Víte, proč jsem po téhle knížce sáhla? Uvědomila jsem si, že abych nás studijní program mohla naplno využít pro svůj rozvoj, musím ho nejdříve pochopit. Měla jsem po celou dobu čtení oči vyvalené z důlků a ruku v křeči z té hordy poznámek, kterou jsem si potřebovala uložit na horší časy. Rozhodně doporučuji všem, a ideálně hned jako první knížku, kterou si v TAPu přečtete.
Celý princip spočívá v tom, že učení je zdaleka nejvíce efektivní v prostředí reálného života. Všichni jsme už přeci slyšeli poučky o tom, že když se chceme naučit nový jazyk, máme odjet do ciziny. A tak je to i s podnikáním, marketingem a managementem. Učíme se hlavně děláním (“learning by doing”). Ale nebylo by to učení, kdybychom do našeho vzdělávání nezahrnuli i teorii. Jenom tak můžeme dosahovat velkých věcí. Ale doopravdy můžeme teorii aplikovat do praxe teprve tehdy, když si svou zkušenost zpětně zhodnotíme reflexí.
Na základě toho všeho jsme jako jednotlivci podporováni v rozvíjení nezávislosti. Každý z nás je zodpovědný za svou cestu a sám si určuje, kam až chce dojít. Postupně se učíme, jak si nastavovat cíle a systematicky jich dosahovat. Probouzíme v sobě zápal a chvatně využíváme vnitřní motivaci, spíše než abychom jednali na základě vedení zvenčí. Učíme se také využívat zpětnou vazbu pro vyhodnocování vlastního růstu, nebo dělat důležitá rozhodnutí a hledat vhodná řešení problémů. V neposlední řadě se učíme spolupracovat, protože člověk se tvor sociální a je chtě-nechtě závislý na ostatních. Nejen znalostmi a dovednostmi, ale i přístupy a perspektivami.
Pokud chcete vědět, jak je možné, že tohle funguje, doporučuji si prohlédnout SECI model, ze kterého vychází Brain Industrial model a na základě kterého také vznikl takzvaný “Saucer model”, neboli námi známý Rocket Model. V konečném výsledku proces učení zahrnuje interní aspekty, jako je rozvoj individuálů, týmové učení, tvorbu “guiding ideas”, nebo proces vedení, ale také externí aspekty, jako například proces inovace, navazování zákaznických vztahů, proces marketingu atd.
To, co je ale z mého pohledu na Team Academy nejkrásnější, je fakt, že její hodnota stále roste s tím, jak v ní studenti zanechávají nabyté vědomosti. Nestačí totiž jenom plánovat, aplikovat, vyhodnocovat, reflektovat a znovu plánovat. Člověk musí totiž své tacitní znalosti sdílet v dialogu, aby ostatní mohli být obohaceni. Byla by nesmírná škoda, kdyby znalosti TA opustily s odchodem absolventů!
Fráze sem, heslo tam.. V čem vězí skrytá síla slov, která někdo napsal na zeď? Jde hlavně o ideologii, ve které bychom měli být, jakožto organizace, nebo tým, za jedno. Snažíme se tu nastolit alternativní způsob vzdělávání na vysoké škole a to si žádá silnou pracovní kulturu, která je založená na sdílených hodnotách, vizích, a cílech. Hlavní myšlenky budou naplněny tehdy, když budou důležité pro každého ze členů a zároveň všichni musí mít příležitost přispět do daného procesu svým dílem. Jenom tak doopravdy můžeme jít všichni stejným směrem a vědět, kam míříme. Tyto hlavní myšlenky jsou tím nejúčinnějším nástrojem vedení v rámci organizace.
“It is the source of enthusiasm, based on mutual trust, self-discipline and pride in our achievements.”
Vize Team Academy:
Pro tuto trojitou vizi vznikly v TA čtyři hlavní pilíře, které podporují její realizaci. Je to komunitní duch, učení se prací, nebojácná inovace a duchovní růst. Pro všechny tyto procesy je klíčový zejména jednotlivec a jeho přístup.
Mise Team Academy:
“Team Academy will break old structures of society and prepare the way to a new society by speeding up the process of making society entrepreneurship-based. It will offer each individual the possibility to be responsible for his own destiny and allow people to work for themselves.”
Cíl Team Academy:
“We encourage each member to create the workplace of his dreams. In which you can be yourself, you don’t need to please anyone else. It will challenge you to give your best. There are no problems, only opportunities to grow..”
Hodnoty Team Academy:
Máme příležitost se inspirovat. TAP je stále ve fázi svého zrodu. Je na čase se do toho opřít a rozhodnout se, čeho vlastně chceme jako komunita dosáhnout. Už jenom proto, že jakákoliv skupina potřebuje mít svůj účel.
Proč vlastně studujeme v týmech? Protože sklízet úspěchy v rámci sdílených cílů je mnohem více uspokojující, nežli úspěch oslavovat o samotě. Zároveň tým nabízí příležitost týmového učení, které je efektivnější kvalitativně i kvantitativně. Tým také podporuje své členy a vytváří tak příležitost pro budování sebevědomí každého jedince.
Vývoj:
Fáze tučňáků: Stádium, ve kterém jednotlivci nemají dostatečně velké sebevědomí. Místo toho tvoří skupiny, ve kterých se neustále pohybují a napodobují ostatní, jelikož si nejsou jistí sami sebou.
Prvním úkolem tučňáků bývá obvykle vymyslet název pro svůj tým. Následně začínají vznikat první konflikty a krize, které startují opravdové formování týmu a jeho kultury a identity. Poté si tým nastavuje své cíle a začíná pracovat na interních hodnotách a dalších prvcích Hlavních myšlenek.
Dalšími stádii vývoje týmů jsou pracující skupiny (členové se věnují svým úkolům, aniž by se spoléhali jeden na druhého), pseudo-týmy (členové nevědí, jak využít sdílené úsilí), potenciální týmy (členové vidí výhody ve sdíleném úsilí a snaží se jím tímto směrem), opravdové týmy (mají sdílenou odpovědnost, Hlavní myšlenky a využívají potenciál jednotlivců) a také vrcholové týmy (jejich výsledky předčí všechny ostatní týmy).
Každý tým je odlišný a tak neexistuje jednotný model vývoje, ale obecně se můžeme bavit o principech Team Path (Pat Riley, The Winner Within), viz má předchozí esej.
“If you have an idea, spit it out and start implementing it.”
