Proč jsem si knihu vybral:
Knihu jsem si vybral, protože potřebuji přečíst dvě knihy na řízení ke zkouškám, a navíc jsem se vždy chtěl dozvědět více o agilním řízení, tak toto byla dobrá příležitost se k tomu konečně dostat. Na knihu jsem dostal doporučení od mých spolužáků, takže to byl další důvod, proč právě tuto knihu přečíst.
Obsah knihy:
V dnešní době rychlých změn a neustálé inovace se agilní přístupy staly základním kamenem úspěšného řízení projektů a vývoje produktů. Tato kniha se zabývá agilními přístupy vývoje produktu a řízení projektu" nabízí komplexní pohled na to, jak agilní metody přinášejí flexibilitu, efektivitu a zlepšenou komunikaci do procesů vývoje produktu a projektového managementu.
Základem agilní filozofie je schopnost rychle reagovat na změny a přizpůsobit se novým podmínkám. Agilní týmy jsou navrženy tak, aby byly pružné, s krátkými vývojovými cykly, které umožňují rychlou adaptaci na zákaznické potřeby a výzvy. Úspěch projektů závisí nejen na dobrém plánování, ale i na schopnosti týmu dynamicky reagovat na nečekané situace.
V knize je taká popsán koncept CYNEFIN, který pomáhá organizacím porozumět složitosti problémů, s nimiž se setkávají, a určit, jaké řízení a rozhodovací procesy jsou nejvhodnější. Rozdělení problémů do oddílů od jednoduchých přes komplikované až po chaotické umožňuje lídrům vybrat správné nástroje a přístupy pro jejich řešení. V agilním kontextu je důraz kladen na experimentování a učení se z prototypů a feedbacku.
Agilita je hodně propojená s principy filozofie lean, která se zaměřuje na maximalizaci hodnoty pro zákazníka při minimalizaci plýtvání. Lean thinking je o respektu k lidem a neustálém zlepšování procesů. Toto zlepšování není jen o efektivitě práce, ale také o rozvoji schopností týmu, podporování jejich autonomie a povzbuzování k inovacím.
Agilní metody jako Scrum a Kanban jsou praktickým vyjádřením těchto principů. Scrum s jeho strukturovanými sprinty, denními setkáními a retrospektivami podporuje transparentnost, komunikaci a neustálou adaptaci. Kanban se zaměřuje na vizualizaci práce a řízení toku práce, což pomáhá týmům lépe pochopit a optimalizovat své procesy. Tyto metody jsou nástroji, jak dosáhnout vyšší spokojenosti zákazníků, lepší kvality produktů a motivovanějších týmů. Vytváření produktu v agilním prostředí zahrnuje pochopení potřeb zákazníka, iterativní vývoj a neustálé získávání zpětné vazby.
Dalším zajímavým prvkem agility je tzv. motivace 3.0, která je úzce spojena s agilním přístupem, neboť se opírá o vnitřní motivaci a touhu jedinců dělat práci, která má smysl a která nás baví. To je v kontrastu s tradičními přístupy založenými na odměnách a trestech. Agilní prostředí, které podporuje autonomii, mistrovství a smysl, je ideální pro rozvoj motivace 3.0.
V knize jsou také popsané vývojové fáze týmu:
· Forming – formování
· Storming – fáze konfliktů
· Norming – ustálení se
· Performing – fáze ve které je tým vysoce výkonný
· Adjouring – konečná fáze ve které se tým rozpouští
Když se tito fáze dokáži rozpoznat a řídit, velice to pomůže efektivitě a produktivitě v týmů. Jednotlivé fáze jsou přirozené a každý tým si jimi musí z pravidla projít.
ATP:
Na agilní řízení jsme poprvé narazili v prvním ročníku, kdy nás zaujalo a rozhodli jsme se zavést týdenní „wska“ – celo týmové meetingy na kterých řešíme momentální problémy a agendu teamu. Trvalo nám poměrně dlouho, než jsme je dokázali udělat efektivní, nyní je jejich součástí krátký pitch každého jedince, co dělal, co dělat bude a s čím potřebuje pomoc. Tuto část hodnotí velmi kladně protože nám pomáhá se zorientovat v teamu a řešit problémy které hoří. Následuje již klasická agenda řešení rozličných záležitostí s následným plánováním. Osobně se mi na agilu líbí, že umožňuje plynulejší plnění úkolů než klasický waterfall. Přemýšlel jsem, do jakých firem by se hodil právě agile a v jakých naopak waterfall funguje dobře. Došel jsem k názoru, že agile se na základě mých zkušeností dá uplatnit téměř v každé firmě akorát záleží v jakém měřítku. Konkrétně v našem družstvu je agile více než vítaný v našem fungování nám usnadňuje řízení jednotlivých členů, a i vzájemnou komunikaci. Umím si ale představit, že ve velkých firmách agile plošně zaveden být nemůže, protože jsou zkrátka procesy, ve kterých je potřeba nejdříve schválení od někoho shora, ale i přesto se domnívám, že i v takto velkých firmách může být agile dobrým nástrojem pro menší projektové týmy. Zpětně jsem si uvědomil, že nevyužívám plný potenciál agilních nástrojů. Například jsem si po přečtení knihy osvěžil, jak fajn může být takový canban, dlouhou jsem ho již nepoužil, a tak si ho chci opět vyzkoušet a implementovat. Chtěl bych ho zkusit na osobní bázi kdy za pomocí lepíku na zdi budu řídit a sledovat svoji práci na mým projektech a povinnostech.
