Byrokracie
Ludwig von Mises
Osnova
Proč jsem si knihu vybral?
Prvním důvodem bylo po přečtení knihy Anarchokapitalismus dohledání si zdrojů na které se kniha odkazovala. Také jsem chtěl získat hlubší uvědomění ekonomické kalkulace. Dávalo mi smysl, že tuto tématiku dobře pochopím v knize, která je tématicky o opaku. Že v ní naleznu, ne důvody proč je ekonomická kalkulace dobrá, ale proč je systém bez ní špatný.
Druhým důvodem byl stav mého týmu v Tiimi, ve kterém jsem pozoroval to co já bych v té době označil za byrokracii. Jednalo se především o lhostejnost, politikaření a negativní atmosféru. Domníval jsem se, že bych se v této knize mohl dozvědět, jestli to opravdu byrokracie je a popřípadě co s tím dělat. Tým to totiž v tu dobu velmi brzdilo a dokonce jsem v té době váhal nad tím, jestli to vůbec označovat jako tým. Například když se jednalo o něčem důležitém, tak se vymysleli maximálně dvě řešení. No a poté když se mělo rozhodnout které řešení vybrat, tak se domlouvalo co to komu přinese a pak se vzájemně hlasovalo jen aby ti druzí nezvítězili v tomto rozhodování. Pokud se jednalo o nějakém problému, tak se volila jen slova, která se v tu chvíli hodila k dosažení nějakého cíle. Problémy se tedy spíše prohlubovali, než aby se řešily.
Třetím důvodem bylo to, že v rámci své osobní vize se musím vzdělat v takové tématice. Bez toho bych neměl šance se k vizi přibližovat.
O čem kniha je?
Název knihy považuji za dostatečně vysvětlující tématiku celé knihy. Jedná se o popsání co všechno je byrokracie, kde se objevuje, proč a jaké to má důsledky. Pohlíží se na to z pohledu Rakouské ekonomické školy, jejíž je autor knihy asi nejznámější představitel. Kniha je poměrně náročná na vstřebání, protože sdílené myšlenky jsou velmi hluboké. Navíc přestože kniha pojednává teoreticky pouze o tématu byrokracie, tak se dostává k velkému množství provázaností s jinými ekonomickými tématy.
Knihu bych zařadil do kategorie vzdělání v ekonomii.
Jaké myšlenky se mi v knize líbily a mohu je využít v praxi?
Funkce poptávky - poptávka není pouze chtíč spotřebitele po nějakém produktu, či službě. Je to především způsob jakým si lidstvo alokuje zdroje, tak aby byly co nejvíce k jejich užitku. Jednoduše řečeno, pokud člověk něco chce, tak vyjadřuje jak se podle něj má svět změnit, aby se to danému člověku co nejvíce hodilo. Běžní lidé jsou takto schopni na volném trhu změnit i obří korporáty k obrazu svému. Dalo by se říct, že na volném trhu je to vláda světa odspoda, která rozhoduje o všem co se zrovna dostane pod ruku lidstva.
Funkce nabídky - nabídka není pouze uspokojení poptávky nejefektivnějším možným způsobem. Je to hlavně způsob jakým podnikatel může dosáhnout svého ambiciózního užitku. Samozřejmě způsob jakým toho na volném trhu může dosáhnout, je právě že již zmíněné uspokojení poptávky, ale prvotní motivace začíná u podnikatele samotného. Když tedy chce dosáhnout něčeho, pak může naleznout poptávku, kterou uspokojí svou nabídkou. Takový systém přinese užitek jemu i poptávajícím a spotřebuje nejmenší možné množství zdrojů.
Zisky a ztráty firem - to je metrika všech společností na volném trhu. Metrika spolehlivá, nekorupční a rychlá. Nutí společnosti neustále kontrolovat, že někde neplýtvají drahocennými zdroji. Jak jsem již zmínil, tak prvotní motivací podnikatele je užitek. Tudíž si může vytvořit společnost, která mu zajistí zisky, z kterých poté může ten užitek mít. On jakožto vedení společnosti má v tu chvíli úplně přirozenou motivaci měnit věci tak, aby společnost byla zisková co nejvíce. Jakmile se někde ve společnosti projeví ztrátovost, pak musí zareagovat rychle a efektivně, aby to napravil. Pokud to nenapraví dostatečně rychle a efektivně, pak má velkou pravděpodobnost dalších ztrát, což může zapříčinit krach.
Firma tedy má jednoduchý způsob jak počítat co má dělat a co ne. Všechny informace k těmto výpočtům jim dá “vláda volného trhu”, čili běžní spotřebitelé.
Je byrokracie ve firmách? - krátká odpověď - na volném trhu spíše ne. Dlouhá odpověď - autor knihy definuje byrokracii jako systém administrace ve kterém není hlavní motivací zisk, jsou v něm lidé spoutaní regulacemi a zároveň který se vyznačuje formalismem, nedostatkem iniciativy a pružnosti, nezájmem o lidské potřeby, tendencí přesouvat rozhodování na vyšší orgány, hromaděním prostředků za účelem zachování a zvyšování moci atp.
