Nauč se to!
Moje první myšlenka když jsem tuhle knížku viděla byla “ Tyjo a není na to trochu pozdě”
Všechno se dá vyšperkovat a tak jsem se vrhla na knihu o učení.
Uklidnilo mě, když jsem se dozvěděla, že spousta dalších lidí se učí učit až ve vyšším věku, na vysoké škole. Myslím si, že je to z důvodu, že naše mysl si dokáže zapamatovat spoustu věcí pouhým memorizovaním, opakováním. Ale na vysoké škole jsou již studované okruhy širší, propojenější a znalosti získané si chcete udržet déle než po dobu jedné zkoušky.
Biflování
Asi každý z nás to zažil… tupé koukání do sešitu/učebnice, neustálé čtení dokola s nadějí že se to tam někde uchová. Ačkoliv je to asi nejpoužívanější způsob učení, není z dlouhodobého hlediska vůbec účinný. A pak se stává, že týden po zkoušce vše zapomenete.
Biflování, opakování textu je nebezpečné, protože se zdá jako účinná metoda, ale nevyplatí se z dlouhodobého hlediska. Výzkumy z knihy dokazují že je tato metoda oblíbená z důvodu jednoduchosti a účinnosti, ale z dlouhodobého hlediska, účinek ztrácí.
Pokud se učíte, máte možnost dělat si to jednoduché (zdánlivě efektivní) a nebo zdánlivě neefektivní (těžší) ale ve skutečnosti efektivní.
Při učení nedokážeme rozpoznat, zda je metoda z dlouhodobého hlediska efektivní, či nikoliv. Takže když se vám zdá, že vám to neleze do hlavy, je pravděpodobné, že jste zvolili účinnou metodu, u které však z krátkodobého hlediska nevidíte účinnost. Tohle je můj AHA moment z knihy.
A jaké metody jsou tedy nejtěžší a nejúčinnější ?
“Cvič tak jako bys bojoval a budeš pak bojovat jako bys jen cvičil”
Dělej si to těžší, vyplatí se to. Energie vložená do učení se v budoucnu vrátí, je to investice.
