Kubovo týdenní žvásty #26
Myšlení rychlé a pomalé
Proč ji?
Knihu Myšlení rychlé a pomalé od Daniela Kahnemana jsem si vybral na základě doporučení od našeho bývalého Head Couch Vaška Švece a možnosti si knihu poslechnout v audiu. Dostalo se mi varování o její náročnosti, což se ukázalo jako oprávněné. Už od počátku jsem si uvědomil, že pokud chci tuto knihu opravdu správně pochopit a na vnímat, tak budu muset si vždy v klidu sednout a pozorně poslouchat. Očekával jsem od ní mnoho a nabídla mi ještě více – nejen hluboký vhled do procesů lidského myšlení, ale také nástroje pro porozumění vlastním rozhodovacím mechanismům.
Co jsem si odnesl?
Autor v knize představuje teorii dvou systémů myšlení – Systém 1 a Systém 2 – které ovlivňují naše rozhodnutí od běžných každodenních voleb až po životně důležité záležitosti.
Systém 1 a Systém 2:
Systém 1 je rychlý, intuitivní a emocionální; funguje automaticky a s malým nebo žádným úsilím a žádným pocitem dobrovolné kontroly. Je to systém, který používáme, když například bezmyšlenkovitě rozpoznáme výrazy na tváři nebo odhadneme vzdálenost při chůzi. Tento systém může být úžasně efektivní, ale je také náchylný k chybám ve chvílích, kdy jsou intuice a rychlá generalizace klamné.
Systém 2 je zodpovědný za myšlení, které vyžaduje úsilí, jako je složité počítání, kritické myšlení nebo logický úsudek. Tento systém se spouští, například, když se snažíme vyřešit složitý matematický problém nebo když se soustředíme na obtížný úkol ve sportu. Systém 2 vyžaduje energii, je pomalejší a více uvážlivý a logický. Tento systém má však svá omezení a může být líný, což znamená, že se často spoléháme na rychlý a efektivní Systém 1, i když bychom měli přemýšlet pečlivěji.
Aplikace v praxi:
Pochopení těchto dvou systémů je zásadní pro optimalizaci výkonu a rozhodování, jak ukazuje Kahnemanův experiment s dětmi a sladkostmi, který demonstruje vztah mezi sebekontrolou a inteligencí. Nebo princip regrese k průměru, který lze pozorovat ve sportu, kdy výkon po výjimečné hře bývá často horší.
V knize jsem se také dozvěděl, jak formulace myšlenky může ovlivnit její přijetí – jak různé způsoby prezentace stejné statistiky mohou vyvolat rozdílné reakce. Dalším klíčovým poznatkem je, že naše schopnost vysvětlit minulost neznamená, že umíme předpovídat budoucnost – mylná představa, která je často přisuzována expertům v různých oborech.
Prostřednictvím knihy jsem nahlédl do komplexnosti lidského myšlení a rozhodování. Uvědomil jsem si, jak důležité je být si vědom, který systém v dané situaci používám, zda reaguji instinktivně či zda je zapotřebí hlubší analýzy.
Zkreslení a chyby v myšlení:
Přehnaná důvěra v osobní intuici:
Naše tendence věřit v platnost našich instinktivních úsudků může být klamná. Přílišné spoléhání na Systém 1 může vést k přijímání chyb.
Ankerační efekt:
Tendence být ovlivněn náhodnými čísly nebo informacemi, které se objeví brzy v našem rozhodovacím procesu, a které pak nesprávně používáme jako 'kotvy' pro odhady a rozhodnutí.
Efekt přežití:
Sklon hodnotit věci na základě příběhů, které přežily, a nedbat na ty, které jsme nezaznamenali, protože nebyly tak viditelné nebo se prostě nedostaly do našeho povědomí.
Zkreslení reprezentativnosti:
Toto zkreslení nás vede k tomu, že přeceníme pravděpodobnost událostí na základě toho, jak reprezentativní se nám zdají, místo abychom je hodnotili na základě skutečné statistické pravděpodobnosti.
Efekt halo:
Chyba, když naše celkový dojem o osobě ovlivní, jak vnímáme její další vlastnosti. Například pokud někoho považujeme za příjemného, může se nám zdát, že je také inteligentní nebo schopný.
Ztrátová averze:
Koncept, že bolest ztráty je větší než radost ze stejného zisku. Toto může vést k risk-averse (různé) rozhodnutím, kdy se snažíme především vyhnout ztrátám, i když bychom mohli získat více.
Efekt status quo:
Přirozená preference pro současný stav věcí. Jakákoli změna od tohoto status quo je vnímána jako ztráta.
Efekt rámování:
Způsob, jakým jsou nám informace prezentovány, může ovlivnit rozhodnutí a soudy. Například rámování možností jako ztrát nebo zisků může vést k velmi odlišným rozhodnutím, i když jsou možnosti ve své podstatě ekvivalentní.
Overconfidence Effect:
Sklon být příliš jistý v našich soudcích a předpovědích, což často vede k nadhodnocení našich schopností a schopností našeho Systému 1.
Ekonomické a morální implikace myšlení:
V knize jsem se též dozvěděl, jak tyto kognitivní vlastnosti ovlivňují širší ekonomické a morální rozhodnutí:
Ekonomické rozhodování:
Kognitivní zkreslení a Systém 1/Systém 2 interagují při výběru spotřebitelských produktů, investování nebo plánování našich financí.
Morální úsudky:
Náš mozek rozhoduje o správném a špatném a jak jsou tyto rozhodnutí ovlivněny okolnostmi a rámováním situace
Závěr:
Knihu si plánuji poslechnout ještě jednou, abych mohl tyto koncepty ještě hlouběji pochopit a aplikovat je ve svém životě. Snažím se vždy jednou za čas vracet k těmto myšlenkám a způsobům, jak správně přemýšlet a rozhodovat se v určitých situacích. Knihu určitě mohu všem doporučit, jen se připravte, že opravdu to není jednoduchá kniha. Dávám palec hore a peláším na další nabombenou knihu.
