V knize mi přišel nejzajímavější fakt, že se jako společnost nedokážeme poučit a ekonomika funguje v jednotlivých cyklech a fázích. Přesto se vždy divíme, že přijdou.
Kniha se zaměřuje na rozvojové země a jejich ekonomickou situaci v 80. letech 20. století. Autor na základě svých zážitků a pozorování přináší zajímavé náhledy na to, jak fungují hospodářské mechanismy v těchto zemích a jak by se daly využít k jejich dalšímu rozvoji.
Rozvojové země by měly uplatňovat principy tržního hospodářství a otevírat se světu (né vždycky tomu tak je). To je důležité nejen z hlediska získání zahraničních investic a technologií, ale také pro rozvoj obchodu a exportu. Autor zdůrazňuje, že úspěšné země vždy měly otevřenou a konkurenceschopnou ekonomiku.
V rozvojových zemích je velmi důležitá role podnikání a soukromého sektoru. Podnikání totiž dokáže vytvářet pracovní místa a zvyšovat produktivitu, což je zásadní pro ekonomický růst a snižování chudoby. Autor uvádí řadu příkladů, jak drobní podnikatelé a živnostníci dokázali využít tržní příležitosti a získat ekonomickou nezávislost.
Co mě zaujalo bylo to, jak autor neustále zdůrazňuje fakt, jak je důležité vzdělání v podnikání (hodně to poukazuje na Tiimi). Vzdělaní lidé mají větší šanci najít si dobře placenou práci a využít svůj potenciál pro rozvoj země. Autor přináší zajímavé náhledy na to, jak by se dalo vzdělání v rozvojových zemích zlepšit a co by mělo být prioritou.
Myslím si, že jednou z nejzajímavějších myšlenek knihy je způsob, jakým autor Michael Lewis popisuje nekonvenční podnikatelské postupy v zemích s nízkým a středním příjmem. Lewis nám ukazuje, že na rozdíl od tradičního podnikání, kde se obvykle začíná s kapitálem a hledá se trh pro produkt, v těchto zemích podnikatelé často začínají bez peněz a hledají cestu, jak využít místních zdrojů a kreativity.
Zvlášť zajímavý byl příběh Muhammada Yunuse, který založil banku Grameen Bank a vytvořil mikroúvěrový systém pro chudé venkovské obyvatele v Bangladéši. Yunusova myšlenka byla, že i ti nejchudší lidé by měli mít přístup k finančním službám, a tak vytvořil systém mikroúvěrů, který jim umožnil začít podnikat. Tato myšlenka byla natolik úspěšná, že se rozšířila po celém světě a umožnila mnoha lidem v rozvojových zemích začít vlastní podnikání.
Tato myšlenka má velký význam pro podnikání v dnešní době, kdy je stále více zaměstnanců a absolventů vysokých škol, kteří se snaží vytvořit vlastní podnik. Yunusův přístup ukazuje, že není nutné mít velký kapitál a přístup k trhu, aby se mohlo podnikat. Důležitá je kreativita, přizpůsobivost a schopnost využít místních zdrojů.
Krásně ukazuje, jak se dá podnikat v méně rozvinutých zemích. Muhammada Yunuse lze považovat za jednoho z nejvýznamnějších podnikatelů na světě, který svou inovativní myšlenkou dokázal pomoci mnoha lidem v rozvojových zemích.
Je zajímavé, že je to snad popré, co jsem u Yunusim slyšel, každý neustále zmiňuje ikony jako Steve Jobs, histurii Applu či Elona Muska. Kouzlo se za mě skrývá někde jinde a do začátku nám dají pouze osobnosti, jako je Yunus.
