Proč jsem si knihu vybrala?
Knihu jsem si vybrala z toho důvodu, že jsem v minulosti již hojně využívala myšlenkové mapy pro svoji práci. Chtěla jsem se o nich tak dozvědět něco více a celkově se naučit další způsoby a techniky jejich využívání.
Poznatky z knihy
Začínáme vždy centrálním obrázkem, ten nám má charakterizovat a evokovat, co bude cílem naší mapy. Případně doplnit souvisejícím nadpisem. Centrální obrázek kreslíme doprostřed stránky tak, abychom měli co nejvíce prostoru na další tvoření. Poté, co máme centrální obrázek, zapisujeme základní třídící principy, které nám určují větve první úrovně. Jinými slovy popisují různé úhly pohledů na danou problematiku. Větve vedeme organicky (nelineárně). To pomáhá mozku si lépe zapamatovat, uchovat a evokovat další či související myšlenky. Mustrem nám může být žilkování na obyčejných listech. Další zásadou, co se větví týče, je, že čím dále jsme od centrálního obrázku, tím je daná větev užší. Tím kopírujeme křivky, které jsou v přírodě běžné a pro náš mozek tak přirozenější. Na každou větev patří právě 1 slovo. Je to z důvodu, že myšlenkové mapy fungují na bázi našich asociací. A právě 1 slovo nám ukáže více možností než celé souvětí. V tomto jsem dělala v minulosti chybu, měla jsem vždy tendence rozepisovat větev do detailů.
Postup vytvoření mapy v krocích
1. Určíme si téma a cíl naší mapy
2. Připravíme si ideálně barevné pomůcky/program pro tvoření mapy
3. Středový obrázek slouží pro lepší zapamatování než slova
4. Větve by měly být od středu silné, na okraji slabší, délka dle délky slova/obrázku, vlnité (nikoliv rovné – kvůli paměti) = vzhled koruny stromu. Měli bychom postupovat podle směru hodinových ručiček. Druhá a třetí úroveň by měla plynně navazovat na první a mít menší tloušťku větve.
5. Pravidlo jednoho slova (tvorba klíčových slov – asociací) – např. proč, co, kdy, kde, kdo, čím…
K čemu mohu myšlenkové mapy využít?
Myšlenkové mapy se dají reálně využít k jakémukoliv rozvinutí a přemýšlení nad nápadem. V rámci byznysu jsem přišla na následující možnosti využití:
· PEST – politické, ekonomika, sociální, technologie
· SWOT (strenghts, weaknesses, opportunities, threats) – současný stav a pozice firmy/projektu/podniku na trhu
· Balanced Scorecard (cíle: zákazník, operační procesy, finance, učení se) – k ujasnění vlastní vize/strategie a zaměnit ji za akci
· BCG (bídní psi – nízký podíl, nízké tempo; otazníky – rychle rostou, malý podíl; hvězdy – silná pozice, velký podíl; dojné krávy – dominant) – tempo růstu trhu a podíl firmy na trhu
· Potrerův hodnotový řetězec (konkurenční boj a dodavatelé, odběratelé, noví účastníci, substituty) – předvídání příležitostí a hrozeb z konkurenčního prostředí
· McKinseyho rámec sedmi „S“ (strategie, struktura, systémy, sdílené hodnoty, schopnosti, styl, sbor zaměstnanců) – pro vylepšení výsledků společnosti, předpověď následků
· 4P, Marketingový mix (product, place, promotion, price) – zasáhnout cílový trh
Závěr a ATP
Myšlenkové mapy mají několik přínosů, ale i nevýhod. Mezi jejich největší přínosy vnímám to, že usnadňují uspořádání a strukturování nápadů a myšlenek, posilují schopnost zapamatovat si různé koncepty a informace, podporují myšlení a rozvíjení nových nápadů. Nevýhodou je naopak to, že často zabere hodně času jejich vytváření a mohou působit nepřehledně a zmatečně.
V rámci týmu by šly myšlenkové mapy krásně použít například na týmovou práci (rozdělení rolí a jejich kompetencí), při přípravě na schůzku, příprava na TS, organizace projektů a mnoho dalšího. Chtěla bych se více naučit s aplikací Miro, dříve jsem hodně pracovala v aplikaci Coogle, která ale nenabízí tolik možností. Zajímavé by také bylo si vytvořit LC pomocí mind mapy.
