sebe - je důležité nevinit ostatní z chybovosti ale spíše vyhledat alternativu jak problému společně předejít a přejít ho společně. Někdy je člověk naštvaný ze situace a viní ostatní - Dialog se nám snaží ukázat , že za problém si mohu také sám.
Bez praktických znalostí je nemožné být součástí dialogu a to z vlastní zkušenosti vím , mám četný zážitek z TS-ka kdy bez nutné a věcné přípravy nemám pojem o projednávané tematice a horko těžko mohu přispět do řešení problému . Na druhou stranu zas vím , že pokud si udělám věcnou přípravu tak se v poli konverzace cítím dobře a uvolněně . Je nutné být plně vědomí svého jednání. Konverzace , která je pravdivá mluví vlastním hlasem. Každý dostane pocit , že se děje něco důležitého. Je nutné vytvořit disciplínu . Globálním prostředkem společnosti je a byla vždy konverzace, která vede k pochopení problému . V jižní Africe stále probíhají komunitní shromáždění - všichni můžou promluvit , všichni jsou vyslyšeni - klíč ke zdravé společnosti . Je nutné myslet přirozeně - nutné hlavně pochopit ostatní a pak být pochopen. Toto je první konec části knihy .
V další části knihy jsem pochopil jak důležité je poslouchat a naslouchat ostatním. Kniha stejně tak vysvětluje , že naslouchání musí být aktivní a né jak jsme možná někdy z konverzace zvyklí . Je rozdílem pokud někdo plně naslouchá a snaží se pochopit sdílený význam a tím pokud k někomu promlouváme a jeho zažitou reakcí v průběhu konverzace je přitakání - ,, EHMM,, ( CITOSLOVCE) KDY KNIHA VYSVĚTLUJE , ŽE TAKOVÁ REAKCE DÁVÁ NAJEVO , ŽE POSLOUCHAJÍCÍ NEMÁ ABSOLUTNĚ POJEM O TÉMATU , DŮLEŽITOSTI TÉMATU , AČKOLI TO DĚLÁ PROTO ABY DAL NAJEVO SVOU POZORNOST , JE TOMU NAOPAK. U dialogu musí vždy začít sám u sebe - otázkami - jak umím naslouchat sám sobe , a zda umím používat svůj vnitřní hlas.
Zásadní poznatky z Dialogu a aplikace znalostí do praxe :
základními pilíři dialogu jako činnosti jsou 3 důležité faktory na kterých je postaven celý proces dialogu-
naslouchání - je nutné naslouchat a né jen poslouchat , být plně vědom druhých , abychom pochopili co druhý opravdu chce říct a co cítí
pozastavení se - je nutné se podívat na systém a analyzovat podnět problému , neuspěchat své rozhodnutí
respektování - je nutné být laskavý ke svému okolí - je žádoucí vybudovat si vztah - jednat s úctou
Vyjádření - nutné mluvit pravdu - mluvit pravdu svým vlastním hlasem
Tyto postupy by měli být dodrženy všemi účastníky pro udržení kvalitního a bezpečného prostředí pro efektivní plynutí dialogu.
Velmi zásadní roli hraje také důvěra a udržování safe space , což je abstraktní prostor , kdy všichni víme , že nikdo z nás se nevyjadřuje na základě ublížení , ponížení ostatních ale spíše se vyjadřuje k problému samotnému . Jak jsem již zmínil , je důležité se od problému odosobnit a uvědomit si že problém , názor , nemusí být nutně naší součástí. Pro jsem také následně dospěl poznání , že pokud se někomu nelíbí můj názor , pohled na věc , nemusí to nutně znamenat , že má problém se mnou a nemusím tak do toho zbytečně tahat emoce , které vytvářejí zbytečné domněnky a vzbuzují konflikt, který není potřebný.
Pokud se Dialog vede jak má , tak se v jeho průběhu efektivně rozpouštějí problémy - vlivem otevřené a respektující konverzace - která probíha podle pravidel a vzájemného respektu.
Trust the proces !!!!
Jako další část knihy , která mne zaujala byla část věnována respektu a jeho vlivu na naše prostředí. Respekt není pasivní aktivita - musí být aktivní -( užívat jej vědomě) . Respekt vyžaduje pozorování a podrobení se druhé osobě- uvědomění. Akt respektování nás zve k tomu aby jsme viděli ostatní jako legitimní. Nemusí se nám líbit co ostatní říkají ale nemůžeme popřít jejich osobnost. Respekt také znamená ctít hranice lidí , když respektuješ tak neobtěžuješ - nevyrušuješ. Když někoho respektujeme - mohou nás něco naučit a to je podstatou sdíleného učení .
Zkusme zacházet s osobou vedle nás jako s učitelem . Ptát se sebe , co mne může každý naučit , nasloucháním takto můžeme najít nové a užitečné informace. Všichni jsou součástí celku a tím i součástí nás. Princip souvislosti - Všude kolem nás je existující celistvost života - vesmír je nedělitelný celek . Zahrnutím tohoto principu v dialogu jsme schopni nekoukat po tom co je třeba změnit ale spíše po tom co je potřeba zachovat.
