Nebudu vám tady rozebírat detailní filozofické obraty této knihy, protože to nemám zapotřebí. Mojí hodnotou není psaní obsáhlých esejí, které shrnují celou knihu, protože se díky tomu budu cítit jako nejlepší pisatel esejí. Místo toho vám vlastními slovy shrnu, co jsem si díky této knize uvědomila, protože mým cílem je prokazovat svůj osobní rozvoj.
Čeho se snažíš dosáhnout ty, a proč? O co by ses měl snažit?
Cílem není mít všechno u prdele. Cílem je, zaměřit se na ty podstatné cíle. Všechno ostatní do sebe zapadne. Pokud si stanovím správné cíle a k tomu i správné hodnoty pro dosažení těchto cílů, nebudu se muset už nikdy starat o to, co mě drží zpátky. Pak doopravdy budu mít u prdele například to, co si o mě myslí moji spolužáci, protože budu sama sebou. Vtip je v tom, že mohu být šťastná i tehdy, když si všichni ostatní myslí, že jsem troska, nebo že dělám špatná rozhodnutí.
Bolest a utrpení je cesta k dosažení štěstí.
Jak řekl Allan Watts: Snaha o dosažení štěstí je ve své podstatě bolestná, jelikož nám připomíná jak daleko jsme od dosažení onoho šťastného momentu. Na druhou stranu, pokud přijmeme utrpení, to už je ve své podstatě pozitivní zkušenost. Tady je příklad z osobního života:
Moje máma vždycky chtěla, abych za ní splnila to, čeho sama nedosáhla. Je pro ní nesmírně důležité, abych dostala titul. Ideálně dva, nebo tři.. :) Je ambiciózní, tvrdohlavá a cílevědomá. Když jsem byla malá, nutila mě dělat školní úkoly ve specifickou hodinu, pod dohledem, ve specifickém pořadí. Byla jsem tedy donucena k něčemu, do čeho se mi za boha nechtělo. Pociťovala jsem zlost, nechuť a křivdu, protože ve mě vzbuzovala pocit, že to bez jejího dohledu nezvládnu. Tvrdě jsem se vzpouzela jejímu mikromanagementu a úkoly jsem dokončila s mnoha prolitými slzami, v úplném vyčerpání a s dojmem, že vztah s mojí vlastní mámou je tímhle navždycky pokřivený.
Když jsem byla trochu starší, stále jsem pociťovala silnou nechuť k dělání úkolů, ale jednoho dne jsem si řekla, že je na čase přijmout tuhle výzvu. Uvědomila jsem si, že když přijmu odpovědnost, nastavím si jasný cíl i hodnoty, vypracování úkolů bude zábava.
Díky téhle knize jsem našla hlubší propojení sama se sebou. Vím co dělám, vím proč to dělám, vím jak to chci dělat..
Jak poznám, že to, čeho chci dosáhnout je správné?
Pokud chci dosáhnout štěstí jakožto leader společnosti, bude hodně záležet na tom, jak tento pocit štěstí získám. Budu se vozit po lidech? Budu prokazovat, že můj úhel pohledu je jediný správný? Budu lidem pomáhat? Budu měřit výsledky a vyzdvihovat úspěchy?
Dobré hodnoty vycházejí ze skutečnosti, jsou sociálně konstruktivní, dají se měřit a projevují se v reálném čase.
Selhala jsem. Co teď?
Začnu znovu. Udělám ten nejmenší krok pro dosažení mého cíle.
Chci se stát dobrým teampreneurem. Zatím jsem hodně pozadu s naplňováním metrik. Nacházím ve výchozí pozici, která ve mě vzbuzuje pocity demotivace, vyčerpání a rozptyluje mě od mého cíle. Musím převzít odpovědnost za problém, ve kterém se nacházím. Nikdo jiný ho za mě nevyřeší.
Pořád rosteme. To, co víme dnes, bude za deset let k smíchu. Doufám, že se tehdy sama sobě upřímně zasměji, jako se směji dnes ohledně názorů, které jsem měla jako dítě.
