Zrození kmenového vůdce - David Logan, Halee Fischer-Wright a John King
Další esej z knihy, kterou čtu k bakalářské práci, se zabývá tím, jak lze z každé organizace udělat úspěšnou skupinu pracujících lidí.
Kmen je skupina vzájemně se dobře znajících lidí o 20 až 150 lidech. Tento počet je daný od pradávných dob, kdy jsme žili v kmenech a právě 150 lidí bylo maximum, co může žít pohromadě, aby se všichni vzájemně znali a vycházeli spolu.
V závislosti na velikosti firmy se odvíjí počet kmenů, které jsou její součástí – u malé firmy může jít o jeden jediný, u větší firmy jde často o velký kmen tvořený mnoha menšími kmeny. Tyto kmeny mají své vůdce, kteří jsou klíčovými hráči z hlediska celého chodu firmy, protože rozvíjejí kultury svých kmenů, vytvářejí motivaci a zázemí pro jejich členy a následně jsou těmito členy zpětně posilováni.
Existuje pět stupňů kultury v kmeni, které zároveň odrážejí výkonnost těchto skupin. Kmeny o větší velikosti samozřejmě mohou obsahovat větší počet úrovní kultury zároveň, to znamená, že v rámci jedné organizace mohou být skupiny na různých úrovní. Pro každý stupeň přitom existuje jistý jazyk, chování a struktura mezilidských vztahů, právě na ty se soustředí kmenový vůdci. Cílem kmenových vůdců by mělo být svou kulturu neustále zlepšovat a posouvat na vyšší stupně. Vůdce se může vybrat naprosto přirozeně, díky své proaktivitě posunout svůj kmen na další stupeň. Kniha se dále zaměřuje na jednotlivé stupně a jak je z hlediska kmenového vůdce pozdvihnout.
Stupně kmenové kultury a jak se z nich dostat pryč:
1. Život stojí za prd
Nejnižší stupeň se vyznačuje přesvědčením vlastních členů, že celý život je špatný a vězí ve stavu zoufalého nepřátelství. Lidé na stupni jedna mají pocit, že jsou izolovaní a jejich chování a jazyk odráží pocit, že prakticky nic nemá smysl. Tento stupeň není ve firmách moc častý, neboť lidé z tohoto stupně zřídkakdy jsou schopni reálně docházet do firmy a pracovat. V případě většího počtu členů stupně jedna je však kmen velmi neefektivní a může se začít podobat spíše gangu než pracovnímu kolektivu. Lidi s tímto mentálním modelem můžeme najít na nejnižších pozicích v organizacích (dělník, uklízečka). V některých situacích se mohou uchylovat k agresivitě a k nemorálnímu chování, neboť nemají uspokojené potřeby z Maslowovu pyramidu potřeb (nedostatek financí, nedostačující bydlení apod.)
Posun z nejnižšího stupně je možný, ale nelze se z krátkodobého hlediska posunout o více než jednu úroveň. Pro posun je třeba člověka vést k opouštění lidí ze stejné úrovně, k zapojení se do kmenového života (společenské akce apod.) a k poukazování na možnosti volby a změny aktuálního stavu. Pokud se zaměstnanci podaří přestat zobecňovat a konkretizuje vlastní problémy, je na dobré cestě se posunout ze stupně 1.
2. Můj život stojí za prd
Při přechodu ze stupně jedna na stupeň dva se může na první pohled zdát, že jde o krok zpět, protože nepřátelské akční chování nahrazuje apatie. Ve skutečnosti se však jedná o významný krok dopředu. Lidé na stupni dva se cítí odstrčení a nedocenění, uvědomují si však, že ostatní lidé mohou mít dobrý život a že jejich vlastnímu zlepšení brání jejich problémy.
