Tvořivost

Proč jsem si tuto knihu vybrala?

Dle svého Lc jsem si chtěla zvolit nějakou knihu na kreativitu a tvořivost, abych se mohla posunout ve Skill Profilu. Chtěla jsem teoret ické podklady, kde budou definice a přístupy z různých pohledů teorie a zároveň mě velmi zaujalo propojení s manažerskou pozicí. 

Důležité pojmy:

Je mnoho tvořivosti mě však nejvíce zaujaly tyto:

L. S. Vygotskij definuje tvořivost jako „každou takovou lidskou činnost, která vytvaří něco nového, bez ohledu na to, bude-li tento výtvor konkrétní realitou nebo významným výtvorem rozumem či citů, existujícím či projevujícím se pouze v jedinci" (Rubinstejn, 1964).

Guláš definuje tvořivost jako schopnostpřekonávat konvenční způsoby myšlení, jednání a chování. Či jako jako schopnost vytvářet nové a užitečné věci, a to za předpokladu, že vám k tomu chybí řešení anebo všechny potřebné informace. 

Tvůrčí proces: 

1, Příprava- pokusi řešit problém

2, Inkubace- období, kdy vědomě nepřemýšlíme o problému, nevědomé procesi, které mohou napomoci k řešení problému 

3, Inspirace- osvojení si vědomosti jak problém řešit

4, Ověření- fáze vědomého hodnocení a zpřesnování idejí  

Postup tvořivého řešení problémů:

1, Poznání (objevení problému)

• tato etapa se považuje za nejdůležitější z celého procesu (toto jsme si ověřili na každém BG, kdy jsme definovali daný problém během jednoho bg xkrát)

Základní pravidla postupu vymezení problému:

1, vytvořit pracovní definici problému-> klíčový bod tvůrčí činnosti

2, volba rámcového směru postupu

3, dekompozice komplexního problému na dílčí problémy

4, nalezení vhodné strategie způsobu řešení

5, výběr adekvátních metod resp. Technik stimulace tvůrčí myšlenkové produkce

Formulace problému není ovšem jednorázovým aktem, ale intreraktivním heuristickým procesem. 

2, Tvorba námětů řešení, formulace alternativ řešení

• v této tapě stojí manažer před úkolem najít soubor námětů na možná řešení problému
• je nutné, aby tento námět byl kvantitativně i kvalitativně bohatý

3, Hodnocení námětů a výběr njvhodnějších alternativ

• pro to, aby se manažer rozhodl pro jednu z možných variant řešení musí mít kritéria, dle nichž bude moci posoudit vhodnost a výhodnost variant
• měřítkem je cíl k němuž má rozhodnutí dospět
• manažer sleduje jeden nebo více cílů hlavních a několik dalších vedlejších cílů -> tvůrčí manažer předvídá, k jakým důsledkům by vedla realizace každé navržené varianty řešení -> uvažuje přitom jak o důsledcích kladných, tak i o možných důsledcích záporných

Doporučené operace pro tuto etapu: 

1, formulace souboru kriterií pro hodnocení alternativ

2, analýza spolehlivosti odhadu budoucích parametrů řešení

3, analýza uskutečnitelnosti alternativ z hlediska dostupných zdrojů a rezerv i akčního prostoru podniku

4, hodnocení užitkovosti alternativ

5, analýza rizik

6, analýza reverzibility (opravitelnosti) přijatého řešení

7, komplexní posouzení alternativ řešení a volba realizační varianty

8, prověření platnosti jednotlivých řešitelských operací vybrané varianty

Celkově jsme tento postup dá se řící dělali v rámci každého BG avšak až do přečtení této knihy jsem neznala kompletní teoretické podklady a celý tento postup. Proto bych to v rámci dalšího BG využila. Dál jsme tento postup v určitém menším rozsahu uplatňovaly v rámci zkoušky na invace kdy jsme řešily problém se sháněním zákazníků na BG a dále v rámci projektu TBARF při řešení problému výběru nového sortimetu batikovaného obleční pro následující tvorbu.  

Hlavní myšlenky, které mne na knize zaujaly:

Narozdíl od rutinní práce je u tvořivé řídící práce výsledek vždy nejistý (riziko tvořivé práce). 

,, Vědecké poznatky v posledních letech prokazují, že nízká úroveň tvořivosti je způsobena spíše nedostatečným výcvikem a používáním tvůrčích aktivit a různými beriérami tvůrčího myšlení než vrozenými indispozicemi pro tvořivost’' 

=> chce to PRAXI! Díky této knize jsem si toto uvědomila a koupila si knihu Restart kreativity, která je zaměřena na praktické využití krativity. 

Tvůrčímu řízení je možné se naučit.