Mohu vřele doporučit esej Megi Benešové, která popsala poznatky z knihy velmi čtivě, i s dobrým příkladem, využití v praxi. I esej Davida Peška, je dobrým zdrojem připomenutí 8 kroků změn, popisované v knize.
Mimo faktu, že jsem o tomto díle slyšela nesčetněkrát, jsem si knihu vybrala především pro její skromný počet stran. Ačkoliv se mi, četla opravdu rychle a jednoduše, zanechala ve mě mnoho otázek a reflektovací chvíle.
Téma ,,jak uskutečnit úspěšné změny”, zasadil autor do bajky o obyvatelstvu tučňáků, jež se museli potýkat s nepříjemnou skutečností. Jejich obývaný ledovec se rozpouští - Co teď? Když útočiště vhodné pro jejich život, začíná mizet? Skrze příběhu, nám autor ukazuje postup při procesu změny, s jednotlivými postavy může člověk spatřovat i sám sebe (jak on sám jedná při změně).
Při čtení jsem vzpomínala na knihu - Kam se poděl můj sýr?, kde se více pojednává o strachu ze změny a jak i přes strach, podniknout kroky do neznáma. Náš ledovec se rozpouští, líčí situaci, která se týká změny v našem vnějším okolí (př.pracovištích), nejen vnitřním světě nás jedinců.
8 kroků k úspěšné změně
-Ukázat druhým výzvu, kterou máme před sebou a zdůraznit důležitost okamžitého jednání. Sdělit, jaká je situace, co způsobuje a jaký může mít na nás dopad.
-Vybrat ty jež dovedou vést, nechybí jim schopnost komunikace a analytické dovednosti. Vidí výzvu, nebojí se ji postavit naproti.
-Vysvětlit jaké přínosy nám může taková změna přinést, proč je nezbytné ji provést.
-Sdělit všem ostatním tak, aby pochopili naši strategii. Zajistit, aby se, co nejvíce lidí ztotožnilo s naší vizí a plánem.
-Chceš se přidat do skupinky? Máš nápad, jak se dá věc řešit? Chceš se stát součástí akčního týmu ,,změny k lepšímu?”, pojďme to udělat společně, vytvořme pro tebe vhodné prostředí, aby jsi mohl uskutečnit krok k lepší budoucnosti nás všech.
-Je důležité vytvářet malé úspěchy, abychom při cestě viděli menší výhry, které vedou k úspěchu. A aby nám neklesala motivace pokračovat v procesu změny.
-Teď když jsme za půlkou, už chybí jen kousíček k úspěchu - nesmíme usnout na vavřínech. Naopak s blížící se cílovou páskou, je vhodný okamžik ze sebe vydat víc, pracovat usilovněji a být neúnavní. Samozřejmě všeho s mírou, abychom v cíli nepadli a ještě zvládli oslavit výhru.
-Nastává významný proces údržby. Když je změna implementovaná, mělo by se zajistit, aby se stala našim zvykem a aby se využívala.
Pro efektivitu těchto kroků, je podstatné jak myslíme a vnímáme.
Změna vnímání a myšlení je pohonem pro naše chování a vést k lepšímu výsledku.
Zároveň k provedení úspěšné proměny v prostředí vztahující se více jednotlivců, je třeba trpělivosti a KOMUNIKACE.
ATP:
V prváku jsem se snažila dlouhou dobu o změnu v kuchyňce. Zpětně když reflektuji svůj přístup při procesu změny, tak spatřuji, jak neefektivní byla moje komunikace směrem ke komunitě. Využívala jsem jen kanálu Teamsy, kde ne všichni byli obeznámeni (např. s vizí projektu či aktualitami). Největší nešvar byl nevytvořený pocit naléhavosti v komunitě. Tím, že jsem jen tiše uklízela, nevznikla potřeba situaci řešit, když jsem ji už řešila. Mohla jsem zvolit strategii neuklízení, abych ukázala, jak nepříjemné je, když chcete využívat kuchyňku a nemáte pro to centimetr čtvereční, čistého prostoru.
Často jsem se v projektu Kuchyňka, cítila vyčerpaně a neviděla konec. Až stačilo, po úspěšně čisté Kuchyňky ustoupit, a nechat ať nepořádek sám vyvolá v komunitě potřebu, po nastaveném standartu - uklizené Kuchyňce.
Jsem vděčná za to, jak se teď projekt vyvíjí, a největší úspěch vnímám, že se změny tentokrát chopila komunita a nebyla jsem na to sama.
Upřímně však teď vidím na horizontu, jinou překážku a to v komunikaci v celé komunitě a využívání kanálů Teamsy. Cítím, že se teď více soustřeďuje na projekty a propagaci Tiimi ven, což je skvělé a prospěšné. Věřím, že nám to otevírá most k mnoha spolupracím a propojením s reálným světem, mimo Tiimi. Jen se obávám, že věnujeme větší část pozornosti projektům a práci v týmech, že se brzdí proces zlepšování systému v komunitě. Například komunikace a jak se dostávají komunikace z komunity do týmů, by dle MÉHO názoru, potřebovala trochu oživení (jen můj názor). Musím ocenit, že když se vytvoří akční skupina na Rocket Days tak opravdu cítím zapojení každého, a slyším i kupu odlišných nápadů na řešení překážky, vidím zde prostor pro zlepšení, při vytrvání skupinky. Vnímám, že se po Rocket day, akční skupiny, často roztříští a změně se věnuje nakonec jedinec. Trochu se obávám, že nám chybí vytrvání. Možná je řešením si připomínat vizi akční skupiny, či častější oslavování úspěchů a zvědomování naléhavosti v komunitě.
Netuším, jak by se zde dalo postupovat.
Co myslíš ty, krásný člověku?
