Knihu jsem měl vyhlídlou již delší dobu, zejména na základě doporučení od GimiTimi, se kterými jsem 2x spolupracoval na BG. Metodu sprintu jsme při BG vždy využili, akorát byla modifikována z pěti dní na jeden den. Metoda je velmi užitečná pro řešení problémů v krátkém časovém úseku. K přečtení mě dokopala povinnost předmětu
Ve knize je rozdělený sprint do dní v týdnu, kdy každý den slouží k jiné fázi procesu, a soustředí se vždy jen na pár sektorů, aby v týmu nedošlo k tříštění pozornosti
Pondělí - Definice a Porozumění Problému: Začátek týdne je věnován identifikaci a hlubokému pochopení zadaného problému. Tým spolupracuje na objasnění klíčových aspektů a vede podrobné konzultace s experty. Výsledkem je stanovení cíle sprintu a vytvoření detailní mapy důležitých zákazníků a klíčových událostí.
Úterý - Divergence a Generování Nápadů: Druhý den je zaměřen na brainstorming a skicování rozmanitých návrhů, přičemž metoda "šílené osmičky" podporuje rozšíření spektra možných řešení problémů.
Středa - Konvergence a Výběr Návrhů: Během středy tým přechází k vyhodnocení nápadů, které byly předloženy a diskutovány. Po detailní diskusi se vyberou nejproměnlivější řešení pro další rozpracování.
Čtvrtek - Prototypování Řešení: Den prototypování zahrnuje rychlé zpracování modelů řešení, které jsou připraveny k testování na základě funkčnosti a atraktivity.
Pátek - Testování a Evaluace: Závěrečný den je zaměřen na aplikaci prototypů v reálném prostředí a shromažďování zpětné vazby od uživatelů. Tým poté analyzuje výsledky a plánuje potřebné úpravy pro další vývoj.
Na základě velikosti týmu má každý člen týmu specifickou roli, aby opět nedocházelo k tříštění pozornosti mezi členy týmu a práce byla efektivní, a všechny důležité aspekty sprintu byly pokryté.
Facilitátor - Vede sprint, hlídá čas, vysvětluje používané metody, hlídá náladu a stará se o hladký průběh sprintu
Rozhodovač - Velmi důležitá role pokud se jedná o efektivitu a čas. Rozhodovač má finální slovo pokud v týmu dochází k neschodám v nějakém rozhodnutí. Rozhodovač nemusí svoje rozhodnutí zdůvodňovat, a tým ho naopak nezpochybňuje. Jakmile se rozhodnutí udělá, bere za něj zodpovědnost celý tým a jede se dál.
Pokud je tým větší a či problém komplexnější, je dobré zařadit a tzv. role specialistů. Patří mezi ně například finanční expert, který zároveň s tvorbou řešení ověřuje jeho ekonomickou proveditelnost
Pokud je předmětem zadání vývoj B2C produktu, je dobré mít v týmu člověka, který se zaměří na zákazníky. Nestavíme totiž produkt pro sebe, ale pro zákazníka. Od něho je tedy zpětná vazba pro nás ta nejdůležitější při designu produktů či služeb.
Klíčovou částí sprintu je vytváření prototypů a testování s reálnými uživateli. Prototypy, které mohou vypadat realisticky, ale nemusí být plně funkční, jsou klíčové pro získání cenné zpětné vazby. Tým tak může efektivně upravovat produkty podle skutečných potřeb a požadavků zákazníků. Rychlá adaptace a iterace umožňují neustálé zlepšování prototypů.
Metodu sprintu jsem již ve zkrácené verzi využíval po přečtení této knihy, když jsem vedl tým na BG pro BARD. Celý průběh ale nehodnotím pozitivně, protože jsme se navrhnuté trasy a plánu vůbec nedrželi. Nevěřil jsem si v oblasti leadershipu, abych byl schopný se svými schopnostmi říkat členům týmu co mají dělat a proč.
Rád bych dal metodě a hlavně sobě druhý pokus, a zkusil ji využít pro nějaký svůj projekt. Napadá mě vyzkoušet ji při určování nového směru pro projektu investeen. Dává mi smysl zde metodu využít a vyzkoušet čeho je dobrý tým ve spolupráci s dobrou metodou schopný
