Leadership byl fakt nejvíc supr-čupr-nabombený program, který mě nesmírně bavil a spoustu toho naučil, ať už o samotném leadershipu, tak o sobě. Tímhle ještě znovu moc, moc děkuju Zdeňkovi a Monče za parádní vedení a za to, jak krásně se o nás po celých 5 modulů starali!
V průběhu studia na Tiimi se mi názor na to, kdo to vůbec leader je, dost měnil a vlastně jsem si nikdy nebyla tak úplně jistá. Dříve bych si myslela, že moje vůdčí osobnost a fakt, že musím mít vždycky pravdu (:D), bude právě to, co jako Leader nebo nějaký důležitý manažer potřebuji.
Pak jsem okusila trošku Tiimi leadershipu a zjistil, že je vlastně naopak strašně důležité zajímat se o lidi, vnímat je a motivovat. A nic jako direktivní vedení, které jsem doposud měla v hlavě se v našem prostředí nekoná. Za což jsem ráda, o tom žádná, ale začala jsem tak trošku pochybovat o sobě jako o možném lídrovi.
Věděla jsem, že abych se dokázala opravdu zajímat o druhé a umět je vést, musím na sobě ještě hodně zapracovat. Měla jsem strach, že to není nic pro mě a vlastně mě i dost mrzelo, že můj přístup je spíš direktivní a s ničím se moc nemažu, což někdy může působit trošku pokrytecky. Myslela jsem si, že taková prostě jsem, že holt ne každý se může narodit lídrem a že direktivním lídrům už zkrátka odzvonilo.
No a pak přišel Leadership program a troufnu si říct, že vyvrátil skoro všechno, co jsem si doposud o lídrovství myslela – a to já mam vždycky pravdu, pamatujete?
No a hlavní myšlenka, kterou si odnáším jest ta, že vlastně nic jako recept na ideálního lídra neexistuje. Super, co?
Samozřejmě jsou skills, ať už hard, tak převážně ty soft, které by měl dobrý lídr ovládat. Od vedení schůzek, po motivaci lidí, proces změny, řešení konfliktů, zpětné vazby, empatie a je toho ještě spoustu.
Zdeněk to na posledním modulu krásně shrnul do 5 kompetencí, které by neměli chybět žádnému lídrovi ani teampreneurovi: Knowledge, Skills, Attitude, Experience a Contacts.
Po Leadershipu mám teď spoustu nové knowledge, na svých skills pracuji usilovně od prváku a další se na základě získané knowledge snažím osvojit. Tím, že věci zkouším a učím se z nich nabývám experience, no a po cestě sbírám kontakty – teď moc ne, abych byla upřímná…zákaznické schůzky mě stále děsí :D.
A v neposlední řadě Attitude je to, co se pro mě během programu změnilo nejvíce. Došla jsem k tomu, že lídrem se opravdu nikdo nenarodí a každý z nás se jím tak může stát – to zní jako z reklamy. Každý jsme originál, máme jiný charakter, jiné silné stránky a slabiny, a to vše promítáme do svého stylu vedení.
Je důležité umět vést sám sebe, vytvořit si svůj styl vedení a pak až s sebou můžu strhnout i ostatní. Líbí se mi představa lídra, který ví přesně co chce. Má pevné hodnoty, přes které nejede vlak, pevně stanovené cíle a vizi, čeho chce v životě dosáhnout. Takhle to zní velmi idealisticky a realita je asi vždy trošku jiná, nicméně minimálně o těchhle věcech přemýšlet a průběžně je zdokonalovat.
Díky leadershipu jsem zjistila, že ačkoliv vize, mise, cíle, hodnoty a všecky tyhle věci, co se tak dobře motají dohromady, jsou na týmové úrovni mým denním chlebem, když přijde na mě jako na jednotlivce, jsem ztracená jako na nádraží v Ostravě.
Uvědomila jsem si, že mít své osobní hodnoty a cíle je pro mě teď fakt klíčové. Doposud se totiž v situacích rozhoduji dost nárazově, a to mě štve. Chci, aby jedna z mých hodnot byla „autenticita“ – už jen z principu kvůli Dekáči (to jsem si nemohla odpustit, pardon). A jak jednou u nás na TS jedna moudrá paní řekla (expertka na osobní značku, teď si bohužel nevzpomenu na jméno): „jak můžeme být autentičtí, když nevíme, za jakými si stojíme hodnotami?“ A jak by řekla naše Miška…to mě vážně oslovilo.
A tohle já si odnáším z leadershipu. Nebát se být sama sebou, ale nikdy se nezastavit a nepřestat se učit a rozvíjet. Pracovat na svých silných stránkách a na své emoční inteligenci, protože věřte nebo ne, ta se dá opravdu naučit – sorry not sorry chlapci, teď už se nemůžete vymlouvat ha! Držet se svých hodnot a jít příkladem. Nebát se výzev a prostě do toho jít!
A na závěr moje oblíbená větička z knihy Friend Leaderhip:
Burn so you can ignite
Aneb hoř, ať můžeš zapalovat lidi kolem sebe.
A že na tom něco sakra je! Protože když má člověk kolem sebe lidi, co jsou zapálení do toho, co dělají, nemůže nikdy zůstat sám pozadu. Alespoň já nemůžu, obzvlášť když mám po boku vášnivé a odhodlané lídryně jako jsou Zuza a Miška.
Jsem na nás pyšná ženy!
Lídrování zdar!
