Naše myšlení je postaveno na dvou systémech.
Systém 1 je intuitivní, okamžitý, nemusíme se s ním nijak zvlášť namáhat. Prakticky tu chybí racionální kontrola, tento systém součástí naší evoluce, pravěký člověk musel rychle jednat, aby přežil.
Systém 2 je to myšlení, které si pod tímto slovem většinou představíme. Tento systém zodpovídá za sebekontrolu, racionální rozhodování, záměrnou koncentraci. Rozhodujeme se na základě faktů, nikoli intuitivně a na základě emocí, jako tomu je v systému 1. Ovšem narozdíl od systému 1 tento systém vyžaduje energii a zdroje.
Naše chování však není černobílé. Nemůžeme jednat buď na základě systému 1 nebo na základě systému 2. Naše chování je směs těchto dvou systémů.
Co je pravda?
Lidé mají často tendenci přijímat všeobecně známou informaci za tu pravdivou. Proč se to děje?
Systém 1 vidí známou tezi a předpokládá, že je to pravda. Přemýšlíme intuitivně, a jelikož systém 2 vyžaduje úsilí, “rozhodneme se” důvěřovat systému 1 a informaci více neprověřovat.
Čím více se bude něco opakovat, tím větší šance je, že to přijmeme za pravdu.
Dobrá nálada
Máme-li dobrou náladu, systém 2 se uvolní a kontrolu převezme systém 1. Je to příčinou mnoha chyb, jelikož se nechováme uváženě podle systému 2.
Zatímco nás trápí špatná nálada, musíme být na pozoru. Vedení se ujímá systém 2, rozvážný a logický.
Haló efekt
Tendence posuzovat lidi podle prvního dojmu. Zapůsobil-li na nás člověk špatným dojmem, jen těžko později sami sabe přesvědčíme (systém 1), že je to ku příkladu naopak. Můžou k nám proudit logické fakta, můžeme jim rozumět (systém 2), ale i tak to nezmění náš postoj k danému člověku. Systém 1 vyhrává.
Šťastná náhoda
Systém 1 často vidí vzorce tam kde nejsou. Nemůže si připustit, že každá událost je jen dílem náhody a nemusí se opakovat.
