Zdá se mi, že celý svůj život se snažím najít rovnováhu. Rovnováhu mezi prací a volným časem, rovnováhu v jídle, rovnováhu v mezilidských vztazích, rovnováhu ve sportu a v neposlední řadě rovnováhu sama v sobě. Pravdou ale je, že se mi to stále nedaří tak, jak bych si přála. Uvědomuju si, že můj přístup k životu bývá ,,všechno nebo nic”, což mě upřímně vyčerpává a brání mi najít to, co bych si tak moc přála. Toužím být člověkem, který žije smysluplný život naplněný vnitřním klidem, ale místo toho se často cítím rozpolcená a zmítaná mezi extrémy. Často mi jednoduše připadá, že nad svým životem nemám vůbec žádnou kontrolu a jsem jako takový list ve větru, unášený bouřlivými poryvy emocí a očekávání. A to mě fakt už neba. Hodně svojí energie teď tedy vkládám do sebepoznání a doufám, že se postupně po malých krůčcích k té rovnováze jednou dostanu. A přesně to je pár z důvodů, proč jsem si jako svojí další knížku vybrala tuhle. Navíc mi o ní taky asi hodinu básnil Ondra.
Celá kniha je postavena na sedmi symbolech osvíceného života, které jsou obsaženy v bajce, jež vyprávěl Yogi Raman Juliánovi. Každý z těchto symbolů je zároveň spojen s určitou hodnotou a také technikami, které můžeme k jejich dosažení využívat.
,,Řekneš-li si, ,,Já mohu”, je to mnohem důležitější než tvoje IQ.”
,,V životě nejsou žádné chyby, jen lekce. Není nic takového jako negativní zkušenost, pouze příležitost k růstu, poučení a objevování cesty k sebeovládání. Boj přináší sílu, a dokonce i bolest se může stát skvělým učitelem.”
,,Míval jsem sny a míval jsem noční můry. Nočních můr jsem se zbavil díky velkým snům.”
,,Jsi-li inspirován něčím velkým, nějakým mimořádným úkolem, všechny tvoje myšlenky překročí vlastní stín, tvoje mysl přesáhne svá omezení, tvoje vědomí se rozvine do všech stran a ty se ocitneš v novém, kouzelném světě. Skryté síly, vlohy a nadání ožijí, objevíš svoje nové já, které je mnohem větší, než jsi kdy snil.”
,,Hranice tvého vlastního života jsou tam, kde jsi je sám stvořil.”
,,Najdi si to, co doopravdy rád děláš, a dej do toho veškerou svou energii.”
,,Nesmíš dovolit, abys pro hodiny a kalendář zapomněl, že každý okamžik života je zázrak - a mystérium.”
Ona zahrada představuje v bajce naši vlastní mysl. Je důležité udržovat ji, stejně jako krásnou zahradu, v čistotě a harmonii. Stejně jako se zahradník stará o odstraňování plevele a všeho, co by mu mohlo jeho milovanou zahrádku poničit, i my musíme věnovat pozornost svým emocím a myšlenkám. Musíme si hlavně uvědomit, že veškeré myšlenky máme plně pod kontrolou. Julián pak zdůrazňuje, že bychom se měli zaměřovat pouze na ty pozitivní a negativní nejlépe úplně z naší mysli vytěsnit. Nejsem si upřímně úplně jistá, zda s tímto výrokem souhlasím. Je mi jasné, že myslet pozitivně znamená i pozitivně vnímat svět okolo nás, nicméně osobně mám za to, že i negativní myšlenky a s nimi spojené negativní emoce jsou přirozenou lidskou součástí a měli bychom je prožít. To samozřejmě neznamená se v nich utápět, myslím, že je spíše vhodné je řádně zpracovat a nejlépe se úplně vyhnout rozdělení na ,,pozitivní” a ,,negativní”. Ideální je dle mého je prostě přijmout tak, jak jsou.
Také je klíčové uvědomit si, že naše mysl sama vytyčuje hranice toho, čeho jsme schopni dosáhnout. Tím, že zůstáváme uzavřeni ve vlastních přesvědčeních, omezujeme svůj vlastní potenciál. Otevřená mysl je klíčem k probuzení nekonečných možností, které v nás dřímají. Julián zdůrazňuje, jak zásadní je pro ovládnutí sebe samého vystupovat z našeho kruhu pohodlí, tedy z naší komfortní zóny. Jak se říká na Tiimi: „Člověk se učí až tehdy, když opustí svoji komfortní zónu.“ Teprve v těchto neznámých vodách jsme schopni růst.
Srdce růže
K této technice potřebujeme jen tiché místečko a růži. Spočívá v tom, že se soustředíme jen na onu květinu, na její barvu, vůni, strukturu… a nemyslíme na nic jiného. Tím docílíme toho, že se naše mysl stane více disciplinovanou a budeme ji umět lépe ovládat tak, jak skutečně chceme.
