Náš ledovec se rozpouští

Není změna, jako změna. Některá je inkrementální, některá je radikální. Někdy je snadné se s ní vypořádat a přijmout ji, jindy člověk musí oponovat silnému vzdoru. Takhle knížka je psána jako bajka a pojednává o základních principech řízení změny. Vychází z rozsáhlejších děl, jako je Leading Change, nebo The Heart of Change.

Její hlavní podstatou je model osmi kroků od Johna Kottera, který nás provází celým příběhem.

Na samém počátku se objeví zárodky něčeho, co předpovídá budoucí problém. Někdo musí být dostatečně všímavý, aby si toho vůbec mohl všimnout. Takový člověk (Fred - vlastně tučňák) v ideálním případě dělá opakovaná pozorování, aby mohl přijít s hypotézou o následcích. A Fred tehdy zjistil, že budoucnost celé jeho kolonie bude pravděpodobně čelit roztříštění ledovce, což dost pravděpodobně skončí zkázou mnoha životů.

Jenže Fred je jen obyčejný tučňák.. Musí o této hrozbě přesvědčit někoho, kdo má autoritu, vliv a přesvědčovací dovednosti (Alici).

Alici chvíli trvá, než problematiku pochopí, ale Alice je rázná a energická a nezastaví se, dokud nenajde oporu ve vedení, aby se kolonie této výzvy chytla a našla řešení. Podaří se jí otevřít mysl hlavnímu tučňákovi (Luisovi), který hrozbu vezme velice vážně a rychle začne plánovat, jak celou situaci řešit. 

Luisovi je jasné, že kolonie čelí problému, který se nevyřeší přes noc. Rozhodne se sestavit tým, ve kterém je kreativní a vynalézavý Fred, dynamická a důsledná Alice, sečtělý a logický Profesor, přátelský a skromný Buddy a rozený vůdce Luis. Každý z nich pak sehraje svou klíčovou roli v řízení změny.

OSM KROKŮ, KTERÉ UDĚLALI:

1. Vytvořili pocit naléhavosti na shromáždění, kde se jim podařilo snížit celkovou spokojenost kolonie a vytvořit potřebu po nalezení řešení.
2. Sestavili soudržný tým, ve kterém se objevili vůdcovské dovednosti, důvěryhodnost, komunikační dovednosti, autorita a smysl pro naléhavost.
3. Rozhodli se co dělat, vytvořili vizi změny a strategii k jejímu dosažení skrze pozorování problému z různých úhlu pohledu a inspirace zvenčí (kočovný racek).
4. Zajistili, aby co nejvíce lidí (tučňáků) přijalo jejich vizi skrze komunikaci na shromážděních, potlačování dezinformací a neustálé opakování hesel.
5. Zplnomocnili druhé k jednání - našli dobrovolníky pro nebezpečné průzkumy okolních ledovců a také podpořili děti v jejich snaze stát se hrdiny. Dobrovolnící se vrátili s novými lokalitami pro život a děti přesvědčili svoje rodiče, aby chytali ryby pro dobrovolníky, aby neumřeli hladem.
6. Dosáhli v krátké době úspěchů, které oslavili.
7. Po prvních výhrách neusnuli na vavřínech a pracovali ještě usilovněji k naplnění vize.
8. I po zavedení prvního cyklu změny (stěhování kolonie) dále pracovali na tom, aby kočovný způsob života byl zakotven do kultury kolonie.

Ponaučení, která si odnáším:

• lidé budou vzdorovat změně vždycky a na všech úrovních..
• lidé si vždycky budou vážit přijatých tradic, ale vytrhnout je ze zajetých kolejí může například morální dilema, sociální nátlak z vlastních rodin…
• je nutné naučit lidi vidět rozdíl mezi jejich osobami, kulturou, hodnotami a daným problémem.. (Ledovec nejme MY)
• hrdinství přemůže strach!