Kniha je jednoduše o tom vystoupit z davu a nenásledovat daná pravidla.
Proč jsem si vybral knihu?
Dnešní doba je rychlá a jsme zahlceni neustálými úkoly a povinnostmi.
Nejhorší věcí, kterou já osobně považuji za problém při pracovním nasazení je to, že jsme neustále vyrušováni maličkostmi, které nás velmi zdržují od opravdu hluboké práce.
Malé děti, když je něco opravdu zaujme, tak je nic jiného nedokáže od tohoto hlubokého poznání odtrhnout. To se nám dospělým vytratilo. Hluboká a kvalitní práce je v mém okolí častým tématem, proto jsem se rozhodl si přečíst tuto knihu.
Jaký je rozdíl mezi efektivitou a výkonností?
Naše práce je efektivní, když to, co uděláme nás dovede k určitému cíli a tento cíl nám přinese reálné výsledky.
Výkonnost se poměřuje tak, zda jsme daný úkol splnili tím nejlepším možným způsobem.
Parkinsonův zákon:
„Práce přibývá úměrně s tím, kolik je na ni k dispozici času.“
Dle tohoto zákonu nám splnění úkolu zabere všechen vyhrazený čas. To znamená, že když budeme mít na napsání knihy o 100 stránkách 365 dní, budeme tuto knihu psát celých 365 dní. I když reálně bychom ji byli schopni napsat za 30 dní.
Zákon triviality přímo souvisí s Parkinsonovým zákonem. Dle tohoto zákona méně důležité úlohy zaberou větší část plánování a dostupného času. Naopak ty opravdu důležité ztratí na důležitosti.
V situacích, kdy je na nás vyvíjen tlak a kdy stojíme před negativními důsledky nedodržení deadlinu, jsme schopni ze sebe vyprodukovat o dost větší produktivitu.
Pravidlo dvou minut:
Jedná se o základní pravidlo metody Getting Things Done. Jakýkoliv úkol, který je možné zvládnout do dvou minut, musíme udělat hned a neodkládat ho nebo plánovat na jindy.
Automatizace:
Klíčem ke svobodě je automatizace, kterou autor neustále zmiňuje. Správně fungující byznys by měl mít nastavené ty správné procesy a zaměstnávat spolehlivé lidi. Autor popisuje, že pokud dá zaměstnancům větší důvěru a nechá je o věcech více rozhodovat, zaměstnanci si vezmou firmu za vlastní a pracují pro ni skvěle. Z toho si odnáším to, že toto se snažím dodržovat ve svém projektu. Zatím momentálně nemám nastavené dva procesy. Proces ohledně kontroly kvality úklidu. Chci své zaměstnance poslat na různá speciální školení. Dále bych rád automatizoval to, že pokud náhodnou dáma onemocní nebo se nebude moci dostavit na úklid, bude za ni bez problému nalezena náhrada.
Outsourcujeme:
V dnešním světě se snaží všichni si ušetřit co nejvíce času a věci, které neumí nebo je nebaví přenášejí na třetí strany. Tato myšlenka se dá přenést i na vlastní život než jen život byznysu. Pokud děláme něco, co za nás může udělat někdo jiný a za menší cenu, než je naše hodnota času, měli bychom tuto práci delegovat. Zaujala mě myšlenka ohledně delegování práce do jiné země, například do Indie. Zde je levná pracovní síla a navíc je zde rozdílné časové pásmo, tudíž člověk bude pracovat přes noc (jejich den) a my se probudíme a práce bude hotová.
Zajímavé postřehy z knihy:
Autor se v knize často zmiňuje o takzvaných mini důchodech. Tyto mini důchody zmiňuje například ve vztahu o cestování, na které si vždy během roku vyhradí čas. Sebere se, vše za sebou nechá a odjede třeba na pár měsíců. Každá cesta nám ukáže nové příležitosti a přinese neskutečné množství nových zážitků a kontaktů. Neměli bychom čekat na důchod, ale měli bychom si mini důchody dopřávat pravidelně ročně.
Nejtěžší na tom všem je se sebrat a skutečně něco udělat. Mnoho lidí si často nalhává, že něco nejde, ale jsou to jen naše osobní předsudky.
Když se nám v projektu nahrne více objednávek, než jsme schopni zvládnout, nabízí se otázka, zda není lepší zvýšit cenu. Tím nám odpadnou zákazníci, kteří pro nás nejsou důležití.
V knize se opět zmiňuje známé Paretovo pravidlo (80/20). Při posuzování zákazníka se autor dívá na zákazníka takto:
Kolik mi tento klient přinese peněz? Kolik úsilí a času mi jeho objednávky a komunikace zaberou? Není výhodné si ponechat zákazníka (i když se jedná o větší zakázku), se kterým strávíte mnoho času komunikací, než s normálním zákazníkem. Je lepší mít zákazníky s průměrnou objednávkou, ale s nulovými problémy. S úklidem domácností jsem strávil mnoho času s komunikací, proto jsem se úklidy domácností rozhodl pozastavit.
Závěr:
Uměním není mít vlastní firmu, ale umět delegovat práci ve firmě a nastavovat procesy.
Z knihy si odnáším to, že je opravdu důležité mít připravený plán úkolů, který budu dělat následující den. Chybou je, pokud ráno zasedneme k počítači a začneme přemýšlet o tom, co musíme zrovna udělat.
