Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele

Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele, Mark Manson

V poslední době jsem četla hodně knih, které jsou typickými motivačními knihami o tom, jak si zlepšit život. Prostě všechno na to samé brdo.

Co si z knihy odnáším?

9      lekcí

1.lekce – Nesnažte se

Ten pocit, když se dívám všude na sociální sítě a všichni jsou šťastní, zamilovaní, samé žádosti o ruku, nová auta, nové bydlení, svatby, rozmnožování a všechno působí tak hrozně idylicky. Každý žije dokonalý život. 

V knize autor píše o obráceném pravidlu, které zpopularizoval Alan Watts. Zákon říká toto: Touha po pozitivnějším zážitku je sama o sobě negativním zážitkem. Paradoxně, přijetím negativního zážitku a zkušenosti je vlastně pozitivním zážitkem a zkušeností (např. čím více chci být bohatá, tím chudší a nedůstojněji se budu cítit. Bez ohledu na to, kolik peněz vydělám). 

Prožívání negativních emocí není z dlouhodobého hlediska špatné.

Musíme si uvědomit, že v životě je určité utrpení nevyhnutelné.

2.lekce – Štěstí je problém

Být šťastný, není konečný životní stav. Štěstí je pouze emoce a měla by nám sloužit pouze jako vodítko k tomu, jak se vydat správným směrem.

Nikdy nekončící štěstí – je nereálné. Každý má problémy. Život je v zásadě o řešení problémů a čím lepší budu v této dovednosti, tím úspěšnější v životě budu. Štěstí v životě pochází z řešení problémů.

V knize mě pobavilo, pokud se lidí zeptáš, jaký by chtěli mít život nebo jak by si přáli žít, tak řeknou: Chci mít rodinu, dům a práci, která mě bude bavit. Tohle jsem dříve také říkala, úplně totožně to samé 😄 Když si to vezmu zpětně, ve skutečnosti to nic opravdu neznamená. Ten způsob, jakým lidé nastavují své hodnoty, je tak neurčitý a tak nekonkrétní, že to nemůže nikoho směřovat na tu správnou cestu.

Za co jste ochotni bojovat? Když si položím tuto otázku, měla by mi pomoci s tím, co chci v budoucnosti dělat.

Pravé životní hodnoty jsou určovány tou bolestí, kterou jsme ochotní podstoupit, abychom dosáhli svých velkých cílů. Pokud jsme stále skeptičtí ohledně ochoty bojovat a trpět za věci, kterých chceme dosáhnout, je třeba si představit, že mi byla udělena medaile za soutěž v karate, i když jsem vůbec netrénovala nebo to nikdy nedělala. Pověsili bychom si tu medaili hrdě na krk? Měli bychom z ní radost a vyprávěli o ní příbuzným?  Boj a problémy jsou věci, které dávají smysl a hodnotu cílům, kterých chceme dosáhnout.

3.lekce – Nejste výjimeční

Autor knihy říká, že je špatné se cítit úspěšný a šťastný, aniž bychom reálně něčeho dosáhli. 

Faktem je, že většina z nás jsme průměrní. S tím souzním. Jsem si jistá, že jsem průměrná ve většině věcí, které v životě dělám, a myslím si, že vy s největší pravděpodobností také.

Klíčem v životě není snaha o to být dalším výjimečným člověkem, ale ironicky jen snaha o to být normální.

4.lekce – Hodnota utrpení

Boje a utrpení bohužel v našich životech jen tak neskončí. Prostě to do našich životů patří. Ale je důležité si uvědomit: za co jsme ochotni trpět? 

Dejme tomu, že jsem si představovala, jak se stanu úspěšnou podnikatelkou a vše půjde jak po másle. Poté se mi poštěstí a opravdu se tou úspěšnou podnikatelkou stanu, ale 3 měsíce se utápím v papírech a nevím skočit dříve. Mám chuť to vzdát. Ale proč? Představovala jsem si to totiž jak Hurvínek válku a nečekala, jak náročné to bude. 