Z toho tedy jasně vyplývá, že to je systém který nehledí moc na užitek svých klientů a tudíž nehledí moc na zisk. Pokud by firma zvolila takový systém za svůj, pak nemá moc šancí na volném trhu uspět. Samozřejmě, že u obrovských korporátů složených z tisíců lidí se může stát, například to, že zaměstnanec bude vyhozen na základě nějaké antipatie i přes přínos firmě. Což takový korporát v jednotkách, kterými disponuje nemá moc šanci poznat. Pokud by takové jednání bylo ale časté, pak se to i tak projeví a firma bude nucená situaci vyřešit. V takovýchto případech by se dalo říct, že některé prvky byrokracie se mohou objevit i ve velkých firmách. Firma se tomu ale principiálně snaží vyhnout, což ve výsledku znamená nerozšiřování byrokracie.
Politikaření - to je přirozený jev vyskytující se v byrokratických podmínkách. Jakmile se totiž byrokrat snaží udržet na svém místě, nebo chce dokonce povýšit, tak mu nezbývá nic jiného než politikařit, aby dosáhl svého. Pokud by pouze zvýšil pracovitost, tak jeho aparát dost pravděpodobně nezíská nic navíc a i kdyby ano, tak to není měřítko tohoto systému a hledět se na něj nebude. To ve výsledku způsobuje špatné vnitřní i vnější vztahy takové organizace. Navíc to přirozeně dostává na nejvyšší pozice lidi, kteří jsou velice kompetentní v politikaření, pomlouvání, vychloubání, lezení do pr*ele atp. K tomu to ještě vytěsňuje pracovitost, proaktivitu, zaměření na zákazníka, týmovost atp.
Umělé náklady na podnikání - těmi je myšleno vše, co na volném trhu není nákladem. Například daně, povinné pojištění, povinné náklady na dodržení regulací, lidi uspokojující byrokratický aparát atd. Tyto náklady přímo ovlivňují a narušují fungování trhu. Bez takových nákladů by bylo totiž velmi jednoduché začít někomu konkurovat, doslova každý kdo by chtěl by se mohl zapojit do konkurenčního boje. Takovýto konkurenční boj by byl v tu chvíli velice rychlý, pružný, inovativní a kreativní. Pokud ale takové náklady principiálně nadržují velkým hráčům na trhu a běžným lidem zabrání se na trh dostat, pak se celý systém do jisté míry bortí. Dlohodobější velcí hráči nemusí tolik plnit požadavky poptávky. Do takových firem se pak dostává byrokracie, která už tak výrazné zpomalení inovací ještě prohloubí a celý systém se stává zkostnatělým. To poté přináší běžným lidem ve výsledku nižší užitek a značně jim to omezuje výběr. Když se k tomu pak přičte to, že byrokracie je systém nejen sebenaplňující, ale dokonce sebenavyšující, tak z toho neplyne nic dobrého.
Byzantinismus - pojem který vyjadřuje vrcholnou byrokracii. Autor knihy několikrát z různých pohledů dochází k tomu, že rozšíření byrokracie do všech částí lidského života, lidstvo zastaví a jednotlivce si v podstatě podrobí. Je to jakýsi odstrašující příklad toho, jak nezisková motivace organizací může dopadnout.
Co a jak jsem reálně využil v praxi?
Za prvé mi kniha pomohla hlouběji pochopit myšlenky Rakouské ekonomické školy, což jsem v praxi použil a používám v argumentaci s přáteli a na sociálních sítích. Na základě toho jsem byl schopen zas o něco posunout své argumentační schopnosti, což lze pozorovat především na tom, kolika lidem jsem byl schopen úspěšně vysvětlit takováto témata. Úspěchem považuji, že tématiku pochopili a navíc většinou i souhlasili. To samo o sobě přímo doprovází mou osobní vizi. S tímto posunem jsem spokojený a motivuje mě to dál se věnovat tématice, tak kriticky spojené s mou vizí.
Za druhé jsem si v knize uvědomil, že se v mém týmu v Tiimi opravdu objevovali prvky byrokracie a navíc mě to vedlo k uvědomění, že změna je opravdu nutná a zásadní pro další chod týmu. Na základě myšlenek zmíněných výše jsem se rozhodl v týmu více prioritizovat projekty a jejich výdělečnost. Viděl jsem v tom řešení problémů s lhostejností a politikaření, jenž vyřešení by mohlo způsobit zlepšení atmosféry v týmu. V learning session jsem se snažil s ostatními více bavit o projektech a výdělcích, což se poměrně dařilo. Většinou se dokonce tato tématika probírala v týmu s mnohem větším nadšením a aktivitou než témata jiná. Myslím si, že jsem byl jedním z iniciátorů většího zapojování projektů do týmu. Také na základě toho se rozjelo více projektů a dává se na ně větší důraz. Nyní pozoruji, že poměrně velká část prvků byrokracie z našeho týmu vyprchala a osobně cítím v týmu lepší atmosféru. Z tohohle pohledu se to povedlo jak mělo. Z pohledu druhého a tím je vzdělání se momentálně dává většinový důraz na projekty a na vzdělání se více zapomíná. Myslím si ale, že napravit takovýto problém bude jednodušší a méně zásadní pro chod týmu jako takového.
Kde získat knihu?
Pokud jsem tě přesvědčil a chceš si knihu přečíst, tak se dá koupit tady:
https://www.martinus.cz/?uItem=39545
No a pokud nemáš zájem podpořit trh, ale přečíst si to přesto chceš, tak tady je ebook zdarma:
https://www.mises.cz/literatura/byrokracie-19.aspx
Další knihy, které mě díky této knize zaujali:
Poznámky a vzpomínky - Ludwig von Mises
Svoboda a vlastnictví a jiné eseje - Ludwig von Mises
Liberalismus v teorii a politice - David Boaz
