Orbiting The Giant Hairball


2 body

Hodnocení: neohodnoceno

Přidáno: 26.02.2023

Orbiting The Giant Hairball   Gordon MacKenzie

Proč právě tato kniha?

         Brouzdal jsem knihovničkou TAP a hledal mezi inovacemi a kreativitou. Zároveň jsem cítil potřebu se opět trochu vymanit ze všech těch sil co se snaží být efektivnější a produktivnější. Zkrátka jak si udržet kreativitu v nehostinném prostředí.

         Knihu jsem neznal, ale když je kniha plná ilustrací a má šílený název, tak poznáte, že jste dorazili na správné místo.


Co jsem se dozvěděl?

         Hezky to odpálíme tím, že zatímco v první třídě se každé dítě na otázku, zda je umělec, přihlásí, že je.  Od šesté třídy už umělci skoro neexistují. Proč tedy každá škola, kterou autor navštívil, pohřbívá v dětech kreativní génie?

         Gordon, autor knihy, píše o svých zkušenostech v korporátu, kde strávil desítky let. K tomu mu pomáhala jeho kreativita a vše, o čem píše je prospěšné pro nás, kreativní křehké duše, které se zatím nechávají drtit gravitací Hairballu.

         Co to sakra znamená?

Když budeme mít malou firmu, tak budeme celkem volní. Když porosteme, budeme pravděpodobně zavádět procesy a pravidla. Ty se stejně jako vlasy budou postupně proplétat a více a více se na sebe nabalovat, dokud nevznikne chomáček vlasů. Velké korporáty jsou tedy jen obrovské chuchvalce vlasů. The Giant Hairball. Pokud se nechceme nechat zamotat a stáhnout do těchto procesů a pravidel, kde k nákupu propisky potřebujeme výběrové řízení a pět razítek s povolením, musíme odstartovat a povznést se na orbitu. To je akorát abychom mohli kroužit kolem Hairballu, ale neodletěli do hlubokého vakua. To znamená, že orbita je místo, kde máte svobodu, ale zároveň vás pořád drží korporát.

         To neznamená nějakou anarchii, možná lehkou, ale to dovysvětlím. Jde o to, že musíte pro firmu být přínosem, ale mít svobodu v tom, jak ten přínos získáte.

         

Dost s popisem knihy, ale tady je, co si z toho beru já.

Pyramida. Struktura, úzce spojena s korporáty. Zde pramení pochopení, proč se kreativitě nedaří. Pokud jsou kreativní pracovníci dole, pod tíhou toho všeho, jak mají přinášet plody své kreativity, když nemají kde brát slunce a zdroje pro zdravý růst.

         Zároveň si kreativitu musíme představit jako celek. Metafora, která je v knize dává smysl. Pokud budeme pozorovat krávy, 90 % času budou jen stát na louce a nic moc nedělat. Ale po tom všem se odvděčí mlékem. Stejně tak když přijdete do kreativního oddělení a chtít výsledky hned, asi budete velmi zklamaní. Nápady nevznikají z ničeho. Pastva kreativity může být ve sprše, na cestě do práce v tramvaji nebo klidně na měsíční dovolené v Asii. Ale pokud tohle nebude, nebude ani dobré mléko.

         Autor nabízí i řešení lepší struktury, jako strom. Kořeny jsou zdroje a finance korporátu. Kmen je vedení a v koruně jsou plody, které se rodí díky slunci a zdrojům.

         Tyto metafory jsou super k vnitřnímu pochopení a pomohly mi přerámovat mé mentální modely. Díky tomu jsem se velmi uvolnil a nabral sílu do pokračování ve studiu a práci s větší energií.

         Ale jsou zde i konkrétnější rady. Například vtipy na produkci ostatních lidí ve firmě. Ačkoliv se schováváme za „Byl to jen vtip.“, destruktivní následky pro kreativního ducha v daném jedinci jsou přítomny. Dává to najevo, že chcete, aby přestala růst a žít. Proto se budu tyto na první pohled neškodné poznámky zneškodnit. Jak u sebe, tak u svého okolí.

         Další věc, která mě rozesmála a nesu si ji s sebou po přečtení knihy je krátký příběh. Příběh o pejskovi, který pár hodin nehnutě stál u kulečníkového stolu. Jestli si vybavíte ty díry ve stole, kde máte spadlé kulečníkové koule, tak přesně v ní měl strčený čumák. Držel v něm jednu kulečníkovou kouli a nechtěl ji pustit. To ale vyústilo v to, že nemohl vytáhnout čumák. A tak tam stál, s čumákem ve stole. Reakce jeho páníčků byla: „To dělá často.“

         Ponaučení z toho je – naučte se věci nechat být. Často se něčeho držíme a nechceme to pustit, ale za cenu toho, že se naše situace nezlepší. Nebo může být dokonce hůř, jsme uvězněni. Taková situace se mi stala na našem meetingu, kde jsem se na to pokusil (neúspěšně) poukázat.

Je tady na závěr jedna kapitola o jedné větě, která pro mě je to nejlepší, co jsem si v knize přečetl. Doslova jsem se rozesmál, když jsem si to přečetl. Teď to tady nechám, abyste si to nechali v sobě doznít.


“Orville Wright did not have a pilot’s license.”




Hodnocení: neohodnoceno

Nový komentář:







Komentáře (0):



Nejnovější eseje:

Kategorie: Učení

Body: 3

02.05.2024

Kategorie: Marketing

Body: 2

02.05.2024

Kategorie: Učení

Body: 3

02.05.2024

Kategorie: Učení

Body: 3

02.05.2024

Sleduj nás na sociálních sítích: