„Smyslem našeho života je hledat štěstí“
-Dalajlama XIV.
Každý má právo být šťastný. Ale jak dosáhnout štěstí? Tibetský duchovní vůdce dalajlama a psychiatr Howard C. Cutler dospěli k závěru, že se správným nastavením mysli a praktikami mohou všichni lidé najít štěstí.
Kniha bohatě propojuje buddhistickou filozofii a moudrost s nejnovějšími pozitivními psychologickými výzkumy vycházejícími z „revoluce štěstí“. Pokyny autorů k řešení výzev každodenního života jsou dodnes stejně relevantní, jako když byly poprvé publikovány v roce 1999.
Soucit a laskavost
Howard Cutler píše, bezpočet studií, ukazuje, že šťastní lidé bývají zdravější, mají silnější imunitní systém, lépe se spojují se svými partnery, zažívají lepší duševní zdraví, vykazují větší odolnost, lépe se vyrovnávají s traumaty, mají nižší pravděpodobnost rozvoje kardiovaskulárních onemocnění a mohou žít až o deset let déle než jejich nešťastní protějšky.
Mezi osobním štěstím a laskavostí, soucitem a péčí o druhé existuje nerozlučné spojení.
Kultivujte svou „buddhistickou povahu“
Být šťastný, zdůrazňují autoři, závisí více na vašem stavu mysli než na vnějších faktorech, jako jsou peníze, sláva nebo vaše představa ideální lásky. Mnoho bohatých lidí zjistí, že jsou nešťastní, když ztratí svůj socioekonomický status, protože si nevypěstovali vlastní hodnotu, která pramení z empatického spojení s ostatními. Neustálé srovnávání se s těmi, které považujete za úspěšnější, bohatší nebo atraktivnější, podpoří frustraci a závist. Odpovědí je podle autorů rozvíjet vnitřní spokojenost, abyste bojovali s nadměrnou touhou po více, a cvičili vděk a ocenění za to, co máte.
Nepotřebujeme více peněz, nepotřebujeme větší úspěch nebo slávu, nepotřebujeme dokonalé tělo nebo dokonce dokonalého partnera. Právě teď, v tuto chvíli, máme mysl, což je všechno základní vybavení, které potřebujeme k dosažení úplného štěstí.
Dalajlama a Howard Cutler
Doktrína „Buddhovy podstaty“ tvrdí, že každá lidská bytost je vrozeně jemná, ne agresivní. Nemluvňata přirozeně milují své matky a lidské tělo je nejzdravější, když lidé projevují náklonnost a vřelost místo negativních stavů, jako je strach a neklid. Vyřešte konflikty naladěním se na tuto vrozenou Buddhovu povahu.
Překonejte osamělost
Ti, kteří nemají intimní vztah, ať už s blízkým přítelem nebo partnerem, mají trojnásobnou pravděpodobnost, že do pěti let zemřou na srdeční chorobu, než lidé, kteří tato spojení živí. Cutler a Dalajlama v knize nabádají, abysme si vytvořili blízké, intimní vztahy s co největším počtem lidí. Dodávají však, že by to měla být autentická přátelství a nikoli ta, která by uschla, pokud bysme ztratili své postavení, moc nebo bohatství .
Naučte se rozpoznat, kdy si milostný zájem idealizujete
Romantické vztahy založené na fantazii budou mít za následek pouze frustrace a zklamání. Zajistěte, aby vaše vztahy mohly dlouhodobě přežít tím, že je zakořeníte na základě vzájemného respektu, soucitu a náklonnosti.
Obejměte nestálost
Cutler a Dalajáma radí, abyvhom přestali nahlížet na utrpení jako na abnormální stav, kterému se musíte vyhnout nebo jej odmítnout. Místo toho pozorujme kruté činy jiné osoby jako „tichý vítr“ a reagujme bez předsudků. Nechtěné externí události nemůžeme vždy ovládat, ale můžeme ovlivnit, jak budeme reagovat. Převezměme tedy osobní odpovědnost, za naše činy, a nedávejme prostor ppřahnaným pocitům viny a sebenenávisti. Pokud nás tíží pocity viny, je to pravděpodobně proto, že své problémy považujeme za trvalé a věříme, že naše chyby jsou nenapravitelné. Věřte, že veškerý život je pomíjivý a že vše existuje ve stavu plynutí. Přijměme proto změnu místo jejimu vyhýbání, nebo bránění.
Hledání rovnováhy
Pokud budeme hledat extrémy, ať už hromadíte obrovské materiální bohatství nebo fyzické vzrušení, způsobíme si větší utrpení a ublížíme si. Cutler a Dalajláma doporučují zaměřit se na hledání rovnováhy. Vyhněme se binárnímu myšlení, jako je přepínání mezi pocitem arogance a bezcennosti, abychom pěstovali zdravější emocionální a duševní stav.
Nepřátelství zvyšuje riziko srdečních onemocnění jednotlivce, možná ještě více než vysoký krevní tlak nebo hladiny cholesterolu. Dalajláma považuje hněv a nenávist za „největší zlo“. Bojujte s pocity nenávisti záměrným pěstováním tolerance a trpělivosti. Jak výzkum, tak buddhismus naznačují, že nejlepším přístupem k řešení hněvu je logicky jej analyzovat z kldiného místa.
Kniha mi velice připomíná přednášku s duchovním mnichem z Tibetu, kde nám říkal o štěstí v životě. Základním cílem buddhismu je dosažení osvícení a osvobození od utrpení. Názor na štěstí a stav mysli v buddhismu je spojen s koncepty jako Nirvána, osvícení a osvobození.
Podle buddhistického učení je utrpení spojeno s připoutáním k přeludům, touze a neustálým cyklem znovuzrozování. Cesta k osvícení v buddhismu, známá jako Čtyři pravdy, zahrnuje pochopení příčin utrpení a nalezení cesty k jeho překonání.
Pokud by někdo měl zájem, tak mám na profilu esej o Buddhismu zde:
https://tiimiakatemia.cz/cs/esej/Buddhismus%2520a%2520hodnoty%2520TAPu_vmO.php
