Knihu jsem četla po knize lídři jedí poslední a jak už to tak bývá, spoustu myšlenek bylo podobných a věci se mi propojovali. Trochu mě to mrzí, protože mě druhá kniha už tolik nebavila ačkoli Jana Muhlfeita mám moc ráda a často s ním poslouchám podcasty atd..
Kniha začala kapitolou „Kdo jsem.“ Potvrdilo se zde pravidlo, že začít u sebe je nejdůležitější. Z nějakého důvodu vnímám leadery, jako vyrovnané lidi, kteří vědí, co chtějí a tím pádem můžou taky vědět co chtějí od týmu. V rámci sebeuvědomění je důležité zeptat se sám sebe na otázky:
- V čem vynikám
- Co mi chybí
- Co jsou moje úspěchy
- Jaká je moje motivace
- Jaké jsou moje priority
- Jaké jsou moje postoje
- Jak působím na ostatní
- Jaké mám mezery, které potřebuji zaplnit
Jednou jsem někde slyšela zajímavé přirovnání, proč se soustředit na svoje silné stránky radši než zlepšovat ty slabé. Když má dítě ve škole z něčeho samé jedničky a očividně v tom předmětu vyniká, nikdo tomu moc nevěnuje pozornost, nijak zvlášť se nesnaží, aby se v tom předmětu rozvíjel „protože to už umí“. Potom jsou předměty, které dítěti tolik nejdou a má 5ky – tady se klade veliký důraz na to, aby si známku zlepšil – i kdyby na 3 nebo 4. Věnuje mnohem víc času tomu, co mu očividně nejde a nebaví ho, jen aby z 5ky udělal nějakou ušmudlanou 3ku, místo toho aby se rozvíjel v tom co mu opravdu jde, předměty, kde má jedničky, kde má svůj potenciál. Z toho jsem si odnesla jednu myšlenku – svým slabým stránkám nebudu věnovat tolik času, radši rozvinu ty svoje silné. Moje slabá stránka je něčí silná, a proto na své slabé stránky budu radši hledat lidi, kteří mě doplní.
Prakticky stejná myšlenka je i v této knize v kapitole „audit silných stránek“ a navazuje na ní „vytváření supertalentovaných týmů“. V této kapitole pěkně shrnuty vlastnosti týmů, které jsou založené na silných stránkách. Mají větší produktivitu. Týmy, které dostávají zpětnou vazbu ohledně svých silných stránek mají větší ziskovost. Vysoce výkonné týmy také pracují na svých silných stránkách asi 75% času. Prvním krokem při tvoření supertýmu je dát dohromady silné stránky členů. Jak už jsem zmiňovala, každý máme jiné silné stránky a je důležité, abychom se v týmu doplňovali. Dále je důležité na základně předchozího kroku rozhodnout se kdo co bude dělat. Autor zde zmínil rozdělení rolí podle Belbina, se kterým jsem se v rámci Tiimi už několikrát setkala.
A ná závěr něco trochu cheesy, ale čím dál tím víc se mi potvrzuje, že je to pravda.
T – E – A – M – together everyone achieves more
Kniha mě bavila, ale jak už jsem říkala, bohužel jsem četla dvě knihy na podbný princip hned po sobě, takže mi asi nedala tolik co jsem si představovala.
