Umění Ticha, Zážitek z cestování do nikamPico Iyer
Zajímavé postřehy z knihy:
Nebe je tam, kde netoužíme, abychom bylu někde jinde.
V čase neustálého pohybu není nic důležitějšího než si v klidu posedět.
Stínů, ketré si neseme uvnitř, se zbavíme jen tím, že od nich utečeme.
veškeré neštěstí lidí pochází z jednoduché skutečnosti: nedokážou ve svém pokoji v klidu posedět.
Nehybnost neznamená usedlost nebo stagnaci.
Jeden ze zvláštních zákonů kontemplace je, že si nesedneme a nezačneme meditovat, jak problémy vyřešit, ale sedíme a necháme je pricházet a odcházet, dokud se nějak nevyřeší samy. Nebo dokud je za nás nevyřeší život.
Příklady využívání, podporování ticha ve firmách/praxi
internetový šábes- v Silicon Valley většinou vypínají většinu přístrojů každý týden od pátečního večera do pondělního rána
duševní fitcentra- místnost na meditování- prostor pro ticho
Intel- čas na myšlení, každé úterý mají vyhrazený čas na myšlení
-> toto se mi pojí i s radikální otevřeností, kde Kim mluví o plánování pouze 60% dne a času na cílené přemýšlení
Tuto knihu jsem již četla na začátku tohoto roku, protože jsem si z ní chtěla odnést informaci jak vlasntě ticho zvládat, jak ho přeží. Dlouhou dobu pro mě ticho bylo nebezpečné slovo. Upřímně ticho… věc která mi je a i vlastně není blízká… dříve jsem ho nezvládala, měla jsem tendenci jej hned narušovat a nedej bože sedět doma sama a ještě k tomu v tichu. Teď už je to jinak, nevím zda jsem si to odnesla z této knihy, či je to něčím jiným, ale jsem upřímně ráda, že jsem již pochopila jak je podstatné ticho vytvářet a podporovat ho.