1. Buďte proaktivní
Proaktivní lidé se soustředí na to, co ovlivnit mohou a nevinní ze všeho ostatní. Jsou iniciativní a přebírají zodpovědnost. Opak - reaktivní lidé
2. Začněte s myšlenkou na konec
Vizualizace – náš pohřeb odteď za 3 roky – co bych chtěla aby se o mně říkalo a v čem jsem nápomocná? Co bych chtěla slyšet od příslušníka rodiny, od spolupracovníka, přítele a co od člověka veřejně činném?
Moje představa – užívala jsem si naplno života, viděla spoustu míst, byla jsem schopná a dokázala se sama uživit a žít si nadpoměry, snažila se vždy dělat správnou věc a pomáhala lidem…
Je důležité si určit naší vizi a hodnoty, kterými se řídit
3. Dávejte to nejdůležitější na první místo
Teď když víme svojí vizi, musíme jí při každodenních činnostech a rozhodování brát za důležitou. Důležité jsou tedy moje hodnoty a vize.
V životě jsou samozřejmě také i naléhavé věci, které musíme udělat. Vytvářejí pocit naléhavosti, na který musíme zareagovat, jenže někdy můžou být zbytečné a nemusí souviset s našimi cíli. Vyžadují odpověď, která nás může dohnat k dělání nesprávných věcí.
Zde je rozdělení řízení času. 
Tyto 3 návyky nám přináší sebedůvěru – pak může nastat sebeláska, přestávání se srovnávat a může také přestat mentalita nedostatku.
4. Myslete způsobem win-win
Neměli bychom v obchodu ani v reálném životě hledat kompromisy, ale alternativní řešení dobrá pro obě strany (win-win pro obě strany)
5. Nejdříve se snažte pochopit a až pak být pochopeni
Nedostatek naslouchání je velkým problémem. Měli bychom být empatičtí a opravdu poslouchat návrh toho druhého, abychom mohli dojít k win-win závěru. Využívají se tu principy dialogu. Opakem je hluchý dialog.
6. Vytvářejte synergii
Vytvářejte tvořivou spolupráci. Výsledkem je v podstatě návyk číslo 4- hledáme totiž win-win lepší řešení. Dobré je využívat odlišností a silných stránek druhých lidí.
7. Ostřete pilu
Měli bychom svojí pilu neustále ostřit (opakovat si tyto návyky a řídit se těmito návyky). Měli bychom na sobě neustále pracovat a učit se. Toto je totiž 7 zásad a ne zvyků, a proto bychom se je neměli jen učit, ale hlavně - naučit se je žít.
Myšlenky, které v knize zazněli a zaujali mě
-Prostředí ve kterém vyrůstáme na nás má vliv, ale nemělo by nás určovat. To samé platí i o lidech co na nás v průběhu života mají vliv, je to pouze jen vliv, ne něco, čeho se musíme držet a opakovat to.
-Neměli bychom reagovat v situacích podle naučených vzorců, ale svobodně a dle našich vlastních hodnot.
-Svoboda myšlení- můžou mi vzít fyzickou svobodu, ale tu svobodu v hlavě mi nikdo nesebere (2.sv.v) „Nejdůležitější je vnitřní svoboda, tu mi nikdo nemůže vzít, jedině já sám“ – Václav Havel
-Klíčem k uskutečnění závazků je účast
Kniha mi přinesla nějaké sebeuvědomění a zajímavé myšlenky, ovšem nebylo to pro mě nic extra obohacujícího, je to jak když slyšíte něco už tak po desáté. Nenašla jsem si tedy k ní až takový vztah, každopádně neberu to jako ztracený čas, protože není od věci si tyhle věci občas připomínat. S produktivitou mám někdy problém, a tak se mám aspoň podle čeho řídit. Zároveň jsem si tu ověřila, že většinu těch ,,správných cest" už vlastně jako lidstvo známe, akorát každý si to přebíráme trochu jinak, jinak to pojmenováváme a jinak to praktikujeme. Všichni se v podstatě ale snažíme dělat to samé a je super zjišťovat, jak to dělají ostatní, abychom si i díky tomu my sami mohli najít tu pro nás nejlepší cestu.
