K této knize jsem byl hodně skeptický asi už i kvůli názvu. Nejsem úplně typ člověka, co by se extra věnoval náboženství a podobným tématům. Ovšem i tak jsem si ji nějak začal pročítat v TAP knihovně, a nakonec jsem si ji půjčil a přečetl.
Hned na začátek zmíním, že po x knihách učebnicového stylu, které jsem četl a na které ještě napíšu eseje (mňam) bylo super si pročíst něco více příběhového, prostě jako za starých časů, kdy jsem četl jen tak.
Kniha vypráví příběh právníka Juliana, který měl infarkt, a to ho donutilo úplně převrátit svůj život na ruby. Shrnul bych to tak, že americký sen o bohatství je ve výsledku trochu duševně nenaplňující záležitost – ale určitě bych se o tom sám rád osobně přesvědčil.
Prodá všechno a zmizí. Odjede do Indie, kde se učí budhistickému umění a moudru, následně se doví o tom, že existuje klíč k věčnému štěstí. Různé metody a techniky se pak dovídáme z jeho povídání s kolegou.
Hodně těch metod a technik mi přijdou upřímně přitažený za uši a prostě nejsem zastáncem tohohle stylu života a myšlení, minimálně zatím.
Ovšem, některé z nich stojí za to vypíchnout. Uvedu nyní citát z knihy:
,,Čas ti utíká pod rukama jako zrnka písku a nikdy se nevrátí.”
Ta myšlenka pak ještě dále pokračuje, ale tohle je taková sůl na moji ránu. Poslední dobou se hrozně často přichytím u toho, že ztrácím čas, koukám na Béčkový filmy, hraju na mobilu, dělám nudnou práci atd atd atd.
Pravda je ovšem taková, že toho času nepřibývá a mám hrozný výčitky k sobě, ke svému mladšímu já, kdy jsem měl ještě sny a kdy jsem si myslel, že ve svých 21 letech budu někde úplně jinde, než nyní jsem. Ale o tom se tady nechci rozepisovat…
Každopádně je nutné umět říkat ne, doporučuje zjednodušit si svůj život a prostě respektovat svůj čas, za mě skvělé rady – ovšem způsobem, kterým byly podané prostě, mně to nesedí.
Dále se zmiňuje o mém milovaném kaizenu, akorát trochu jinak než všichni ostatní. Myšlenka skvělá, ale říct: ,,..Prodej svůj mobil…”, I když asi řečnicky, tak je to moc, fakt je to krásná představa, ale za mě je utopická.
Jak jsem říkal na začátku, kniha byla pro mě příjemná hlavně tím, jak je napsaná. Jelikož teď čtu hodně a čtu rychle, bylo pro mě důležité si držet rytmus čtení a když je to psané formou vyprávění, rozhovoru, tak mi nedělá problém to dát za víkend a stihnout začít číst další knihu.
Musím ale prostě říct, že život je takový, jaký je a jsme tam, kde jsme díky tomu, že umíme obětovat svůj čas a proto máme mobily, antibiotika atd. Ale samozřejmě, můžeme koukat na východy slunce každé ráno a žít jednoduchý ale asi šťastný život, to je volba každého z nás.
