Od nápadu k podnikatelskému plánu
„Na začátku každého úspěšného podnikání je jedinečná myšlenka – nápad – a odvážný jedinec nebo tým, který se pustí do její realizace.“ S touto větou bych chtěl začít svoji esej. Je to věta z úvodu knihy. Autor v této části popisuje například projekt Pragulic, nebo začínající startupy, jako byl facebook, Instagram, či snapchat. Tato věta popisuje základ každého začínajícího úspěšného podnikání. Je důležité mít jedinečnou myšlenku, být odvážný a pustit se do podnikání. Podnikání, ale předchází příprava. Ještě před tím, než půjde podnikatel k notáři zakládat firmu, by si měl pořádně promyslet, jestli má jasno, za co budou zákazníci platit, jestli se jeho nápad líbí potencionálním zákazníkům a jestli má plán realizace.
Dále v knize autor říká, že je důležité být správně a dostatečně motivován k našemu podnikání. Je důležité dělat to, co nás baví. S tím hodně souhlasím. Určitě si myslím, že je důležité vyhledávat spíše vnitřní motivaci než vnější. Můžeme podnikat v něčem co nás nebaví a nenaplňuje, pak ale naše nasazení v podnikání nebude stoprocentní a pravděpodobně ani nebude úspěšné. Pokud nás naplňuje náš cíl, naše vize a baví nás podnikat v daném oboru, tak naše podnikání bude rychleji a lépe růst.
Autor se dále v knize lehce zaměřuje na aktivitu zvanou brainstorming. Na gymnáziu, na kterém jsem studoval jsme brainstorming dělali tak, že jsme dostali časový limit (cca. 5 minut), téma a papír, na který jsme psali, vše, co nás na to dané téma napadne. Pokud nás nic nenapadalo, tak jsme klidně mohli psát třeba: „Nic mě nenapadá, nevím, co psát“. Důležité bylo nezastavit se a psát vše, co se nám při pomyšlení na dané téma vybaví. Tato aktivita mi přijde skvělá. Člověk dostane ze své hlavy spoustu různých věcí, které by ho normálně třeba nenapadli. Jak autor v knize popisuje, tak problém u této aktivity je ten, že někteří lidé potlačují a neříkají některé své myšlenky, jelikož se bojí, že budou vypadat směšně. S tím souhlasím. Sám si vybavuji, že jsem se za některé věci, které jsem si při brainstormingu napsal styděl a nechtěl jsem je třídě sdělit. Bál jsem se případného konfliktu, či výsměchu.
Hodně mě zaujal pojem persony. Je to nástroj, který se používá na hlubší pochopení zákaznických potřeb a díky nim, tak lépe porozumíme zákazníkovi. Jde o vytváření fiktivních osob pro každou zákaznickou skupinu. Jde o typ člověka, který by měl mít v dané lokalitě největší zastoupení. Bere se u nich v potaz pohlaví, věk, vzdělání, místo bydliště. Pomáhá nám to poté si lépe představit, jak náš produkt/ služba, prostě to, co zákazníkům nabízíme, bude zapadat do života. Přijde mi to, jako skvělý nástroj, nad kterým jsem dosud ještě nikdy nepřemýšlel a určitě bych to ve svém podnikání chtěl využít. Lehce jsme si v projektu trička představovali, jakou skupinu lidí by naše trička mohla zaujmout, ale nikdy jsme si nevytvářeli persony.
Tato kniha se mi opravdu moc líbila. Moc jsem ocenil, jak autoři přistupuje ke čtenáři, a jak s ním komunikuje.
