Action Learning

Action Learning

Proč jsem se rozhodl číst?

Kniha je jedna z knih v rámci povinné četby ke zkouškám. Nicméně jakožto tým se potýkáme s různými problémy, které vyžadují mnohdy inovativní řešení a proto mi byla tato kniha doporučena od ostatních spolužáků. Metoda action learningu mě zaujala a chtěl jsem se o ní dozvědět více. 

Co si z knihy odnáším?

Metoda Action learning:

Co je vlastně Action learning

Action learning je metoda, kterou je vhodné využít v situacích, kdy skupina lidí potřebuje naleznout řešení nějakého složitého problému. Její hlavní princip je zapojení více různorodých jedinců, protože mohou přinést více informací o problému a jeho kontextu, souvislostech. Metoda vede účastníky k tomu aby zkoumali problem z co nejvíce možných úhlů pohledu a přispěli tak k jeho pochopení z jiných perspektiv. 

Spočívá v povinném sledu dějů. Nejprve přijde otázka, na kterou přichází odpověď (věta oznamovací nemůže nikdy předcházet otázce.) Druhý děj spočívá ve vynucené zpětné vazbě, ke které po jisté době předchozího sledu vybídne kouč. Při reflexi mají jedinci možnost pro učení. Zaměřují se na to, co se jim povedlo, co se jim nepovedl, co mohli udělat lépe. 

Jedinci se při reflexích učí, k čemuž se zároveň zavazují. Což nás přivádí k tomu, že metoda má svá jistá pravidla a pro její fungování jsou naprosto nezbytná.

• Řešení významného a naléhavého problému
•   Čtyř až osmi členná různorodá skupina
•   Proces reflektivního dotazování
• Realizovaná akce
•  Závazek k učení se
• Přítomnost kouče

AL má šest složek, které neustále prolíná a vytváří nový typ nástroje pro řešení problému: problém, skupina, otázky, akce, učení, kouč

Problém

• Problém musí být stručně a jasně zadaný.
• Měl by být významný, naléhavý, řešitelný, závažný, čím je závažnější tím více se toho skupina naučí
• Měl by obsahovat příležitost k učení se
• Měl by být reálný
• Když se na problému podílí více jedinců, kteří poskytují více perspektiv je snadnější dojít k příčině problému, k jeho jádru nebo se dokonce může přijít na to, že se o problém nejedná, nebo se problém nachází jinde než se zdá

Skupina

• Skupina by měla být co nejvíce různorodá, lidé různého postavení, vzdělání, věku, temperamentu, lidi různých zkušeností a zaměření, lidi s různými mentálními modely
• Nedoporučuje se, aby skupina byla tvoře z přátel, může to způsobit brzdění procesu
• skupina musí obsahovat, jak lidi do problému zainteresovaná tak opačně
• vzdělávací ticho je pro skupinu action learningu důležité (ticho mezi otázkami pro zamyšlení)

Otázky

• hlavním úkolem účastníků je klást otázky a odpovídat na otázky druhých
• oznamovací věty následují až po otázce
• Otázky mají rozvíjet proces a posouvat se dál v problematice
• otevřené otázky jsou lepší pro přemýšlení
• Otázky mají být k  věci, všichni se nad nimi musí zamyslet, aby dospěli ke společnému pochopení
• žádná otázka není špatná (různé perspektivy rozšiřují povědomí)
• příklady otázek: Dá se to udělat jinak? Jaké jiné možnosti vás napadají? Kterých zdrojů jsme nevyužili? Co se stane, když to neuděláme? Co můžeme udělat lépe? Proč si myslíte, že tento problém vznikl?

Akce

• je nutno aplikovat řešení, abychom se mohli poučit z chyb
• je nutné vykonávat akční kroky, jinak AL postrádá smysl
• ke smysluplnému učení dochází v případě, že je akce vykonána a následně reflektována

Učení

• podněcuje ke vzniku učící se organizace
• Je stejně podstatné jako vyřešení samotného problému
• Typ znalostí které se tvoří při AL: Vědět co, kde, kdy, proč
• členové skupiny AL jsou si vědomi, že kromě hledání řešení se musí také aktivně učit a přinášet nové poznatky do týmů, čím více poznatků, tím více perspektiv tím více vhledů

Kouč

• soustředí se na to, aby se zachovalo učení na jisté úrovni
• zaměřuje se na to, co je podstatné a neodkladné dává pozor na to, aby se zároveň učilo a zároveň se řešil problém
• Kouč pomáhá členům k reflexi nad jejich aktivitou (zhodnocení)
• roli kouče ztvárňuje buď člověk, který není součástí AL týmu a nebo si ji členové týmu předávají mezi sebou a tak členové získávají způsobilost k tomu vést lidi a pomáhat jim se učit

Dvanáct kroků pro zavedení a realizaci AL

1.    Získat podporu vrcholového vedení

2.    Provést přípravný workshop

3.    Vybrat projekty, problémy nebo výzvy

4.    Vybrat a připravit kouče AL

5.    Jmenovat členy a připravit skupinu AL

6.    Zajistit orientaci v otázkách AL a připravit členy skupiny – všichni členové musí před schůzkou znát obecné zásady (šest složek + dvě zkl. pravidla)

7.    Zavést a uskutečňovat schůzky AL – mít pravidelný rozvrh

8.    Přeformulovat problémy a vypracovat akční strategie

9.    Ověřit a doporučit akce

10. Realizovat akční strategie

11. Dokončit činnosti a podchytit konečné poznatky skupiny AL

12. Posoudit hodnotu a účinnost programu AL a hledat možnosti jeho rozšíření v celé organizaci

ATP

První pokus o provedení AL se nám s týmem moc nevydařil, dělali jsme ho na ts a pohořeli jsme na netrpělivosti některých členů s touto metodou. Neměli jsme tolik jasno v pravidlech. Nicméně tuto metodu budeme zkoušet v blízké době při birth givingu a jsem na její výsledek zvědavý. Po výsledku atp sekci doplním o poznatky.

Závěr

Kniha se četla příjemně, i když se občas stává,, že se vše začne omílat dokola a je to dost na jedno brdo. Už se ale těším na to, až metodu dostaneme do běžného používání a doufám, že se k ní budeme i vracet.