Knihu jsem se rozhodl přečíst, protože jsem chtěl ucelený pohled na Tiimi. Před tím jsem už četl Team coaches best tools, ale tam nebylo to, co jsem chtěl. Chtěl jsem pochopit proč se učíme tak jak se učíme.
Přes většinu prváku jsem se řídil našim oblíbeným motem “Trust the process.” Ale po roce cítím že samotná víra ve mě není tak silná jako na začátku a proto jsem se rozhodl víru nahradit pochopením. A také jsem se chtěl naučit lidem vysvětlovat proč děláme věci tak jak je děláme.
Za mě asi nejvíce komplikovaný koncept v této knize. Brain industry model se snaží vysvětlit jakým způsobem se učíme. Jde o neustálý koloběh dělání a jeho následné reflexe. Pojednává o tom, jak se v naší komunitě předává a tvoří nové znalosti. Hlavním konceptem je podle mě tacitní a explicitní znalosti. Jelikož tacitní vědomosti jsou často opomíjeny, a právě brain industry model se snaží záchyt i tyto znalosti a pomocí procesů co v Tiimi máme je převádět.
Explicitní vědomosti jsou vědomosti, které jsou jasně strukturované. A často někde zapsané nebo jinak zachycené. Jsou to knihy, které čteme, scripta videa. Zkrátka jde o jasně zachycené znalosti, které je dají lehce předávat i neosobním způsobem.
Tacitní vědomosti jsou vědomosti, které máme uvnitř sebe. Patří tam naše zkušenosti, nápady pohledy, intuice, ale i třeba hodnoty a vize. Tyhle vědomosti jsou už mnohem těžší na předání a sdílení. Často nejsou jasně zapsané a lehké na předání.
To v čem spočívá brain industry model je v převádění tacitních a explicitních vědomostí mezi sebou. Učíme se tvořit z našich zkušeností a zážitků hmatatelné znalosti a dovednosti (Reflexe). Učíme se z knihy což je explicitní vytvořit praktiky, které zakomponujeme do naší práce. Tedy uděláme z explicitních vědomostí tacitní pomocí.
Socialization je sdílení tacitních vědomostí mezi lidmi. Je to náš klasický pokec u oběda nebo v TAPu když pracuji na projektu a někdo přijde a nasdílí se mnou svoje zkušenosti. Tohle je za mě velmi silný argument proto trávit čas v TAPu. Protože pokud tam nejsem přicházím o tacitní vědomosti od ostatních.
Externalization je převádění našich tacitních vědomostí do explicitní. Formou reflexe, nebo když třeba připravuji TS na téma v kterém mám zkušenosti.
Internalization je převádění explicitních vědomostí na tacitní. Je to naše oblíbené ATP. Něco jsem si přečetl a teď jdu nové vědomosti vyzkoušet v praxi. To co mi funguje si zapamatuju a internalizuju zbytek zahazuju.
Combination je kombiance explicitních vědomostí a tvoření nových explicitních vědomostí. Je to to, co se často děje na běžných studijních oborech. Vědomosti jsou tříděny a kategorizovány.
Komunita je velmi klíčový aspekt našeho učení a je také tím čím se výrazně odlišujeme od ostatních oborů. Myšlenka je založena na několika konceptech.
Organizační struktura Tiimi je plochá a otevřená experimentům a změnám. To znamená, že kdokoliv se může zapojit a něco vylepšit nebo něco změnit k lepšímu. Zároveň to ale nabízí velkou spoustu příležitostí k učení. Jelikož se v Tiimi můžu velmi lehce dostat do důležité pozice, která má na starost důležité aspekty komunity. Dostanu tedy možnost vést například branding na úrovni celé komunity což je pozice na kterou bych se v normální firmě nedostal jen tak.
Vize a hodnoty je to co nás spojuje. Je to to, co nás drží pohromadě a co nás vede za stejným směrem. Hodnoty jsou to, co nám umožňuje se neustále měnit a vyvíjet, niž bychom se musely obávat, že se změní TAP jako takový.
lidské vztahy - network
learning by doing - praktické zkušenosti
týmové podnikání - podnikání v týmu
experimentování a tvorba nových znalostí
cestování - nalézání nových modelů pro aplikování do našich operací
Koučové jsou klíčovým komponentem naší komunity. Jakou má tedy kouč roli?
Většina lidí přijde do TAPu se silnou vůlí se učit. Úkolem kouče tuhle vůli podporovat a udržovat a případně znovu rozpohybovat, pokud začne upadat.
Udělat první krok může být často naprosto děsivá představa. Kouč nám pomáhá najít kuráž experimentovat. Zároveň je úkolem kouče nám pomoci překonat strach z neúspěchu, který je přirozenou součástí experimentování.
Koučové nám pomáhají určovat si cíle a používat různé nástroje, které nám jsou v Tiimi dostupné. Pomáhají nám porozumět sami sobě a jak nejlépe sám sebe něco naučit.
Práce v týmu s 15 různými členy, který má každý jiný styl práce je velmi náročné. Právě proto tady je kouč, aby nám pomohl se společně sladit a doopravdy vytvořit tým.
Kouč nám pomáhá vést dialog a svými otázkami nás nutí se pozastavovat, když je to potřeba. Zároveň se může více soustředit na práci všech v dialogu a pomoci těm, kteří mají problém se zapojit nebo dát zpětnou vazbu na naši práci.
Tato část mě dost zaujala. Jelikož tady pojednává o tom, jak se koučova role postupně mění a že cílem kouče je dostat se až do fáze, kdy tým kouče v podstatě vyloučí z týmu. A poté ho přijme nazpět jako podporovatele.
Koučové by také měli hlídat, že se v Tiimi drží hodnoty a podporovat jejich udržování. A měli by zakročit, pokud budou mít pocit, že hodnoty upadají.
Velmi mě také překvapilo, že kouč by měl vytvářet výzvy a krize pro tým, aby tým poznal, v jakém stavu je tým. Myšlenka za tím je taková, že vývoj týmu se může zastavit a kouč potřebuje týmu připomenou, že je potřeba se vyvíjet dál. Proto kouč vytvoří krizi, kterou tým musí vyřešit a tím zjistí v jaké fázi vývoje tým je.
Odnáším si to, pro co jsem si přišel a to je pochopení proč děláme to co děláme. A také jak to někomu vysvětlit což jsem trénoval pomocí téhle eseje. Konečně mám pocit, že chápu proč a jak pracovat s nástroji v Team coaches best tools. Zároveň jsem pochopil důležitost komunity a kouče. Mým ATP je propojení všech nástrojů dohromady a více si naplánovat svoji práci tenhle rok. Chci se snažit, aby mě projekt, knihy a zákaznické schůzky a TS posouvali v těch oblastech v jakých si zvolím.
