Tuto knihu jsem si pořídil dohromady s Atomovými návyky ještě za časů, co se covid řešil více a byli jsme zavřeni doma. Měl jsem zrovna krizi a pocit vyhoření, neměl jsem žádný řád ve svém životě, neměl jsem chuť cokoliv dělat, ale zoufale moc jsem to chtěl změnit. Knihu jsem četl v létě, takže píšu zpětně a aspoň mohu reflektovat.
Rovnou řeknu, že kniha jako spousta dalších podobně psaných knih mi prakticky nic nového nedala až na pár aktivnějších dní po přečtení, o jejich kvalitách vypovídá i to, že jsem na ni zapomněl napsat esej dříve.
V knize se hodně zmiňuje světoznámá metoda GTD a kniha nám vlastně přináší kapku odlehčenou či více promyšlenou verzi a to ZTD, která je vlastně takový jinak pojmenovaný Kaizen. Co mě osobně více zaujalo je tlak na dokončování – s tím já mám velký problém.
Na rozdíl od GTD, ZTD cíli na staré známe kaizenovské krůček po krůčku, zavádíte jeden návyk po druhém, neustále se snažíte dělat jen to důležité a hledat jakési minimum toho, co dělat musíte, dále je v ZTD kladen mnohem větší důraz na dlouhodobé cíle a mělo by nám napomoci najít naši vášeň.
Jinak se to skládá z deseti návyků: Shromažďování, třídění, plánování, vykonání, jednoduchý věrohodný systém, uspořádání, hodnocení, zjednodušení, rutiny, najděte vášeň. Dle mého názoru se to až moc podobá dalším motivačním knihám typu Konec prokrastinace atd.
Atp a závěr
Při zpětném pohledu na mně kniha rozhodně nezanechala dlouhodobé účinky, nějaké myšlenky jsou určitě dobré a bylo zajímavé si při psaní eseje knihu znovu projít. Doporučil bych spíše knihu Kaizen, kterou mám ve své sbírce esejí, za mě je mnohem zajímavější a více zabíhá do filozofie.
