Proč jsem si tuto knihu vybral?
Tuto knihu jsem si procházel již několikrát. Vždy, protože jsem potřeboval nějaké informace. Jakožto člověk, který byl u zrodu TAPu, nechci se chlubit, ale prostě náš ročník byl první z prvních, tak TCBT byl nejrychlejší zdroj informací.
Vzhledem ke svým rolím v komunitě (Teampreneur, asistent kouč a komunikační manažer) jsem si chtěl dopřát luxus ucelených informací pohromadě.
Hlavním cílem bylo: co mi může pomoci býti lepším koučem v TAPu a co mi, jako teampreneurovi, ještě uniká z filozofie.
Co si z knihy odnáším?
Pre motorola:
Pre-motorola je součástí ATP procesu (applying theory to practise) a musím přiznat, že je to z a mne asi nejméně používaný nástroj. Proč tomu tak je? Alespoň pro mne je to nedočkavost a netrpělivost. Myslím tím, že když přijde projekt tak nemám dostatečnou disciplínu se pozastavit a vyjasnit si řádně cíle, prostě se připravit. Místo toho chci jít rovnou do akce.
Po znovu přečtení ATP modelu však přišlo uvědomění ohledně otázek které pre-motorola obsahuje:
Toto prozření mi zas rozšiřuje použití pre-motoroly. Co vnímám jako nejdůležitější, a to platí u každého nástroje, pre-motorolu používat.
Reading:
Poté co mám vypsanou premotorolu a již jsem identifikoval co potřebuji k projektu je důležité se i přivzdělat, abych své know-how stále rozšiřoval. Dost často se mi stávalo, že vlastně nevím co chci číst. A nebo z druhého okraje, že toho mám tolik co chci číst, že toho je prostě moc. Jak tedy filtrovat tyto knížky? Odpověď je jednoduchá prioritizace a uplatnění v praxi. Pokud znalosti z knih nebudeme převádět do praxe a na problémy, které aktuálně řešíme, proč je tedy vlastně čteme?
Dále je potřeba si uvědomit, že na je potřeba číst DOBRÉ knihy a přestat číst ty špatné:
,, If you don´t like a book you started reading, STOP reading and replace it with something more interesting.”
Číst od obálky k obálce. Proč, když mi stačí pouze dílčí informace? Myšlenka je taková, že myšlenky v knihách by měly být komplexní a provázané. A pokud nejsou…… mrkni znovu o odstavec víš, co s tím 😉.
Reading program je prostý seznam knih, který máme v úmyslu přečíst. Jak prosté milý Watsone 😀
Koučink:
Jelikož, se teď zabývám koučování a rád bych se v tom posouval, potřeboval jsem si najít na co se mohu zaměřit, z jakých pohledů se na tým mohu dívat, kde je posuzovat a na co bych se měl soustředit já jako kouč.
Dost mi v tom pomohl Rocket model, kde je přímo proces s názvem Coaching process. (pro zájemce TCBT str. 51). Dost mi to pomohlo si některé věci uvědomit a teď jsem ve fázi, kdy jsem jednotlivé body ze stickerů vzal a přeformoluval tak, aby i “můj svěřenecký tým” mi mohl podat zpětnou vazbu. Tak uvidíme co z toho vyplyne.
Vyskočilo na mne zde, ale dilema: Our team coach is a wonder-Coach. He/she is an excellent consultant for our team-company. Kouč je konzultantem? To mi nějak nesedí dohromady s teorií. Pak jsem si, ale přeložil slovo Coach a věděli jste, že to znamená i trenér? To by pak dávalo možná větší smysl….. Tak jak tak zatím nehodlám odstoupit od toho, že team coach (ať už to znamená cokoliv) by měl dodržovat koučovací přístup (pozitivita, vhodné otázky a víra, že vše co koučovaný potřebuje vědět si dokáže zodpovědět sám).
Vyspělost TAP:
Co si budeme dost se opíráme, jako komunita, o stav v jiných zemí nebo z literatury, které máme, jako je třeba právě TCBT. Na co už, ale dost často zapomínáme je to, že naší komunitě jsou 3 roky a jsme v česku (jiná mentalita, politika, ekonomika, úroveň školství …..). Vše je teprve v zárodku a my jsme ve fázi, kdy jiné teprve nastavujeme jednotlivé procesy.
Je potřeba si uvědomit, že tato kniha je sumarizací poznatků nasbíraných za 10 let a i samotný Partanen vyzívá k tomu, abych si věci upravovali tak, aby fungovali v našich prostředích. Není tedy hamba, že se vydáme trošku jiným směrem, když zachováme samotnou filozofii, neustálého zlepšování, učení skrze podnikání.
Do not be so serious: naše vzdělávání má být hlavně zábava a při tom se máme učit, posouvat a být lepšími každý den. Tiimiakatemia je krásná v tom, že se každý může rozvíjet směrem, kterýmu dává smysl a máme se ze navzájem podporovat. Učení a podnikání v Tiimiakatemia nám má přinést hlavně radost, zážitky a mindset toho jak si udržet tyto hodnoty.
Vyplívající otázky:
Kdo to je Hospitality manažer a jak vypadá?
Rozdíl mezi koučem, konzultantem a trenérem?
ATP:
Teď drobná reflexe na procesy, které jsou v TCBT popsány. Nutno podotknout, že jako týmový podnikatelé v družstvu Aconditor, jsme se nijak nehonili za dosažením stickerů v Rocket modelu možná ani přesného plnění skill-profilu, a už vůbec né sbírání bodíků v leadership pasu. Přisuzuji to hlavně tomu, že jsem o těchto nástrojích dostatečně nevěděli a nedokázali uchopit. Pocitově však vnímám, že do jisté míry se stalo co se stát mělo. Posouvali jsme se a každý se profiloval. Alespoň u mě to není tak cílené a rapidní jak by mohlo, kdybych používal tyto nástroje. Proto doporučení: Pokud vám někdo dá nástroj, který by vám mohl pomoci, dejte mu šanci a případně si jej upravte tak aby vám dával smysl a bavil vás.
Co jsem však za celé své studium v TAP ještě neučinil je: projití celého procesu ATP od Striving mission po Final report, tak jak je zde popsáno. Osobně pociťuji, že ATP model je rámec a malý postup projektového řízení tak abychom měli zajištěno: Archivaci dat, progres ve vzdělávání a návod jak na to.
Výzva: vytvořit jeden, i třeba malý a krátký, role-model projektu jak by měl podle struktury ATP modelu vypadat
Závěr:
Co říci závěrem? No jeslti jste esej dočetli až sem tak já jsem své myšlenky vyčerpal. Tuhle knížku bych hlavně doporučil lidem, kteří již jsou nějakou dobu v TAP a i tak se cítí být ztracení. A doporučuji fakt přečíst knihu od obálky k obálce.
Slova na konec:
