Doporučuji přečíst si esej Megi Benešové, která vypsala její postřehy - stručně a výstižně.
Na knihu jsem narazila náhodou, když jsem v knihovně TAPU, hledala v kategorii - Podnikání.
Jelikož až moc často čtu spíše seberozvojovou literaturu, řekla jsem si, že bych mohla zkusit přečíst i něco jiného. Při rychlém prolistování, mě kniha zaujala svou jednoduchostí, a tak jsem se rozhodla začíst se do ní. Kniha mě ve spoustě bodech inspirovala, především….(pokračování skryté v eseji).
Jak je kniha napsaná?
Kniha je rozdělená do 10ti kapitol od toho – Jak začít až po fungování ve firmě. Vše je psáno velmi stručně a přímo k věci. Jelikož se v knize rychle navazuje z jednoho bodu na další, čte se velmi svižně
.
ZAČÍNÁME
,,Evoluce se nezabývá nějakými starými chybami: prostě je zahodí a staví vždycky na tom, co funguje.”
V TAPu jsem zvyklá učit se z chyb, avšak autoři mi zde říkají, abych takový přístup zahodila a učila se z předešlých úspěchů. Co je tedy lepší? Za mě obojí je významné v procesu učení. Když uděláme chybu, je dobré umět si ji uvědomit, vědět, co se pokazilo a příště zkusit jiný přístup. Zároveň bychom neměli schraňovat jen negativní zkušenosti, ale i ty úspěšné, na kterých můžeme příště dál stavět. Po chvíli přemýšlení, mě napadla spousta příkladů, kde jsem narazila na učení z úspěchu.
Př. v Kuchyňce jsem vytvořila soutěž se vzkazy, poté co jsem zpozorovala, že jsou účinnější při upozornění na nepořádek. Na jednom TS jsem zmínila náš předešlý úspěch s dvojicemi, co se vzájemně upomínkovaly. A jiný krásný člen, z toho dostal nápad na čtecí soutěž, kterou teď máme.
Chyby v nás zanechávají hluboké stopy, měli bychom se taky naučit zužitkovat naše úspěchy.
,,Stojí to opravdu za to? Stojí úkol, na kterém pracujete, skutečně za námahu? Stojí tahle porada za to, abyste šest lidí na hodinu vytáhli od jejich jiné práce?"
Než se pustíte do práce stanovte si vždy její skutečnou hodnotu.
Někdy je opravdu jediným správným krokem opustit činnost, na níž právě pracujete, i když jste do ní už investovali hodně úsilí, Zahoďte raději rozdělanou bezcennou práci než cenný čas.”
Pro ATP z této knihy, jsem se rozhodla využít svých skills v pečení, ve kterých jsem párkrát sklidila úspěch a i několikrát pohořela. Tentokrát mě však čekalo, pečení bez jakéhokoliv mixéru či elektrického šlehače, a váhy. Šlehala jsem tedy bílky ručně a pak i žloutky (dle receptu). Upadla mi ruka? Nebo jsem po chvíli šlehání usoudila, že mi tahle práce za to nestojí? Dozvíte se při dalším čtení.
PRODUKTIVITA
Jděte spát! Vyhýbáním se spánku zaplatíme, ztrátou své kreativity, pracovní morálky i pevných postojů.
Jednou za čas nevadí, když natáhneme nocovku, ale při pravidelném opakování, už si začne nedostatek spánku vybírat svou daň.
Hodně na mě zapůsobil fakt, že kreativita je první schopnost, kterou ztrácíme, když nespíme dostatečně. A zároveň, věděli jste, že lidi, co jsou desateronásobně efektivnější než je průměr, se odlišují od ostatních díky své kreativitě skrze níž přicházejí s řešeními, které vyžaduje až 10x méně práce. Work smart not hard.
To je něco, co musím ještě pořádně dopylovat. Poslední dobou jsem si na sobě všimla, jak kvůli upřednostňování krátkochvilných potěšení (př. koukáním na seriál, a YouTube) docela dost odsouvám spánek. Moji nejbližší mi neustále říkají, že už mi není rady, ani pomoci. Jednou na svoji hloupost doplatím.
Přerušování je zabiják produktivity.
Osobně mohu potvrdit, jak je toto tvrzení pravdivé. Představte si, že jste si teď pohodlně usedli, a otevřeli knihu ke čtení, po chvíli se vás někdo, zeptá př. na to, kam půjdete dnes na oběd a pak co si dáte…, po krátkém vyslýchání se vrátíte zpět ke knize, než znovu najdete poslední řádku, co jste četli a znovu se začtete uběhne nějaký čas a pak najednou vám někdo zavolá, a vy musíte vyřešit telefonát, po 10ti minutách se opět můžete vrátit ke knize, než se opět dostanete do flow, je čas na oběd. Kolik jste toho přečetli?
