Důvod výběru knihy:
Knihu jsem si vybrala protože jsem ji našla doma v knihovně, potřebovala jsem druhou knihu na projektové řízení a tato mě zaujala tím, jak je komplexní. Je v ní obsaženo: příprava a plánování, zahájení, výběr lidí a jejich řízení, kontrola a změny a vyhodnocení a ukončení.
Mně se teď dost zalíbil agilní způsob řízení projektů a chtěla jsem si načíst více teorie i o jiných způsobech. Také bych chtěla být někdy v řídící roli a na toto téma jsem zatím moc knih nečetla, proto jsem sáhla právě po této knize učebnicového typu.
Důležité informace z knihy:
Definice z knihy co je projekt:
Jako první bych si tu ráda poznamenala, jak autor knihy popsal co to projekt vlastně je. Setkáváme se s mnoha projekty a kdyby se nás někdo zeptal, ať mu daný projekt popíšeme, vždy bychom ho popsali jinak. Pravděpodobně by se i samotný postup velmi lišil. Protože jsme ve škole a učíme se vést projekty co nejlépe, vždy se z nic snažíme poučit a příště začít trochu jinak. Proto pro mě bylo zajímavé pozastavit se nad samotnou definicí co to ten projekt vlastně je.
Byla to pro mě přínosná informace také kvůli tomu, že se jedná o rozlišení ostatních manažerských činností od řízení projektů. My v projektech často narážíme na to, že ani nevíme co by jaká role měla všechno obsahovat a jak máme pracovat.
Charakteristické rysy projektů:
Projekty mají trojrozměrný cíl, jsou jedinečné, zahrnují zdroje a realizují se v rámci organizace.
Cíl projektu:
Projekty musí splnit požadavky na věcné provedení, časový plán a rozpočet. Pro úspěšný projekt musí být tyto tři požadavky měřitelné, konkrétní a dosažitelné.
Jedinečnost:
Každý projekt je ojedinělý, už se nikdy nebude opakovat za stejných podmínek, informovanosti, stejným rozpočtem a týmem se stejnými rolemi. Vždy se něco liší a jedná se o něco co jednou započalo, má to jasný cíl a také to jednou skončí.
Zdroje:
Projekty se realizují pomocí lidských a materiálních zdrojů. Na správném výběru často stojí samotná zrealizovatelnost projektu.
Řízení projektu=řízení lidí!
Řízení projektu je rozděleno do pěti fází, které pokud chce být manažer dobrý, musí splňovat.
Nejdříve je samotné definování projektu. Část, kterou na našich projektech někdy podceňujeme a máme potom problémy s dalšími kroky. V této fázi vypracovává trojimperativ. Jedná se o rozepsání a nadefinování požadovaného provedení, časového plánu a rozpočtu.
Potom se jde do fáze plánování. Jak kniha pojednává, pro dobré plánování je třeba využívat kvalitní metody, které nám práci usnadní. V této fázi je třeba vytvořit hierarchickou strukturu činností, naplánovat časově harmonogram, plánovat rozpočet a v neposlední řadě definovat možná rizika a připravit se na jejich řešení.
Všechny fáze na sebe navazují. Jedná se o takový manuál, jak postupovat při řízení projektu, krok za krokem.
Dále vedení. V této fázi se řeší organizace celého projektu. Tam patří hlavně sestavení projektového týmu, týmu který bude řešit administrativní a technické záležitosti a nadefinuje se role manažera v projektu a jeho pravomoc a odpovědnost vůči týmu.
Předposlední činností je monitorování. Protože projektový manažer je odpovědný za to, aby se projekt zrealizoval, byl kvalitní a došlo se s ním do cíle, je třeba kontrolovat svůj tým a vést ho správným směrem. Manažer má kritéria, které tým musí splnit. Například jasně daný rozpočet. Musí tedy kontrolovat, zda se projekt do rozpočtu vejde. Dále hlídá plán a kontroluje, zda se všechno stíhá. Také musí řídit nastalé změny v projektech a možné konflikty, které v průběhu projektu v týmu vznikají. Proto musí manazer vědět o činnostech, které jeho tým vykonává, podávat reporty vedení apod.
Poslední fáze projektu je jeho ukončení. I ukončení má svá náležitosti a jeho velmi podstatnou částí je vyhodnocení projektu. Pro naše projekty v týmu je to jedna z nejpřínosnějších částí. Provádíme AAR, hodnotíme nejen samotný proces, ale i naše fungování v projektu, definujeme důvody, proč se co nepovedlo tak jak jsme chtěli, hledáme cesty, jak by to šlo udělat lépe a bereme si velké ponaučení do našich dalších projektů.
Závěr:
Kniha se mi četla hezky. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Kniha je sice z roku 2003, ale při čtení mi to nijak zvlášť nevadilo. Bylo pro mě obohacující přečíst si hezky strukturovanou knihu, kde najdu mnoho metod, které už jsem sice používala, ale až teď jsem se o nich dozvěděla více teorie, kterou využiji au příště metodu využiji znovu. Kniha mi potvrdila, že nějaké nástroje a metody jsou pro řízení projektu nezbytné a že bychom si při práci na projektu kolikrát ulehčili práci, kdybychom sáhli po ověřených metodách. Stále se mi líbí agilní způsob řízení projektů více, ale jak už jsem zjistila tak není vhodné všude a je třeba si osvojit klasické waterfallové způsoby.