Hledáním souvislostí v těžkých situacích jsme schopni spíše udržet pozornost. To co se děje se děje z našeho společného zdroje. Svět je složený z neoddělitelných částí , které na sebe vzájemně působí. svět je nedělitelný celek . Dialog nás tím naučí vnímat celistvost. Lidé přirozeně selektují dle sebe , ale je důležité být účasten celku a naslouchat mu.
Nalezení ticha v sobě je dalším důležitým aspektem , který vede k úspěšnému naslouchání a nastavení respektu. Do světa všichni zapadáme , jsme jeho součástí. Je důležité pochopit , že je špatně vinit ostatní za chyby ale je důležité vidět své chyby a pracovat s nimi - největším nepřítelem není nikdo jiný než já sám svým.
Další praktika pro budování respektu : Dialog nastavuje praktiku - koukejme na všechno jako by to bylo nesrozumitelné - nesnažme se milovat vše co kdo říká- je lepší vidět vše zvláštně - možnost pochopení další osoby úplně jinak, než pokud by jsme zaujali klasickou pozici kritiky . Přemýšlejme o někom koho nechápeme - to nás může přivést k pocitu nalezení společných věcí a finálnímu odhalení spíše pozitivních a funkčních možností .
Důležité je při Dialogu - ovládat napětí - nereagovat zbytečně impulzivně - nevysekávat kde je pravda - zbytečná reakce může vyvolat konflikt - a je nutné mít kapacitu pro udržení respektu. Je nutné vyslechnout veškeré perspektivy. V každém z nás máme spousty hlasů - některé jsme zdědily některé si vytváříme sami.
Narušení respektu -když se kruh respektu rozbije - vzniká konflikt - zážitek konverzačního násilí. Musíme si být vědomi toho , že jsem vycentrovaný a nemám důvod zbytečně reagovat !!!
Shrnutí teoretických znalostí zažitých (využitých) v praxi :
Jako tým aplikujeme v průběhu training session techniky Dialogu které by jsem stručně rozdělil na naslouchání , respektování , pozastavení se, vyjádření se. Každý z těchto faktorů vyžaduje úplnou přítomnou v době Dialogu. Je podstatné , aby každý člen byl myšlenkově naladěn na aktuální atmosféru. Pomocí řídících otázek jako Check- in – kterou používáme do uvedení týmové komunikace a na ukončení téma a uvolnění napětí aplikujeme Check-out který je většinou otázkou libovolný ale většinou je doprovázen permanentní otázkou spojenou s reflexí naší činnosti a ohodnocení vykonané práce.
možnost týmového učení skrze praktiky Dialogu
Je proces kdy vytváříme propojené tzv. síťové myšlení, které je mnohonásobně produktivnější než myšlení jednotlivce. Úspěšným týmem se stáváme ve chvíli kdy jednáme jako celek nikoliv jako jednotlivec !!! Je důležité prohlubovat si znalosti z Dialogu. Účelem Dialogu totiž není ostrá verbální bitva kde se určuje vítěz , ale hledá se hluboké a víceúčelové poznání které samo vyplyne . Účelem je obohacovat novými znalostmi tým stejně tak jako tým jednotlivce- tento stav se dá popsat jako symbiotický vztah :D
Schopnost měnit Mentální Modely
Mentální modely představují vnitřní představu o světě a o tom jak věci fungují včetně předsudků a předpokladů , které mají velký vliv na naše jednání. S určitým mentálním modelem se narodíme a to formuje naše vnímání světa . Vnímání světa můžeme definovat také jako schopnost učit se , což je proces při kterém vedoucí týmy mění své mentální modely v jiné , efektivnější. Mentální modely často jsou hluboce zakořeněné natolik že, při chápání určité situace a následujícího opatření nás ani nenapadne, že můžeme pochybovat. Jednou z možností předcházení pochyb je nutnost neustálého kritického analyzování naších předpokladů a výsledků této analýzy ,které by následně měli být zohledněny při našem rozhodování
Náš tým vnímá Dialog jako časoprostor , kdy všechny tyto aspekty týkající se rozvoje společnosti , spokojeností členů v týmu nebo organizace pracovních činností , dostávají pozornost od každého člena v týmu společně s mentálními vzorci členů v týmu , kteří obohacují konverzaci pobíhající v prostředí TS / Dialogu. Pomocí technik Dialogu se snažíme dát každému prostor pro projevení jeho předností a potenciálu, ten se společně snažíme rozvíjet u každého jedince spolu s důležitostí jeho vlivu na tým. Podle předností každého z nás si snažíme najít direktivní nebo spolupracující pozice. Já sám jsem se ponaučil a vím , že k týmu musím být otevřenější a více se zapojovat do konverzace bez předsudků ,aby jsem dokázal lépe poodkrýt svůj potenciál a mohl obohacovat tým stejně tak jako obohacuje mně.
Trust the proces !!!!