Předcházet přerušování, můžeme, dle autorů, pomocí stanovení ,,samotářské zóny”. Kdy v delších časových intervalech (př.10:00-14:00) pracujeme samostatně bez přerušování z vnějška. Ušetříme tím tak přepínání myšlenek mezi úkoly. V TAPu je to trochu složitější, jedině, že bychom, si všichni společně stanovili ,,samotářskou zónu” a dodržovali ji. Nebo možná existuje ještě jiná možnost, která mě nenapadla. Co myslíš, krásný člověku? Jak můžeme v TAPu uplatnit ,,samotářskou zónu?
KONKURENCE
Nedělejte z produktu spotřební zboží
Úspěšně prodávající zboží, má spousty napodobenin a kopií. Avšak jedním z důvodů, proč jsou Apple nebo firma Zappos (prodávající obuv), nemožno zcela okopírovat, je jedinečný způsob jakým prodávají. Do svých produktů vnášejí svou osobitou myšlenku, kousek sami sebe, kteří konkurenti nemají šanci napodobit.
Každý z nás máme něco unikátního, co můžeme nabídnout, ať už je to péče a komunikace s druhými, nebo myšlenka, zlepšující svět. Vemte to, a vložte do práce, kterou děláte.
Moje unikátnost pro toto ATP: Dezert, ze kterého se nebudete cítit přeslazený. Obsahující vitamín C z mandarinek a hořčík z kakaa. (tajná ingredience byly 2 rozpuštěné kostky čokolády jako bonus - hodně lidí v buchtě cítilo ořechy nebo kokos, ale nene ty jsem tam nevhodila). Upřímně v té chvíli jsem se snažila ten dezert vylepšit až moc. Ale víte, byl v tom dobrý úmysl a vyplatilo se to.
Zvedněte rukavici
Mít konkurenci je jedním z dobrých způsobů, jak o sobě můžeme dát vědět, př. firma Dyson’s Airblade vychází z toho, že celý trh fénů na vlasy nejsou dostatečně rychlé a hygienické jako oni.
Nebo provozovna kaváren Dunkin Donut’s, založila jednu ze svých kampaní na chuťových testech, kde Starbucks porazili. V knize jsou v 3-4 větách popsané i další příklady, kde konflikty dvou konkurencí přitáhli pozornost lidí. Osobně nejsem moc zastánce -,,zvýraznění se konfliktem”.
Hlavní myšlenka, kterou si z této kapitoly odnáším, že musím mít správný cíl a soustředit energii tam, kde chci aby si mě lidi pamatovali, to co dělám líp než konkurence.
EVOLUCE
Tato kapitola mi vysloveně vryla do hlavy, jak je důležité umět říct ne.
,,Zničení produktu nestojí za uspokojení pár hlučných zákazníků.” (str.166)
Měli bychom zaujímat pevný postoj a dobře znát hodnoty a za čím stojí náš produkt/služba. Co poskytujeme našim zákazníkům. Cílem není uspokojit všechny zákazníky, ale ty co náš produkt/službu milují. Vkládat naši energii k dělání toho, v čem jsme dobří a děláme to rádi, pro skupinu lidí, jejíž potřeby tím naplňujeme.
S tímto bodem souhlasím. Jde podle mě za to rozeznat typ našeho zákazníka a proč si pořídí zrovna náš produkt, které vlastnosti ho na něm uchvátili.
Když jsem dělala ATP na tuto knihu, zjistila jsem, že jen opravdu pár lidí mělo hodně specifické poznámky, př. že by měla být buchta sladší nebo jakou by měla mít texturu a co bych příště měla udělat jinak při mém postupu. A to už je otázka preference. Je to stejné jako když si zajdete do restaurace vyhlášené pro svoji pizzu, ale vám se zdá, že by ta pizza potřebovala více sýru a oregána, zatímco ostatní vaši přátelé si nemohou místo vynachválit.
PODPORA PRODEJE
Nepotřebujeme oslňující balení nebo obrovský budget na reklamu. V dnešní době se můžeme překonávat naší schopností učení. Obzvlášť na začátku, kdy nás ještě nezná široké publikum, je skvělé prostředí na to, zkoušet naše nejšílenější nápady, dělat chyby, učit se a růst.
Sdílejme naše, lekce a co jsme se naučili, ven. Nemusíme si získávat pozornost zákazníků, koupí drahé reklamy v časopise, tím, jak ukážeme našemu publiku naše zákulisí, co děláme a jak to děláme- vybudujeme si se zákazníky úplně jiný vztah, založený na důvěře.