            „Příště se pokuste zaměřit na cestu, která vede k tomu cíli, a pokud Vás to bude naplňovat, tak víte, že jednou budete určitě úspěšní. I kdyby to mělo trvat 5 let, tak je to jedno, protože si užíváte tu cestu.“

5.lekce – Vždy si vybíráte

I když to zní krutě, tak si v životě vždy vybíráme, jak budeme reagovat na všechno ve svém životě. Např. 2 roky pracuji na projektu, kdy si chci rozjet svou malou kavárnu. Kavárnu se mi povede zprovoznit, ale nastane doba covidová. Snažím se to udržet v provozu, ale kavárna mi nic nevydělává, a tak musím chod kavárny ukončit a najít si novou práci. Spousta lidí se v této situaci zachová dost podobně, a tj., začnou vyčítat všem lidem okolo, proč se jim tohle stalo.

 Místo toho, abyste si na všechno stěžovali, by možná bylo lepší poučit se z toho a příště začít znovu s lepším a důmyslnějším plánem.

„Život je z 10 % to, co se mi stane a 90 % to, jak na to reaguji.“

6.lekce – Pletete se úplně ve všem

Znám spoustu lidí ve svém okolí, kteří musí mít za každou cenu pravdu i když to pro něj znamená lhát, nebo říkat něco, co je pravda jen z části. Mýlit se, není vůbec špatné.

Naše ego si nechce připustit, že se mýlíme, i kdyby náš mozek chtěl.

„Pokud si myslíte, že víte všechno, tak už není moc, co byste se mohli naučit.“

7.lekce – Selhání je cesta vpřed

Ve škole nás od samého počátku učí, že selhání a chyby jsou špatné. Dělá to tím, že nás známkuje. Ve škole platí, že čím méně chyb uděláme, tím lépe jsme hodnoceni a čím více chyb uděláme, tím jsme podle školních standardů hloupější. A tohle se odráží v naší budoucnosti.

„Někdy je nutné udělat jeden krok zpět, abyste mohli udělat dva kroky vpřed.“

8.lekce – Je důležité říkat ne.

Autor říká, že když řeknete NE, tak je Váš život ve skutečnosti mnohem lepší. Musíme říkat ne!

Ve skutečnosti, když řeknete ANO, automaticky řeknete NE něčemu jinému, co byste místo toho pravděpodobně dělali. Když něčemu řeknete NE, otevíráte pro sebe další možnosti, které mohou i více odpovídat Vašim hodnotám.

9.lekce – A potom zemřete

Autor knihy doporučuje, abychom si byli všichni vědomi své smrti a čas od času si ji připomínali. Je to snadný způsob, jak být pokorným člověkem a uvědomovat si, že náš čas tady na zemi je omezený. Celá tato představa o smrti může znít velmi morbidně, ale díky tomu můžeme být vděční za každý den života a také si můžeme nastavit ty správné hodnoty, kterými se v životě budeme řídit.

Věci, na které budeme myslet na smrtelné posteli, jsou ty, které nás přesahují – rodina, zážitky nebo třeba umění.

Veškerý smysl našeho života, je tvořen vrozenou touhou v podstatě nikdy nezemřít. Existuje několik způsobů, jak toho dosáhnout: vytvořit skvělou rodinu, aby si mě pamatovali mé děti a jejich dětí děti. Nebo vytvořit velkou společnost, která bude splňovat mé hodnoty, pomáhat druhým a může to být rodinné dědictví nebo třeba napsat knihu.

Závěr

Tuto knihu bych doporučila všem. Je to dobrý odpočinek od těch přemotivovaných knih, které říkají ve směs to samé pořád dokola. Líbí se mi, že mi to říká všechno upřímně a na plnou hubu tak, jak to je. 

Díky této knize pracuji na sobě. Učím se říkat ne. Myslím na to, že jednou můj život skonší a já tu chci zanechat po sobě stopu. Ať už to bude pouze pro mou rodinu nebo i lidi v mém okolí.