Proč jsem si tuto knihu vybral?

Tuto knihu jsem si vybral hlavně kvůli zkoušce k finančnímu řízení a orientaci ve financních a cenotvorbě a zjistit tak více jak cena a náklady se vzájemně ovlivňují

Co jsem si odnesl?

Analýza bodu zvratu (Cost-Volume profit/ Break-even analysis)

Bod zvratu je úroveň objemu produkce, do jehož dosažení výrobky pokrývaly pouze náklady a od kterého se začíná generovat zisk. Abychom tuto analýzu mohli provést je třeba předchozí klasifikace nákladů dle posledního přístupu (ve vztahu k objemu prováděných výkonů). 

K bodu zvratu tak musím znát:

1. prodejní cenu (přístupy stanovení ceny)
2. celkové náklady (
3. které z nich jsou náklady fixní
4. jednotkové variabilní náklady

poté co všechno toto známe, tak můžeme přistoupit k počítání bodu zvratu. K tomu se dostanu podle jednoduchého vzrečku:

Přístupy stanoví ceny:

1. Nákladově orientovaná cena - Stanovení ceny na základě nákladů je jedním z nejběžnějších a nejčastěji používaných způsobů stanovení ceny. Tato metoda spočívá v aplikaci různě modifikovaných kalkulačních postupů, které jsou obecně založeny na vyčíslení nákladů a zisku na daný výrobek. Jedním z hlavních důvodů pro používání těchto postupů je jejich jednoduchost a relativně snadná dostupnost podkladových údajů pro výpočet.  
2. Poptávkově orientovaná cena  - Tvorba cen na základě poptávky je založena na odhadu objemu prodeje v závislosti na různé výši ceny. Základním principem tohoto způsobu tvorby cen je stanovení vysoké ceny při vysoké poptávce a nízké ceny při nízké poptávce,a to i tehdy, jsou-li náklady na jednotku produkce v obou případech stejné. Znamená to založit tvorbu cen nikoliv na nákladech, ale na hodnotě, kterou danému zboží přisoudí spotřebitel. Náklady se stávají cenotvorným faktorem až tehdy, začnou-li spotřebitelé výrobkům přisuzovat příliš malou hodnotu, tj. takovou hodnotu, která by podniku neumožnila dosáhnout odpovídající zisk 
3. Konkurenčně orientovaná cena - Tato metoda vychází z předpokladu, že firma může za produkty srovnatelné s konkurenčními požadovat také srovnatelné ceny. Tyto ceny jsou, zejména při vstupu na nový trh, horním limitem dosažitelných cen. Takto stanovená cena je pak základem pro vymezení přijatelné výše nákladů, tj. takové výše, která umožní dosáhnout plánovanou míru zisku. Metoda tvorby cen podle cen konkurence je použitelná zejména tehdy, vstupují-li firmy na nové trhy, tj. v situaci, kdy se na trhu střetávají zájmy velkého počtu stejně silných konkurentů a kdy jsou ceny tvořeny pod vlivem trhu relativně nasyceného různými druhy takových výrobků, jejichž technicko-ekonomické parametry jsou si podobné

Tyto 3 základní přístupy mi přišly nejrelevantnější k mé potřebě

Členění nákladů:

1. Druhové členění nákladů - tento způsob klasifikace je vhodný pro sestavení výkazu zisku a ztrát a vychází z účetních zápisů. Náklady jsou zde děleny na:
2. Spotřebované nákupy
3. Služby
4. Osobní náklady
5. Daně a poplatky
6. Jiné provozní náklady
7. Odpisy, rezervy, opravné položky v provozní oblasti
8. Finanční náklady
9. Rezervy a opravné položky finančních nákladů
10. Mimořádné náklady
11. Daně z příjmů a převodové účty
12. Rozdělení nákladů podle účelu, ke kterému byly vynaloženy - jedná se o přístup klasifikace, kdy je vhodné náklady členit ve vztahu k jejich účelu. Jedná se o přístup efektivního nákladového řízení. Dle této metody se náklady člení na:
13. Technologické - jsou bezprostředně vyvolány použitou technologií transformačního procesu nebo s ní nějakým způsobem účelově souvisí (Náklady na jednicový materiál; mzdové náklady výrobních dělníků; odpisy strojů….)
14. Náklady na obsluhu a řízení - jsou využívány k zajištění doprovodných činností technologického procesu (mzdy manažerů, účetních, personalistů; náklady na výpočetní techniku pro administrativní pracovníky …..)
15. Kalkulační členění nákladů - přístup využívaný v kalkulačním účetnitcví. Tento přístup je podobný přístupu účelové klasifikace. V tomto přístupu jde o dělení nákladů na:
16. Přímé - bezprostředně souvisí s konkrétním druhem výkonu (jednicový materiál, mzdové náklady výrobních dělníku, odpisy jednoúčelového stroje, náklady na přípravu manuálu k produktu)
17. Nepřímé - neváží se k jednomu druhu výkonu a zajišťují průběh podnikatelského procesu podniku v širších souvislostech (odpisy strojů; pronájem výrobní haly; mzdy údržbářů; náklady na informační systém; …..)
18. Klasifikace nákladů ve vztahu k objemu prováděných výkonů - jde o jeden z nejvýznamnějších nástrojů řízení nákladů, specifický pro manažerské účetnictví. Tento přístup je rozdílný v tom, že vyjadřuje vztah mezi změnou dílčího nákladu za předpokladu různých variant objemu budoucího výkonu. V této klasifikaci dělíme náklady na:
19. Variabilní - náklady, jejichž výše se při změně objemu výkonu mění.
20. Fixní - náklady, jejichž výše se při změně objemu výkonu nemění 

A k čemu je to vlastně dobré? Pokud znám bod zvratu, tak mohu nastavit všechny ostatní strategie, zároveň na tom mohu pozorovat, co s mojí cenou udělá například optimalizace nákladů, různé zdražení atp. 

