Kniha Tao koně vypráví o koních a jejich vlastnostech, které mohou lidem opravdu otevřít oči. Koně jsou v dnešní době využívání především pro jezdectví a jezdecký sport, nicméně jejich skrytá síla spočívá v působení na člověka mimo sedlo. V knize je velmi hluboce popisováno, jak koně pomáhají mnoha lidem řešit osobní problémy, a to lépe než špičkoví terapeuti. A jak je to možné? Koně jsou velmi inteligentní zvířata, která neumějí lhát a proto před nimi člověk nic neschová – zrcadlí nás. Jenže koně mají jeden základní problém. Neumí mluvit. A proto potřebují lidi, aby jim dělali jejich hlas.
Kniha mi byla doporučena v rámci leadershipu. A co jsem si z knihy odnesla?
· Jsme zvyklí v jezdectví koně tvrdě vést a pevně držet otěže (management). Koně ale často odmítají spolupracovat, rveme je silou a nakonec je přivedeme do stavu apatie, kdy jen slepě plní úkoly. Místo toho bychom měli pracovat na kooperaci a sledovat nejen své potřeby, ale i potřeby koně. Rozvíjet to, v čem je dobrý a co ho baví (leadership).
· My lidé umíme lhát, nicméně naše řeč těla na nás obvykle prozradí, že neříkáme pravdu. Koně to na nás hned poznají, my lidé s tím však máme problém. Řeč těla je tedy velmi účinným nástrojem, který bychom v jednání s lidmi neměli podceňovat.
slovník: Emoční inkongruence – prožívání a projev neodpovídá myšlenkovému obsahu,(jedinec nezaujatě líčí hrůzné prožitky – důležitý příznak schizofrenie).
· Jak u koní, tak v životě bychom měli vnímat nezdar nebo těžký úkol jako příležitost k osobnímu růstu.
· Zrcadlení – někomu vytýkáme velkou chybu, ale nepodíváme se na sebe. Často to, co nás tolik štve na druhých je naše vlastní chyba, kterou si neuvědomujeme.
· „Šestý smysl“ je legitimním jevem s určitými parametry. Občas si připadám, že bych všechno měla brát rozumově, ale věřím, že v leadershipu při práci s lidmi se vyplatí rozvíjet sebe sama a necpat vše do striktně systémových tabulek. To souvisí i s myšlenkou, že naše kultura popírá moudrost těla a smyslů, a uctívá jen mysl ve vakuu. Tato omezená mysl je ideální ke stání v továrně, ale ne pro kreativní práci.
· „Nedělat nic“ – když chceme poznat svého koně, doporučuje se s ním nedělat nic, a jen ho pozorovat na pastvině. Věřím, že i v rámci leadershipu a budování týmu se vyplatí nedělat nic a jen se vzájemně pozorovat a poznávat běžnou rutinu.
· Závislost na autoritách – v dnešním světě se hodně zaměřuje na budoucnost, lpí se na minulosti a tím se ztrácí schopnost fungovat v přítomnosti. V rámci leadershipu by se měl podporovat rozvoj jedinců, kteří se poučují z chyb a tudíž se netrápí v minulosti, umí si užívat přítomnost a nelpí bezhlavě na budoucnosti.
Vlastnosti ideálního leadera:
rovnováha. Chtěla bych být takový člověk, který otevřeně komunikuje svoje emoce, podporuje svoje lidi, jedná i podle své intuice, vytváří bezpečný prostor pro spolupráci, je ochoten měnit své mentální modely, zvládne pod tlakem řešit konflikty, umí se soustředit a zaměřit na cíl, má otevřenou mysl, a nepotřebuje za každou cenu dominovat.
Podle Lao C´ je vůdce většinou nejefektivnější, pokud je on tím, kdo následuje.