Na cestě ze stupně dva pomáhají dvoustranné vztahy s kolegy, vhodné může být také nalezení druhů z finální fáze stupně tři, kteří se snaží ostatním kolem sebe pomoci. Dále je dobré tyto lidi oceňovat a říkat jim to, upozorňovat na slabiny a na možnosti rozvoje. Vhodné je zadávat krátkodobé úkoly, které zvládne dotyčný sám. Významným krokem z tohoto stupně je zvýšení sebevědomí.
3. Já jsem úžasný
Stupeň číslo tři je zajímavý v tom, že osoby na tomto stupni už mohou být dost úspěšné, jsou sebevědomé, získávají ocenění a často zpětně tímto způsobem vrací prestiž firmě. Je však nebezpečné, pokud se jejich situace ignoruje a ponechává se jich příliš na jednom místě – vznik kultury Divokého Západu. Řada lidí na tomto stupni si myslí, že už je na stupni pět, zároveň není vhodné lidem říkat, že jsou na této úrovni – budou se bránit. Prostředí, které rozhodně těmto lidem v rozvoji týmových dovedností s posunu výš nepomáhá, jsou například banky a obchodní společnosti, kde se individuálně soutěží, kdo získá více zákazníků apod.
Dobrým způsobem, jak pomoci těmto lidem, je dát jim úkoly, které nezvládnou sami a budou muset získat pomoc ostatních. Pomáhá také je upozornit na to, že ačkoliv jsou velmi dobrými pracovníky posun ještě dál bude vyžadovat trochu jiný přístup, větší orientace na vztahy apod. Pro posun z této zóny je zároveň klíčový efekt prozření – uvědomění si, že mé úspěchy nesouvisí s úspěchy kmene a snaha o více týmové výhry.
4. My jsme úžasní
Tato úroveň je zónou, na kterou by se měl každý vůdce snažit dotáhnout svůj kmen. Jedná se o stabilní prostředí, ze kterého se firma může posouvat výše. Kmen na úrovni 4 ví, jaké má hodnoty a naplňuje je, a zároveň směřuje dohromady k jednomu vznešenému cíli. Hodnoty se dají nalézt například prostřednictvím otázky: Na co jsme hrdí? Z hlediska hodnot musí firma často překonat tzv. okamžiky pravdy, kdy je těžké se dle nich řídit, selhání v takových momentech může mýt dalekosáhlé následky na důvěru v kmenech. Vůdci na úrovni 4 používají tzv. Triády – zprostředkují setkání dvou lidí, které považují za kompatibilní. Tímto budováním vztahů poté zpětně získávají prestiž, když o nich tito dva lidé mluví. Kultura 4 má sklony vyjadřovat své hodnoty i maličkostmi.
Úroveň čtyři už je velmi dobrá, i zde se však dá jít výše, na úroveň 5 se lidé z úrovně 4 přesouvají ve chvíli, kdy se nebojí jít do opravdu rozsáhlých projektů, které ale stále jsou v souladu s jejich hodnotami a cílem. Tyto dva prvky jsou dále umocňovány a protkávány organizací, přibývá tvorby triád a firma je odvážná a stále na cestě vpřed, na úroveň pět.
5. Život je úžasný
Vrcholný stupeň pět je dle autorů knihy budoucností podnikání, firmy zde jsou magnetem na spolupráci, na pracovišti ani mimo něj prakticky neexistuje soutěživost. Společnost a kmeny se na tuto úroveň často přehoupnou takřka z nenadání třeba s velkým úspěchem. Hodnoty nejúspěšnějších vůdců se často přesouvají až k univerzálnímu charakteru (Bill Gates, Warren Buffet…).
Tipy, jak pozvednout organizaci na další stupeň:
· Zapojte do procesu přechodu na další stupeň všechny (informujte všechny o plánech a cíli)
· Položte svým zaměstnancům otázku: „Co můžeme udělat, abychom se posunuli na další stupeň?“
· Vytvářejte příležitosti, díky kterým se můžete posunout dál