Jelikož jednou ze společným měřitelným ukazatelem na světě jsou peníze, musím znát své procesy v číslech. Díky číslům pak mohu optimalizovat a zlepšovat a sledovat výsledky. 

Co a jak využiji v praxi?

Knihu a její teorie jsem využil jednak při zkoušce na finační řízení, ale hlavně v projektu na poznávací kartičky, který bohužel pohořel na aktivitě jeho členů, kteří přesměrovali svoji pozornost k jiným činnostem a tak projekt zanikl. V této reflexy bych tedy rád shrnul celkový kontext, kde a jak jsem teorii využil:

Problém:

Aktuálně se nacházíme ve fázi, kdy se blížíme k ověřování se zákazníky a poté nás bude čekat již samotný prodej. Abychom si mohli ověřit i naši cenu, je potřeba základní odhad za kolik budeme naši službu nabízet.

Představení produktu:

Jedná se o konverzační karty se společensky aktuálními tématy na podporu umění konverzace, dialogu, společenské orientace a vyjádření vlastního názoru. Zaměřujeme se na vzdělávání umění konverzace na středních školách a víceletých gymnáziích, kde nabízíme workshop s touto tématikou, vedený pomocí konverzačních karet naší výroby.

Náklady na workshop

Jako první se podíváme, co vše potřebujeme, aby se workshop vůbec mohl uskutečnit. Budeme potřebovat hotové karty, kde bude potřeba vytvořit koncept karet, jejich design a následně samotná výroba. Poté bude třeba určitá forma propagace a akvizice zákazníků, zde půjdeme cestou webu a navolávání škola. Z čehož plynou náklady: doména, hosting, propagační video, telefonní paušál. Dále je třeba zohlednit lidskou práci nás jakožto vývojářů. Odhadově v číslech:

Fixní a náklady

tel. paušál 600 kč/měsíc

doména 100 kč/měsíc

hosting 100 kč/měsíc

propagační video 3000 kč 

design produktu 4000 kč 

výplata lidské práce 15000 kč/měsíc

součet: 24 750 kč

Variabilní náklady

tisk karet 62 kč/balíček

výroba krabičky (obal) 48 kč/ks

součet: 100 kč/balíček

Prodejní cenu workshopu jsme prozatím odhadli, dle konkurencí, na 25 000 kč. Součástí této ceny je: lidská práce společně s přípravnými fázemi, explicitní náklady (viz tabulka), tři balíčky karet a rezerva pro neočekávané položky. 

S těmito daty se již můžeme podívat bod zvratu tohoto  projektu. 

BZ = 22800/ (25000 - (3x100)) = 22800/(25000-300)= 22800/24700 = 0,92

Závěr:

Z výpočtu bodu zvratu jsme zjistili, že po uspořádání jediného workshopu budeme mít dostatečné příjmy na splacení všech našich nákladů. Je však nutno podotknout, že výsledky výpočtu budou dosti zkreslené. Této zkraslující informace jsme si vědomi a při příštím nacenění, po ověření produktu, již s tím budeme lépe pracovat.  A to hlavně z toho důvodu, že některé náklady, které by byli běžně zahrnuty jako samostatné položky jsou rozloženy do položky výplaty lidské práce. 

Pro tuto fázi projektu to zatím není kritické, pokud bychom však takto postupovali i při expanzi projektu, budou nám dané položky ve výpočtu chybět a může se stát, že pak je zapomeneme zahrnout do zvýšení výplaty lidem, když se budou zvyšovat nároky na jejich práci. 

Nyní nám tedy chybí položky jako je nájem a doprava do škol. Nájem ve výpočtu nemáme zahrnut, jelikož zatím nemáme vlastní prostory. Zastoupení této položky nám může být útrata v kavárnách, kde se odehrávají naše projektové meetingy. Další položkou je doprava samotných škol. 

Jelikož je projekt ještě ve fázi, kdy se teprve rozjíždí a teprve bude testován, nelze s určitostí říci, zda je náš odhad a předešlá kalkulace správná či nikoliv. Zatím lze pouze pracovat s daty, které máme případně, které lze odvodit dle konkurence, a s postupem, který jsme zatím zažili. 

Jeden z problémů, který jsem identifikoval při tomto procesu cenotvorby, jsou jednorázové vklady do zahájení projektu. Například jde o investice do počátečních návrhů na design produktu.  

Po chvíli přemýšlení mi však došlo, že v průběhu vývoje produktu, budou zde vždy spojené nějaké nečekané výdaje a proto je dobré tyto náklady započítat do nákladů fixních, čímž si v cenotvorbě tvoříme přirozenou rezervu, právě na tyto výdaje. 

Pokud si zjistím vše o svém produktu, mohu nastavovat své vize, pokud znám vize mohu nastavovat jednostlivé strategie, jak těchto vizí dosáhnout. Až poté mohu nastavovat jednotlivé dílčí cíle, které mi tvoří miníky, abych věděl jestli jsem nebo nejsem na cestě ke své vizi. Čísla v podnikání jsou faktické informace, podle kterých lze měřit.