Radikální otevřenost
Proč jsem si vybral právě tuto knihu?
Po probrání téhle knihy na jednom z našich Training session a po doporučení od mých milých tučňáku jsem se rozhodl přečíst co nejdříve tuhle knihu. Sám jsem viděl, jak se každý člen našeho týmu začal po přečtení knihy úplně jinak chovat a snažil se co nejvíce využívat radikální otevřenost a upřímnost a my jsme se tak začali extrémně rychle posouvat dopředu. Nemohl jsem se dočkat až se na tuhle knihu vrhnu a pořádně pochopím smysl radikální otevřenosti.
Co jsem si odnesl?
Z knihy jsem si odnesl, jak správně spolupracovat a komunikovat se členy týmu, s lidmi a jak do budoucna případně vést správně firmu. Také jsem pochopil, že je opravdu důležité každého člena, co nejvíce poznat a uvědomit si, že všichni jsme jiný a na každého funguje něco jiného. Proto je velmi důležité ke každému přistupovat trochu jinak.
Celou knihou nás provází kvadrant komunikace, který má dvě roviny – osobní zájem/nezájem a přímou/nepřímou konfrontaci. Z toho vznikají 4 druhy komunikace – Radikální otevřenost, ničivá empatie, manipulativní neupřímnost a útočná agrese.
Je důležité, abyste se drželi v Radikální otevřenosti a nespadávali do útočné agrese a dalších dvou kvadrantů.
Ničivá empatie - V případě, že vám na osobě záleží, ale obáváte se případné konfrontace, tak se jedná o ničivou empatii. Nic neřeknete, ať se druhý necítí špatně.
Radikální otevřenost - Záleží vám na druhé osobě, a zároveň jste upřímný a nebojíte se vyhýbat přímé konfrontaci.
Útočná agrese – Je, že vám nevadí jít do přímé konfrontace a na druhé osobě vám nezáleží. Spíše jste rádi, že ji můžete znemožnit před druhými a nechat tak vyniknout sami sebe.
Manipulativní neupřímnost - Jestliže vám na druhé osobě nezáleží a chcete se vyhnout přímé konfrontaci, jedná se o manipulativní neupřímnost. Nic neřeknete, ať se hlavně vy sami necítíte nepříjemně.
Když se zpětně zamyslím, tak si myslím, že jsem někdy málo spadával do ničivé empatie, protože jsem si říkal, že bych mohl dotyčnému ublížit. Jenže to není ta správná volba a dodatečně můžeme jen litovat, že jsme nebyli upřímný a radikálně otevřený, protože tím můžeme dotyčné osobě spíše ublížit a také nám pak mohou vyčítat, proč jsme nebyli upřímní a proč jsme jim to neřekli rovnou, když jsme to celou dobu věděli.
Určitě nesmíme zapomenout na základní dělení zaměstnanců, na které se v knize velmi zaměřují.
Základní dělení zaměstnanců
Máme dva typy zaměstnanců:
Superstars – zaměstnanci ženou tým k lepším výsledkům, jsou hladoví po úspěchu a chtějí neustále kariérně šplhat výše
Rockstars – tvoří hlavně stavební kameny týmu, vyhovuje jim tam kde jsou a nemají úplně zapotřebí stoupat kariérně výše
Pokud chceme mít úspěšný tým, je nezbytnou nutností mít jak Rockstars, tak i Superstars. Velmi často se ale stává, že v týmu je zvětšiny převaha jednoho tipu zaměstnanců a díky tomu dlouhodobě není tým efektivní a úspěšný. Musíme proto dokázat najít ideální střed, aby tým fungoval správně jak má.
Velmi užitečný je GSD model. Krásně ukazuje, co byste správně vše měli dělat pro radikální otevřenost.
Někdy je cesta k radikální otevřenosti velmi trnitá a úspěch se vždy nedostaví ihned. Pokud ale opravdu chcete komunikovat v rovině radikální otevřenosti, musíte být vždy plně otevřeni zpětné vazbě a bez problémů přijímat kritiku. Když ostatní lidé uvidí, že vy dokážete přijmout radikálně otevřenou zpětnou vazbu, je to jeden z prvních kroků pro úspěšnou komunikaci na bázi radikální otevřenosti v celém týmu.
Závěr
Jsem rád, že jsem si knihu přečetl, protože umět komunikovat a přijímat kritiku je velmi důležité a může to jak mě, tak i náš tým do budoucna více posunout. I když si myslím, že jsem v minulosti s tímhle tolik problém neměl, tak i tak jsem někdy nebyl úplně upřímný a neměl jsem úplnou odvahu jít do konfrontace. Kniha je výborná, čtivá a doporučuji ji každému, aby si ji přečetl. Dávám palec hore.
