Strategie se dá uplatnit na cokoliv,.o čem se dá vyjednávat. Já jsem se potřebovala naučit jak na firemní strategii, ale také jak si počinat při knfliktech, které občas připomínají bojové pole..
Válčící státy, o kterých se mluví v původním díle Umění války se dají snadno přirovnat ke konkurenčnímu boji firem, nebo jednoduše k interpersonálním konfliktům. V každém případě jsem v této knize dostala návodné rady k tomu, jak obhájit vlastní existenci v silně konkurečním prostředí. Dozvěděla jsem se jak realizovat svoje plány. Tady jsou moje poznatky..
Pokud se chceme pustit do nějakého strategického působení, je nutné na to jít s rozvahou a uvědomit si všechny proměnné:
Cesta = hlavní idea, cíl a způsob jeho dosažení, vize
Nebe = vnější podmínky, které se nedají ovlivnit - čas, počasí
Země = vnější podmínky, které se ovlivnit dají - místo, terén, vzdálenost, doprava..
Velení = moudrost, důvěra, lidskost a odvaha, disciplína
Řád = organizační souhra
Obecně jsem se setkala s tvrzením, že existuje mnoho strategických postupů, které je potřeba zaujmout na základě vlastních a soupeřových kompetencí:
Můj největší take out spočívá v šetření vlastních zásob. Útoky jsou náročné a vojáci se rychle unaví, zásoby jídla dojdou. Proto je dobré obsadit nepřátelské zdroje a živit se z nich. Vojevůdci tak stačí vzít si dostatek zdrojů na cestu tam a pokud je úspěšný, přežije díky poražení nepřátel. Z toho důvodu má smysl bojovat jen předem vyhrané bitvy. A k tomu, aby taková věc byla možná vyhodnotit je zásadní znát sám sebe a znát také svého nepřítele.
ATP:
