Technika pomodoro
Autor: Cirillo Francesco
Proč právě tato kniha?
Knihu jsem si vybral právě z toho důvodu, že mám poslední dobou docela špatnou pracovní morálku – nedaří se mi plnit mé závazky a nechce se mi na ničem extra pracovat. O technice pomodoro jsem slyšel už několikrát během našich TS nebo v různých podcastech. Rozhodl jsem se, že s tím už musím něco udělat. Blíží se mi odevzdávání BP a tohle je přesně něco, co teď nezbytně potřebuji.
Mé hlavní PROČ:
- Jak efektivněji pracovat na mých vytyčených cílech.
Co mi kniha dala?
Primárně mě zajímal postup, jak mohu techniku pomodoro co možná nejrychleji aplikovat do praxe. Líbilo se mi, že autor jednoduše a stručně vystihnul, jak tuto techniku co nejsnadněji použít – celý tento proces je rozdělený celkem do pěti částí:
1) Zvolení činnosti, kterou chceme splnit.
2) Nastavení časovače přesně na 25 minut času.
3) Po dobu 25 minut se soustředit pouze na danou činnost.
4) Po uplynutí 25 minut si dát krátkou 5 minut dlouhou pauzu.
5) Celý tento proces opakovat 3 - 4krát, a následně si dát delší pauzu.
Výhodou této techniky je především to, že je velmi jednoduchá, což znamená, že nám prakticky nic nebrání v tom, abychom tuto techniku mohli použít – možná jen naše lenost.
Jak jsem techniku zkoušel v praxi
Upřímně musím uznat, že největšími problémy byla opravdu nízká motivace a lenost, se kterými jsem se v úvodu intenzivně potýkal, ale po překonání této fáze už vše probíhalo podle zmíněných pěti částí. Bylo příjemné začínat s tím, že za 25 minut budu mít pauzičku, a naopak jsem se snažil udělat nejdříve co nejvíc věcí, abych měl ideálně do tohoto času vše hotové. To se mi neosvědčilo jako ideální varianta. Zkrátka jsem měl vždy po zapnutí 25 minut pocit, že musím co nejvíce sprintovat… Každopádně se mi osvědčilo to, že jsem za tu dobu reálně něco udělal, měl jsem pracovní dobu přesně časově ohraničenou a výstupy nečekaně dávaly smysl.
Hlavní myšlenky:
Kniha je napsaná jako doslovný výcuc z praxe, protože autor sám se inspiroval tím, že měl velký problém s pracovní morálkou.
Každý z nás by se měl naučit správně plánovat svůj den – je třeba vyzkoušet si nejrůznější techniky a aplikace, které nám to mohou velmi usnadnit, ale zkrátka se musíme dostat do fáze, kdy budeme mít vše perfektně rozplánováno a budeme se podle toho ŘÍDIT! Ve chvíli, kdy budeme přesně znát náš časový harmonogram, tak si můžeme snadno rozvrhnout kdy a na jaké úkoly techniku pomodoro použijeme. Autor v knize zmiňuje, že bychom na plánování celého dne měli vyčlenit cca 15 minut.
Další velmi zajímavou technikou, která podpoří naši efektivitu je, abychom se v daný den soustředili opravdu jen na jednu činnost – v knize Moderní time management se tento úkol nazývá NÚ (= nejdůležitější úkol), kterému bychom měli ideálně věnovat nejvíce času a snažit se ho vyřešit co nejdříve. Tato snadná metoda však vyžaduje značnou míru disciplíny, bez které to zkrátka nejde – mnohdy se necháme rozptýlit všemožnými hloupostmi z našeho okolí nebo se nám zkrátka a našem NÚ nechce pracovat. Významnou a nezanedbatelnou výhodou je také to, že budeme mít přehled o našem denním harmonogramu, podle kterého se budeme moct řídit.
S naším denním NÚ také souvisí to, že bychom měli být schopni daný úkol rozdělit na menší, dílčí podúkoly, které nám celou práci usnadní a budeme mít díky nim větší motivaci, že jsme dosáhli alespoň nějaké části z našeho NÚ. Při používání techniky pomodoro nám toto článkování jednoho většího úkolu pomůže v tom, abychom za daných 25 minut opravdu zvládli část tohoto úkolu splnit. Zkrátka ZJEDNODUŠOVÁNÍ úkolu tak, jak to jen jde!
Nesmíme zanedbávat nejspíš tu nejoblíbenější část celé pomodoro techniky – touto částí je bezpochyby zasloužená pauza. Tato pauza je stejně tak důležitá jako těch 25 minut práce. Pokud ji budeme zanedbávat, tak bude naše efektivita rapidně klesat a náš zápal se bude více snižovat. Technika pomodoro funguje pouze tehdy, kdy poctivě dodržujeme jednotlivé části a známe jejich význam. Je důležité se zamyslet i nad tím, aby byla naše přestávka co možná nejefektivnější – nesmíme se zbytečně zabývat nezajímavými věcmi a naučit se opravdu odpočívat. Opravdu odpočívat většinou neznamená sednout si k telefonu a prohlížet si sociální sítě. Odpočinek znamená to, že si dáme od těchto technologií pauzu a budeme se soustředit jen na to, abychom měli mysl v klidu.
Tato technika může mít obrovský užitek i pro naše okolí. Pokud své okolí tuto techniku naučíme, tak to má mnoho výhod.
1) Vaši kolegové a přátelé mohou být efektivnější.
2) Budou respektovat naše pomodoro sekvence.
Je důležité myslet také na to, že se v průběhu dne mohou vyskytnout důležité věci, které bude třeba nezbytně vyřešit. Podle toho bychom měli také plánovat a dát si prostor na relaxaci. Odpočinek je přesně to, co pomáhá naší mysli k lepšímu fokusu a tím pádem i k lepší práci.
Závěr:
Tato kniha se mi moc líbila v tom slova smyslu, že byla psaná autorem opravdu od srdce, protože se sám s tímto problémem potýkal. Každopádně velká část knihy šla shrnout na několik málo stránek. Upřímně si stojím za tím, že na tuto techniku by stačila opravdu krátká a stručná příručka, což kniha tak úplně není (na to, že technika sama o sobě je blbuvzdorná). Knihu bych nedoporučil nikomu. Podle mého názoru je mnohem lepší přečíst si pět částí této techniky a ty v praxi využívat.
