ReSTART

Dlouhodobé plánování postrádá význam, jelikož mnohdy plány zapadnou do šuplíku. Proto se rozhodněte, co budete dělat příští týden, ne příští rok. Zjistěte si své priority a pusťte se do toho!

Workoholismus není mistrovství, ale naopak pouze ukazuje, že si přiděláváte více práce. Paradoxně to může nést více problémů, než kolik jich řeší a zejména je to absolutně neudržitelná disciplína. (Navazuji na knihu Proč spíme, která člověku skutečně změní život)

Haste to, co VÁS pálí. Tedy hledejte řešení na problémy, se kterými máte vy zkušenosti, a ne někdo jiný, neboť byste odpověď mohli hledat věčnost. A vždy znejte své PROČ. ATP: Nemusím čekat na výskyt problému zákazníka, s řešením mohu přijít i na svůj vlastní problém.

Vnější financování – to volit, jako krajní/poslední možnost…

U postoje k využitím externího financování lze si všimnout, jak se kdo staví k penězům obecně a nakládáním s nimi. Zároveň byste si na sebe v tuto chvíli měl přiložit závazek, že vrácení investic je pro vás důležitější než vybudovat kvalitní firmu. Z vlastní zkušenosti dokáži říci, že ti, kteří mají tendenci čerpat z externích zdrojů mají s tímto závazkem mnohdy problémy a nepřipouštějí si realitu, že finance v jejich rukách nejsou jejich a co by vlastně bez nich vůbec dělali. Setkal jsem se mnohdy, že tito lidé jsou s tím životním stylem „rychle nabyl, rychle pozbyl“… 

Pro minimalizování zdrojů je přínosné klást si otázky „Opravdu potřebujeme tohle…?“.

Zaměření se, v dnešní době moderní, na trendy a inovace, než na podstaty věcí není zcela udržitelné a dlouhodobě přínosné, jelikož to jsou rychle se měnící věci.

odSTARTování produktu na trh? Ve skutečnosti lidé nepotřebují produkt ve 100%, stačí 80% a detaily už je nezajímají, potřebují hlavní funkce – prioritizace! (lidé, kteří každému úkolu nalepí označení ASAP, nemají ve svých prioritách jasno, jelikož s nimi neumějí pracovat)

Schůzky nemusí trvat hodinu, a pokud trvají čtvrt hodiny, není přínosné je prodlužovat jenom proto, aby odpovídaly rezervovanému času v kalendáři tak, jak máme/je ve zvyku. Prodlužování agendy je únavné a demotivující pro všechny členy schůzky, jelikož mají před očima agendu, na kterou se musejí koncentrovat po meetingu.

Konkurenci není nutné analyzovat, akorát tomu věnujeme náš čas, který můžeme věnovat vývoji vlastní zbraně, která nemusí být bezkonkurenční díky analýze, ale díky jednoduchosti a porozumění našeho elementárního problému.

ZÁVĚR A ZHODNOCENÍ:

Protože jsem ATP zapisoval v průběhu eseje mých myšlenek… Dojem mám z knihy, že poukazuje na tzv. škatulkování, které nemusí odpovídat realitě, nebo dokonce našim představám jen proto, že byl zařazen pod nějaké, dnešní dobou užívané, názvosloví.

Odnesl jsem si z toho ten názor, že je důležité nezabředávat do struktur, neřešit detaily (jako názvy či struktury, nástroje a postupy), ale hlavně začít tvořit (a to bez systému dokážeme stejně tak dobře, a v dokonce kratším čase). Avšak poté, co si zodpovím své PROČ, abych neplýtval svůj čas a energii. Začít jakkoliv, kdykoliv, bez různých struktur a návodů, prostě zkoušet. 

A ve výsledku vše s pravidlem 80/20.

Reality check questions:

-        Proč tohle?

-        Jaký problém to řeší?

-        Je to užitečné?

-        Vytvářím novou hodnotu?

-        Změní se tím chování?

-        Jaký snazší postup existuje?