Knihu jsem si vybral na doporučení pana profesora Moulise pro předmět Provoz a hospodaření malého podniku. Vybral jsem si Od nápadu k podnikatelskému plánu, protože narozdíl od jiných knížek nabízela řešení problému, se kterým se setkává mnoho mladých nadějných podnikatelů. Každý má nespočet nápadů, ale ve spoustě případů se nikdy nepromění ve skutečnost. Kniha slouží jako užitečná příručka, jak nacházet nápady a jak je přenést do realizovatelného plánu.
Kniha začíná rozborem podnikání a podnikatelů, jak to bylo vnímáno kdysi, jak je tomu dnes, jaké jsou předpoklady podnikatele, jaká může být motivace, výhody a nevýhody podnikání. Pro některé je podnikání pouze způsob, jak vydělat peníze. Hned z úvodu mě zaujala myšlenka autora, s kterou se ztotožňuji, a to že by naše podnikání mělo být v souladu s našimi hodnotami, přesvědčením a vizí. Měli bychom si být schopni představit naši budoucnost, ve které naše podnikání hraje roli. Také souhlasím s doporučením, že bychom si měli vybrat obor, který nás bude bavit.
Ve druhé podkapitole autor objektivně porovnává, jestli podnikat sám nebo se se společníky a je vybrat. Vystihuje zde důležité rozdíly, rizika obou možností a klíčové faktory pro rozhodování. Určitě poznatky využiji při volbě společníků do budoucích projektů. Zároveň jsem se v této kapitole naučil první nové pojmy.
Principal-agent problém spočívá v rozdílech mezi zájmy jednotlivých stran. Jako příklad autor uvádí společnosti řízené manažery, kde nastává konflikt mezi majiteli a manažery například při volbě strategie, kdy manažerovi může záležet více na krátkodobém úspěchu, zatímco majiteli na dlouhodobém rozvoji firmy.
Vesting je rozdělování podílu firmy zaměstnancům nejčastěji ve formě akcií.
Na začátku kapitoly autor dává důraz na to, jak je kreativita důležitá při hledání nápadů a celkově pro vaše podnikání. Popisuje také rozdíl mezi konvergentním a divergentním myšlením. Knihu jsem začal číst až po našich prvních projektech v rámci splácení faktury, ale na tyto dva pojmy jsem narazil už při birth givingu, který byl jeden ze zmíněných projektů, kdy můj týmový kolega vysvětlil při hledání řešení problému, s kterým se náš klient potýkal.
Konvergentní myšlení je kreativní proces, kde je hlavní účel přijít s co nejvíce různými nápady. Využíváme pro to různé metody, jako jsou brainstorming, painstorming nebo metoda 6_8_5.
Divergentní myšlení je naopak proces, kdy se všechny nápady snažíme vytřídit a rozhodnout se pro jeden nebo více finálních nápadů.
Metody pro hledání nápadu:
Brainstorming je metoda, která má za cíl přijít na co nejvíce nápadů v omezeném čase. Je to skupinová aktivita. Zde nám jde především o kvantitu a pestrost, nikoli o kvalitu. S brainstormingem jsme se setkali již na seznamovacím kurzu, kdy jsme měli v menších skupinách vymyslet projekt a ten následně odprezentovat. Tehdy jsme neznali všechna pravidla a náležitosti brainstormingu a když jsme jej později využili i při projektech v rámci splácení faktury, tak jsme si už zvolili facilitátora, který tam je od toho, aby udržel skupinu v mezích tématu a pravidel.
Painstorming byl pro mě nový pojem, ale velmi rychle jsem si uvědomil, že je pro podnikání vhodnější metodou. Nejdříve provádíme pozorování a sepisujeme problémy, s kterými se potýkají lidé nebo firmy v našem okolí. Následně si sepíšeme všechny problémy, u kterých vnímáme možnost účinného řešení. Následně využijeme brainstorming pro hledání řešení.
6_8_5 je metoda, kde název přesně vypovídá o výstupu. Cílem je vymyslet 6 až 8 nápadů za 5 minut a opět se jedná o skupinovou aktivitu. Zajímavá je však forma – papír formátu A4 si tužkou rozdělíme na 6 nebo 8 polí, dostaneme zadání a během 5 minut musíme do všech polí nakreslit náš nápad. Po vypršení času musí každý účastník představit svoje zakreslené nápady a okomentovat. Tato metoda je pro mě ze všech nejzajímavější a rád bych ji vyzkoušel při dalších projektech.
Metody pro vybírání nápadu:
Hlasování nálepkou – nápady rozvěsíme stěnu či tabuli a každý účastník dostane jednu nebo více nálepek, které musí přiřadit k nápadům.
Hra na investora – funguje na stejném principu jako hlasování nálepkou, s tím rozdílem, že dostaneme fiktivní rozpočet např. milion korun, který musíme rozdělit mezi všechny nápady.
V této kapitole nám autor představí rozdíl mezi nápadem a podnikatelskou příležitostí. Nápad může být zajímavý, ale podnikatelská příležitost je to pouze tehdy, pokud budeme schopni z něj postavit úspěšný business.
Typy podnikatelských příležitostí:
1. Neuspokojená nebo nedostatečně uspokojená potřeba
2. Nevyužité nebo špatně využité zdroje
3. Kombinace neuspokojené potřeby a špatně využitých zdrojů
Co není podnikatelská příležitost:
1. Nápad máme příliš pozdě
2. Nápad máme příliš brzy
3. Hobby projekty
Předchozí kapitola se soustředila na to, jak poznat, jestli má náš nápad potenciál, v této kapitole jsem se dozvěděl, jak skutečně nápad otestovat a zjistit, jestli bude fungovat. V knize jsou představené hned dvě strategie, které by měly splnit tento účel.
Design thinking spočívá v tom pozorovat zákazníky a do hloubky porozumět jejich problémům. Podstatou je zjistit co jim pomůže, usnadní život a sníží nebo odstraní jejich trápení.
Lean startup oproti předchozí metodě spočívá v tom, že se snažíme otestovat poptávku po produktu co nejdříve. V počátku vytvoříme MVP, které dostaneme mezi potencionální zákazníky. Zaznamenáváme, jaké na to jsou odezvy, jaké změny by zákazníci uvítali, jaké jsou další problémy, které by jim náš produkt pomohl vyřešit nebo potřeby, které by mohl naplnit. Produkt následně vylepšujeme podle odezvy tak, aby co nejlépe splňoval potřeby zákazníků.
V této kapitole je nám prezentován a vysvětlen business model. Business model je schéma které popisuje, jakým způsobem firma vydělává peníze. Tady nám byly prezentovány dva způsoby, jak můžeme zakreslit svůj business model. Mě oslovil především Lean Canvas, protože mi přijde přehlednější.
Kniha mě opravdu příjemně překvapila. Měl jsem očekávání, že bude skutečně praktická, ale očekávání předčila. Najdeme v ní spoustu příkladů, kde je teorie vysvětlena na známých firmách, přehledná schémata, spoustu užitečných rad a otázek k zamyšlení nebo pro usnadnění rozhodování. Další pozitivum, co bych rád zmínil jsou odkazy na užitečné weby a nástroje, které nám usnadní práci. Myslím si, že mi rozšířila obzory v tom, co vše podnikání obnáší a jak postupovat. Teď se budu jen snažit vše, co jsem se v ní dozvěděl využít v praxi a otestovat. Rozhodně se budu ke knize opakovaně vracet, protože knížka nás opravdu provádí celým procesem budování firmy na dost detailní úrovni a myslím si, že všechny kvality které má ještě ocením více s postupem času.
