Knihu Myšlením k bohatství jsem si zvolil na doporučení z internetu při vyhledávání témata osobního rozvoje v prodeji. Kniha krásně odsýpala a dobře se četla. Pokud shrnu téma do pár slov, tak kniha pojednává o vnitřní stabilitě a štěstí člověka, která nám je dobré nejen v podnikání, prodeji, ale i osobním životě a především pro „bezstarostný“ život.
Avšak přesto si nejsem tolik jistý správností volby této knihy. Mnoho knih tohoto motivačního charakteru jsou úplně to samé. Vidím tu například podobnost s Bohatým tátou a chudým tátou. Všechny tyto knihy jsou super a určitě by si je měl člověk během života přečíst, dost ho namotivují a třeba i dají cestu. Nicméně tyto knihy se domnívám, bychom měli číst někde začátkem střední školy. Myslím si, že v našem věku, a už hlavně na našem oboru. By měl člověk mít v hlavě jasno, co od života chce a většinu níže zmíněných podnětů a technik dávno využívat. Mimochodem by se kniha dala shrnout do 20stránkové podoby. Závěrem se mi přesto kniha líbila, příště se již ovšem budu zaměřovat více na dovednostní a profesně zaměřenou četbu. 😊
Víra v sebe
Věřit v sám sebe je neskutečně důležité. Často se osobně setkávám, že mám mnoho zajímavých nápadů, a ne vždycky dojde k jejich pochopení a ocenění druhou stranou, a to i rodiči. Důležité je přesto všechno věřit sobě a svým nápadům, protože většina počínajících skvělých nápadů začíná kritikou ostatních.
Jasně vytyčený plán
Jasně vytyčený plán je něco, čeho se snažím už pár let řídit. Je třeba si definovat přesné cíle, jaké, do kdy a tak podobně. Když se podívám na sebe, mám hodně definované, co přesně chci jak dělat. Avšak autor například také hovoří o definování cílové částky, kterou chce vydělat. Až takhle do detailů jsem to určitě zatím nepromyslel. ATP vložka: Do konce tohoto měsíce si tyto cíle stanovím.
Touha
Je naprosto v pořádku toužit. Ať už po moci, penzích, majetku, lidech, čemkoliv. Touha je jedením z našich základních motivátorů.
Nesvěřuj se se svými plány
Správně bychom se neměli svěřovat zbytku světa se svými plány, ne dřív, než je sami začneme dělat. Pak se jinak vždycky najde někdo, kdo nám je ukradne.
Prohry
„V každé prohře je semínko minimálně stejně velkého vítězství“: Zajímavá myšlenka, jelikož skutečně každá prohra nás někam posune a časem z ní vykvete snad i ten vydřený úspěch.
ATP vol. 2: Z knihy není moc co vyloženě praktikovat, až na první ATP, o kterém píši výše. Nicméně dále bych se chtěl zaměřit více na sebedůvěru a zároveň se tolik nedělit se svými plány, což je u mne problém. Jelikož pořád s někým něco potřebuji konzultovat a znát pohledy druhých. Praktikuji avšak s okamžitou platností! :-D
