Knížku Hluboká práce od Cala Newporta jsem si vybrala, protože se občas potýkám s problémem, že se nemůžu pořádně soustředit. Obzvlášť u nás v open spacu. Mám tendenci odkládat úkoly a když se konečně dostanu k práci, trvá mi to věčnost, než se do ní skutečně ponořím. Místo aby se moje pozornost zaměřila na jednu věc, běžně skáču mezi třemi úkoly najednou. Často se cítím, jako bych se vlastně na žádný projekt pořádně nekoncentrovala. Knihu jsem začala číst s cílem, že se naučím, jak lépe udržet pozornost, zefektivnit svou práci a být produktivnější. Myslím si, že roztříštěná pozornost úzce souvisí s dnešní rychlou dobou, ve které žijeme, a obrovským vlivem sociálních sítí. Často se cítím přehlcená informacemi a neustálým tokem notifikací, které lákají mou pozornost ve chvíli, kdy bych se měla soustředit.
Kniha má dva cíle:
První cíl knihy je přesvědčit čtenáře, že hluboká práce je účinná a v dnešní době důležitá.
Druhým cílem knihy je poskytnout čtenářům návody a postupy, jak se naučit praktikovat hlubokou práci.
V dnešní době čelíme neustálému tlaku, abychom na vše reagovali hned a byli stále online. To se projevuje hlavně ve stálém očekávání, že okamžitě odpovíme na e-maily a neustále se přihlašujeme na sociální sítě. Toto nekonečné zapojení do digitálního světa nás nutí skákat z úkolu na úkol a od jedné platformy k druhé, což může hodně rozhodit naši pozornost. Místo toho, abychom se mohli ponořit do jednoho úkolu a dělat ho pořádně, jsme roztříštění a výsledkem je, že naše práce trpí.
K tomu přidávej i nekonečné schůzky na práci, které by nám měly pomoci být efektivnější, ale často to spíš vypadá, že nám den jen rozsekají. Místo aby byly schůzky užitečné, tak nám zaberou čas, který bychom jinak mohli věnovat hluboké práci, která vyžaduje klid a soustředění. S tak častými přerušeními je těžké se opravdu zabrat do náročnějších úkolů, na které potřebujeme soustředit všechnu naši energii a pozornost.
Zaneprázdňenost = náhražka produktivity
ATP:
Abych zkusila teorii z knihy aplikovat do praxe, rozhodla jsem se si na měsíc smazat sociální sítě jako Instagram a Facebook z telefonu. Tím jsem chtěla eliminovat konstantní rušení a získat zpět kontrolu nad svým časem a pozorností. Kromě toho jsem se rozhodla přeorganizovat svůj pracovní týden tak, že si všechny meetingy a schůzky plánuji pouze na dva dny v týdnu. Tímto způsobem zůstávají zbylé tři dny v týdnu vyhrazeny pro nerušenou práci na mých projektech.
Dále jsem se rozhodla, že pokud to není nevyhnutelně nutné, nedávám si schůzky na dopoledne. Dopolední hodiny jsou pro mě nejproduktivnější. Tyto změny v organizaci mého času mi po měsíci praxe přinesly viditelné výsledky. Cítím se produktivnější a mám pocit, že můj pracovní den má větší smysl a přináší lepší výsledky. Tyto nové návyky mi pomohly lépe se soustředit a věnovat se svým úkolům s vyšší intenzitou a efektivitou. Určitě chci v tomto režimu pokračovat i nadále.