Hodně se mi proto líbí Košilárium, jak ukazuje behind the scenes a sdílí různé poznatky se svým publikem. Líbí se mi jejich lidský přístup, se kterým mohu jednoduše souznět. Schválně zkuste mrknout na jejich Instagram, neochudíte se.
A na závěr moje vlastní ATP z této kapitoly - ,,Dělejte to jako drogoví dealeři.”
Drogoví dealeři, jsou chytří, vědí, že jejich produkt je tak dobrý, že když vám dají kousek na ochutnání zdarma, vrátíte se s penězi pro další. (tím tady nechci nabádat, abyste šli prodávat drogy či něco podobného 😀) . Bezplatné zkušební verze, poskytují v této době i zmrzlinářství, prodejce aut poskytují zkušební jízdu zadarmo.
Musíme věřit v kvalitu produktu, co nabízíme, že i jeho kousek zadarmo, stojí za to, aby si po něm člověk koupil celé zboží.
Jelikož ráda peču, a je to asi jedna z věcí, která mi jde o trošičku líp než ostatní, rozhodla jsem se zkusit upéct buchtu, společně s kouskami na ochutnávku.
Co jsem zjistila?
Přikládám foto (nevypadátoejlípproATP,bylodostačující)
ZAMĚSTNANCI
Předtím než vůbec začneme nabírat lidi do dané pozice, měli bychom si sami projít danou pozicí, k pochopení podstaty její práce. Co všechno zahrnuje a jakého člověka potřebujeme zaměstnat. Stane se z nás taky mnohem lepší manažer, protože budeme vědět jaký výsledek očekávat, kdy chválit kritizovat.
Životopisy, jsou hodně zkreslující. Autoři v knize vyzdvihují, jak doba praxe není tolik podstatná. To mě trochu překvapilo. Po přečtení jsem pochopila, že to nemusí platit pokaždé, záleží i na faktorech - jakého člověka, na kterou práci hledáme. Spoustu firem, může při přijímání někoho nového upřednostnit, jak souzní s firmou a její vizí. Zároveň dlouholetá praxe, nemusí nutně znamenat, že bude odvádět dobrou práci. Měli bychom při výběru být otevření faktu, že talenty se mohou nacházet kdekoliv. Rozhodně to však neznamená že bychom měli sbírat každý talent, na který narazíme. Naopak, zaměstnávat by se mělo, až když nás to bolí, a potřebujeme někoho na odvedení konkrétní práce. Všichni by měli pracovat. Dokud tedy zvládáte veškerou práci, nepřijímejte někoho nového, je mnohem méně produktivní - hledat práci pro někoho navíc než nabírat až když máte, co nabídnout k práci. Osobně jsem svědkem této skutečnosti, kdy jsem začala vidět, jak moje přítomnost v Košiláriu, moc nepřispívá, a obě členky si na potřebnou práci vystačí. Tak bylo lepší odejít a připojit se tam, kde moje kompetence dosahují a práce je habaděj.
A pozor na delegování. Člověk by neměl umět jen delegovat, ale i nějakou práci odvádět.
KONTROLA ŠKOD
Špatné zprávy? Přivlastněte si je.
Když se stane chyba, je podstatné, aby jsme se hned přiznali a zamezili tím šíření různých dezinformací od někoho jiného. Zachováme si tím víc důvěry u zákazníků.
Jak si přivlastnit špatnou zprávu?
KULTURA
Vyžaduje čas - není instantní jako čínská polévka, potřebuje dostatek času, aby se vybudovala. Je o každodenních návycích, nastavených procesech, prostředí a hlavně nás. My budeme jejich nositelé. Aneb jak si to uděláte, takové to máte.
Rozhodně bychom se měli vyvarovat strojenému chování, a mluvit jinak než je nám přirozené. Chovejme se k našim kolegům a zaměstnancům s respektem, bez povyšování.
Závěrem nás autoři nabádají k akci, jelikož inspirace je pomíjivá. Jak minuta ve dni. Přijde a zmizí. Tak ji chytněme a rozjeďme to na plnou páru.
Moje inspirace pro ATP z knihy začala pohledem na mandarinky, které se mi při brigádě ve večerce už několik dní (i přes snížení ceny nedokázala prodat). A tak jsem se po zavíračce rozhodla je vzít domů, společně s tvarohem, kterého jsem měla zásob a do pár dnů bych ho musela přemístit mezi zboží ,,po datumu spotřeby”. Jen jsem si řekla, že za zkoušku nic nedám, a tak se chytla za záblesku inspirace.
Knihu doporučuji přečíst každému, kdo se chce obohatit o způsobu podnikání, čte se rychle a je tam tuna rad. Žádná omáčka okolo, přímo k věci.
