Proč jsem si tuto knihu vybral?
Tuto knihu, respektive audio knihu jsem si vybral do série životopisů úspěšných lidí. Celkově docházím k tomu, že poslech úspěšných lidí mi dodává motivaci se posouvat, respektive nezastavovat.
Co jsem si z knihy vzal?
Celou knihu vypráví samotný Phil Knight, zakladatel značky Nike. Což je opravdu příjemná změna, protože se příběh stává tak nějak lidštějším. Vžil jsem se tak lépe do jeho příběhu a to co se dělo jemu, jako bych prožíval i já.
To co si teď díky celému příběhu uvědomuji je něco krásného. Celým jeho podnikáním se táhne jedna jediná stužka. A teď nemluvím o Blue Ribbonu, což byla jeho první firma, kterou založil, aby vypadal důvěryhodně před japonci a mohl tak začít s obuvnictvím. Chci hlavně mluvit o VÁŠNI.
Celá jeho myšlenka podnikání vznikla již při škole, a když sebral dostatek odvahy tak se za touto myšlenkou prostě vydal. Napříč politickým neshodám, naproti všem, kdo jej od toho odrazovali. Prostě sebral batoh a odletěl. A když si odmyslíme jeho, na tu dobu, bláznivý nápad, uvědomíme si, že za celou myšlenkou byla vášeň pro sport. A Phil měl sport rád, hlavně atletiku a běh. Pokud se posunu dál. Největší počet jeho prodejců byli právě běžci, kteří též sport milovali.
I jeho spojenec z Japonska se k němu přidal na základě Philovi velkorysosti. Phil totiž přispěl na nové kolo.
Je pozoruhodné, kolik si toho Phil vytrpěl a pořád zůstával vpodstatě stálý. V tom jej udržovalo právě běhání. A v knize i zmiňuje, že když přestal běhat podepsalo se to na něm i fyzicky.
Bylo by by zbytečné sem vypisovat vše co se odehrálo. Proto se zaměřím pouze na věci co se mi aktuálně pojí s TAPem a naší situací.
Název: Jaký byl proces pro vzniku názvu pro novou společnost? No, prostě byl dlouhý a únavný, nikdo se nemohl shodnout, až jeden ze společníků měl vidění. A ačkoliv vztah k názvu od Phila byl spíše vlahý, prostě ho tam na poslední chvíli napsal. Jak se mi to propojuje? Alespoň naše společnost Aconditor strávila spoustu hodin nad vymýšlením názvu. Nakonec však název společnosti není zas až tak důležitý, protože stejně si lidi budou spíše pamatovat vaše jednotlivé produkty. Zároveň, a to zmiňuje i Phil, si vás lidé spíše zapamatují podle toho co se vám nepovedlo, než podle toho co se vám povedlo.
Život na hraně: Možná to není ideální případ, ale někdy prostě musíme žít tak trochu v šedé zóně. Hospodaření na nule (veliké reinvestice); podepsání smlouvy mezi Japonskem a vlastně neexistující společností; půjčky od bank, bez vlastního kapitálu, prodej konkurenční obuvi, pod vlastní firmou (Blue Ribbon a Nike)…… a takhle bych mohl pokračovat. Co si z toho vzít je: prostě se nebát a jít. Pokud chceme něco dokázat je mnohem prozíravější dívat se na problémy: jak se dají vyřešit, než že mám problémy. To se nám v TAPu hojně objevuje (nebo alespoň v mém okolí). Dívám se na to, že máme problém, ale již jen málo z nás se dívá, jak ten problém vyřešit, nebo ho prostě neřešit.
Obklopuj vášní: Jak jsem již psal výše, když se podívám na lidi, kteří byli kolem Knighta, vyskytovaly se kolem něj samý zapálení lidi, které spojovala láska ke sportu. Zavání to společnou Vizi, kterou máme v TAPu rádi, ale když se nad tím zamyslím, zapálený zaměstnanec, nebo kolega je daleko výhodnější než zaměstnanec kvalifikovaný. Ano je zde řeč o motivaci a touze se učit a rozvíjet. Na jednu stranu se říká, že nemáš zakládat byznys se svými příteli, ale co když zakládám byznys s lidmi, kteří mají stejnou myšlenku a všechny nás baví? (vzpomeň na výroční šaškárny). Takže otázka zní: S kým a jdu do projektu a kvůli čemu?
Cestuj abys poznal svět: To co je v jedné zemi samozřejmostí, v jiné být nemusí = prostor pro byznys. Krásně je to ukázané právě na obuvy a dovozu z Japonska. To co platí pro japonskou botu, neplatí pro botu americkou. Prostě není bota, jako bota, pokud však, ale od každé vezmem to nejlepší pro místo, kde chceme prodávat, kouzlo je na světě. Spojení s jinou národností, dalo v případě Phila i podnikatelské příležitosti, třeba spojení s japonskou bankou. Po poslechu si nemyslím, že v TAPu se musíme focusovat na cestu kolem světa AŽ za 3 roky, nic nám nebrání cestovat už TEĎ a propojovat příjemné s užitečným.
Co a jak využiji v praxi?
Upřímně, jelikož jde životopis, moc si toho do praxe neodnáším. V knize pro mne byl důležitý příběh a cesta. Objevil jsem, kolik se toho s odhodlání dá dokázat. Vžil jsem se Do Phila a žil s ním “obyčený” život. Proto si nejvíce odnáším jeho lidskost a to, že když to dokázal on Tak já musím tak.
Navíc si připisuji výše zmíněné nastavení mysli.
Komu bych knihu doporučil?
Tuto knihu bych doporučil každému, kdo si, stejně jako já, myslí, že se musíme narodit do rodin podnikatelů, nechutných boháčů nebo skoro polobohů a nebo se nám musí přihodit něco tragického. Jak jsem již psal, po této knize odcházím se závěrem, že:
KAŽDÝ KDO CHCE A JDE, MŮŽE ZMĚNIT SVĚT!
A ještě jedna malá rada na závěr:
“Nezastavuj a prostě běž. Všem okolo se možná bude zdát tvůj nápad šílený, ty se však nesmíš zastavit a jít si za tím, co chceš!”
Díky za přečtení
