Tuto knihu mi věnoval ředitel SSPŠ Radko Sáblík při jedné schůzce, když jsme za ním byli s nabídkou dialogu z projektu Learning Expedition. Můj obdiv si získal už několik měsíců zpět, když jsem se dozvěděl, že v jeho škole zaměstnává absolventy, že experimentuje s kombinovanou výukou, ale hlavně, že se o každého studenta zajímá.
Svět se změnil a také se ještě hodně změní. Strategie naučit se několik znalosti a dovednosti, které mi poslouží po zbytek života již nefunguje. Dále žijeme v informační době kdy hodnota znalostí klesla, zatímco hodnota dovedností vzrostla raketově. Pracovní trh se snaží na změny adaptovat. Školství zůstává beze změny.
Můžeme se snažit o různé reformy na státní úrovni, inovace v ŠVP, zvýšení platů, nicméně pokud učitelé a pedagogické fakulty zůstanou stejné, změny se nedočkáme. Výuka je v rukou ředitelů a učitelů, dále minoritní roli hrají také rodiče a profesoři na zmíněných fakultách. Na těchto lidech současný systém stojí a pokud ho chceme změnit, musíme nejprve změnit je.
Hodnoty Radka Sáblíka
Obklopuj se inspirativnimi, úspěšnými a schopnými lidmi.
Mlada generace není zkažená ba naopak, my jsme ji ještě nezkazili.
Vytrvávej. Po cestě bude hodně ran, které tě schodí na zem. Musis se ale zvednout a vytrvat.
Chybovat je lidsky a rozvojový. Chyba je když se z nezdaru nepoucim.
Respekt je základ. Pokud ho poskytnu ostatním, třeba i mládím studentům, poskytnutí ho oni mě.
Odměňuj disproporcionalne. Kdyz se někomu zadari, odměňuje ho a ať ho všichni vidí. Slabé se odmenovat nevyplácí, zůstanou slabými.
Pokud buď lhát nebo podvádět u lidi jsem navždy skončil a to především u mladých.
Učitelé
Pedagogové jsou základním stavebním kamenem školství, a jejich role je nezastupitelná v procesu vzdělávání. Přesto se čelí systémovému problému, který podkopává kvalitu výuky: nedostatečné finanční ohodnocení pedagogů. Tento nedostatek financí způsobuje, že profesionální dráha pedagoga není atraktivní pro odborníky z různých oborů, jako jsou například experty v IT, kteří preferují finančně výhodnější pozice v soukromém sektoru. Tím pádem se školství stává domovem pro ty, kteří by v konkurenčním prostředí soukromého sektoru pravděpodobně neobstáli, což často vede k situaci, kdy pedagogové sice vykonávají své základní povinnosti, ale chybí jim motivace přinášet do výuky něco navíc, inovovat či inspirovat studenty.
Další vrstvou problému je administrativní nepružnost školních systémů, která ztěžuje ředitelům škol odstranění neefektivních pedagogů z důvodu nedostatku kvalifikovaných náhrad či složitých procesů propouštění ve veřejných institucích. Jistým řešením, které se snaží zavést například SSPŠ, je zapojení absolventů a starších studentů do pedagogického procesu. Tento přístup je obzvláště užitečný v oblasti IT, kde rychlý vývoj vyžaduje neustálé aktualizace znalostí a metody výuky. Avšak, financování motivace pedagogů zůstává problematické, když rozpočet na mimořádné odměny činí pouze 12% základního platu, což znemožňuje adekvátně odměňovat aktivní a schopné učitele.
Zásadním problémem jsou tabulkové platy, které upřednostňují senioritu před schopnostmi a aktivitou. Tento systém paradoxně penalizuje mladé, dynamické pedagogy, kteří by mohli přinést do školství nové metody, entuziasmus a nejaktuálnější odborné znalosti, čímž by se zvyšovala celková kvalita vzdělávání.
Veřejné finance
Často se dávají jiným organizacím než školám, které je mají školám dál rozdělovat. Bohužel se prostředky často ztrácí s přidanou byrokracií těchto organizacích a někdy v organizacích nejsou ani schopní lidé a peníze rozdělí špatně.
Problem by se vyresil, když by se prostředky rozdělování přímo skolam a a ta by mohla s nimi hospodařit sama.
