Podnikat znamená naplňovat vize budoucnosti. Každý si tuhle větu může interpretovat podle svého. Pro někoho je primární dosahovat zisku, pro jiného je daleko důležitější vytvořit projekt, který bude prospěšný společnosti. Většina lidí (alespoň z mých okruhů) se však shodne na tom, že po sobě chtějí zanechat otisk, ať už to znamená cokoliv. Mladí podnikatelé chtějí dělat věci podle svého, protože mají ambice dosahovat snů a být pány svého času. Podnikání ale také přináší řadu rizik, které se odvíjí od toho, kolik času věnujeme přípravě. V této eseji budu interpretovat poznatky z knihy Od nápadu k podnikatelskému plánu a pokusím se je srovnat s vlastními zkušenostmi.
Člověk dostane nápad (fáze č.1). V ideálním případě by už v téhle fázi měl začít strategizovat. Půjdů do realizace tohohle projektu sama, abych měla plnou kontrolu? Nemusím se s nikým dělit, nemusím dělat kompromisy a mám možnost dělat rozhodnutí velmi rychle. Zároveň se ale nemám s kým poradit, protože nikdo není ve stejné pozici, jako já. Je to velký nátlak na psychiku, a také je to časově zatěžující. Oproti tomu práce v týmu může být o sdílení znalostí, pocitů i odpovědnosti. Nemusím se spoléhat jen sama na sebe, protože pokud mám kolem sebe kolegy, kteří sdílí podíl stejné firmy, tak jsme všichni automaticky na stejné lodi. Všichni chceme, aby projekt uspěl. Problém nastává, když mám v týmu člověka, který nepracuje tak, jak by měl. (str. 14-17)
Osobně jsem se nad tímto tématem ze začátku vůbec nezamýšlela. Jsem hodně impulzivní, a tak jsem před svými spolužáky odprezentovala nápad a bez přemýšlení vytvořila tým s několika z nich, které můj nápad zaujal. Rozhodli jsme se od začátku dát hlavy dohromady a spolupracovat úplně na všem. Ikdyž je dynamika práce o něco pomalejší, než na co jsem zvyká, uvítala jsem jejich vhledy a nadšení k práci. Riziko však stále přetrvává. V tuhle chvíli nás drží dohromady jen zajímavá vize a zkušenosti, které spolu získáváme.
Z počátečního nápadu vzniklo mnoho nadšení a nápadů, jak projekt ještě vylepšit, ozvláštnit, rozšířit a podobně. Záhy jsme si ale uvědomili, že bude potřeba začít hezky od píky, skrze koncept MVP. Tedy tak, abychom vytvořili co nejvíce minimalistickou službu, která si bude žádat co nejmenší náklady a která zároveň uspokojí potřebu uživatele. (str. 50) Díky tomu budeme moci stavět na pevném základu a rozšiřovat službu postupně. Nemuseli bychom pak mít problém s rozštěpeným úsilím, kterým se snažíme udržovat komplikovanou službu, která nebude odpovídat reálným potřebám zákazníků.
Další důležitou fází při rozjezdu podnikatelského projektu je ověření jeho životaschopnosti (fáze č.2). To obnáší identifikaci podnikatelských příležitostí, jako je neuspokojená potřeba zákazníků, nebo špatně využité zdroje na trhu. Je zkrátka důležité přesvědčit se o tom, že projekt si na sebe vydělá. Přistupovat k této problematice můžeme třeba tak, že vycházíme z vlastních zkušeností, z inspirace ze zahraničí, ze sociálních změn, z nové technologie, nebo třeba z legislativních změn. (str. 38) Je vhodné ověřovat informace z více zdrojů, například ze zveřejněných průzkumů, z vnitřních dialogů apod.
Realizovatelnost našeho projektu jsme se rozhodli zkoumat (mimo jiné) pomocí dotazníku. Věnovali jsme mnoho času nad úpravami. Chtěli jsme, aby byly otázky snadno pochopitelné a aby měly co největší vypovídací hodnotu. Slibujeme si od toho, že ověříme zájem zákazníků. Při jeho tvorbě jsme si však uvědomili, že náš projekt má více zákaznických skupin. Proto bude potřeba vytvořit dotazníky zvlášť pro klasické zákazníky, ale také pro uživatele naší služby, kteří za ní nebudou platit.
Na základě knihy jsem si ale uvědomila, že bude potřeba jít mnohem více do hloubky. Aby náš projekt skutečně uspěl, je potřeba do detailu pochopit problém, který chceme vyřešit. Mnoho podnikatelů se vrhne do řešení nějakého problému, který je trápí, ale neověří si, kolik lidí to vnímá stejně. Toto je i náš případ. Na základě těchto nabytých znalostí chci vycházet z průzkumu, který mi potvrdí, že tímto problémem opravdu trpí mnoho z nás. Díky tomu budeme vědět, že o naší službu bude zájem. Zároveň pak budeme moci ušít zákazníkům službu na míru.
Jak už název knihy napovídá, do jisté míry jsem se skutečně naučila rozpoznávat a rozvíjet podnikatelské příležitosti daleko víc efektivně. Pravdou ale zůstává, že náš tým se zatím dostal jenom do druhé fáze projektu. Stále nás čeká dotažení konceptu, získání zdrojů potřebných pro realizaci a založení firmy. Jsme z pohledu podnikání v těžkých začátcích ale jsme také odhodlaní a proto se poučíme ze svých chyb.
Čelem k cíli! Ale s rozvahou.