Řekla bych, že tahle technika je vlastně takovou meditací. Já sama jsem pár let zpátky meditovala opravdu každý den a musím říct, že jsem viděla neskutečné přínosy. Bohužel nyní jsem žila v domnění, že na nějakou meditaci prostě nemám čas, ovšem při čtení knihy mi došlo, že to je skutečně špatná výmluva. Rozhodla jsem se proto začít znovu, a i když teď věnuji meditaci pouhých 10 minut denně, už cítím, jak se vrací klid, snižuje se stres a jak se dokážu více soustředit na přítomný okamžik.
Obrana myšlení
Zde se snažíme každou negativní myšlenku, vytlačit jinou, pozitivní myšlenkou.
Tohle je právě to cvičení, s kterým mám asi největší problém, jak jsem již zmiňovala výše.
Tajemství jezera
Tuto techniku chápu jako vizualizaci. Snažíme se naše sny představit jako realitu.
O vizualizaci, manifestaci a zákonu přitažlivosti jsem si již mnohokrát zmiňovala v mých esejí a není tedy jistě překvapením, když řeknu, že tato metoda OPRAVDU funguje. A jak to tedy vlastně aplikuji já? Každý večer otvírám stránky svého deníku a ponořím se do rozjímání nad uplynulým dnem. Nejprve se zaměřím na to, co mi přineslo radost a co mě naopak tížilo. Zvažuji, co stojí za to uchovat a co bych příště ráda udělala jinak. Poté se zastavím a přemýšlím, kam vlastně jako člověk směřuji a zda je to cesta, která rezonuje s mými sny. Představuji si sebe samu takovou, jakou bych chtěla být. Pokud zjistím, že mé nedávné kroky mě nepřiblížily k této vizi, rozhodnu se odstranit vše, co mi nepřineslo skutečný užitek, a následující den začínám s čistým štítem.
,,Mysl je jako magnet přitahující k sobě všechno, co si v životě přeješ mít.”
,,Není nic vznešeného na tom, být lepší než jiní lidé. Vznešenost je v tom, být lepší, než jsi byl sám včera.”
,,Ten, kdo nejvíc pomáhá, bude nejvíc odměněn.”
,,Nikdy se ti nepodaří dosáhnout cíle, pokud jej nevidíš.”
,,Všechno to, co jsi prožil a co tě teprve čeká, není nic ve srovnání s tím, co žije v tobě.”
Maják nám má připomínat další z principů osvíceného života, totiž že cílem žití je smysluplný život. Měli bychom vědět, co od života očekáváme - emocionálně, materiálně, po stránce fyzické i duchovní. Jasně definované priority a cíle v každé z oblastí našeho života pak poslouží podobně, jako slouží maják mořeplavcům - budou nám poskytovat vedení a útočiště na rozbouřeném moři. Domnívám se, že s touto hodnotou úzce souvisí reflexe a hluboké přemítání o našich činech a touhách. Právě s její pomocí můžeme objevit svou vizi a životní poslání, které pak slouží jako kompas pro naše krátkodobé cíle. Stanovení priorit nám pak pomáhá zaměřit energii na to, co má skutečný smysl, a vyhnout se plýtvání časem na činnosti, které naše životní poslání (dharmu = smysl života) nenaplňují. V rámci našeho životní poslání bychom také měli na paměti stále mít jedno slůvko (které mimochodem zdůrazňuje i autor knihy Čí jsou tvoje peníze), tohle slovo je VÁŠEŇ. Silná vášeň je totiž nejlepším palivem pro naše sny.
Síla sebeobjevování
Pět kroků k dosahování cílů
Prvním krokem je vytvořit si jasný mentální obraz toho, jak by měl vypadat výsledek - opět se tedy snažíme naše přání, náš cíl vizualizovat. Krok číslo dva pak je vyvinout na sebe pozitivní tlak. Jedna z nejsnazších možností, jak na sebe takový tlak vyvinout a nespadnout zpět do zajetých kolejí, je zveřejnit svůj závazek. Můžeme tedy každému, koho známe, o našem cíli říct, což nás bude i motivovat k tomu, abychom jej opravdu dosáhli. Třetím krokem je vytvoření časového omezení tohoto cíle (nikdy si nestanovuj cíl bez časového omezení) a jeho následné zapsání na papír (cíl, který není napsaný na papíře, jako by ani neexistoval). Dalším krokem je poté následovat pravidlo 21. Věří se, že k tomu, aby se z nové činnosti stal zvyk, je nutné tuto činnost provádět po dobu jednadvaceti po sobě jdoucích dnů (jediný způsob, jak se nám podaří zbavit se špatných návyků, je nasměrovat tolik energie na vytvoření návyků nových, že ty staré prostě odejdou jako nezvaný host).
,,Ti, kdo na sobě pracují jsou ti nejsilnější.”
,,Není svobodný nikdo, kdo není pánem své mysli.”
,,Jediný limit, který máš, je ten, který si sám vytvoříš.”
,,Máš v sobě slunce, měsíc, celou oblohu a všechny zázraky tohoto vesmíru.”
Slovo kaizen v sobě nese hluboký význam nepřetržitého a nikdy nekončícího procesu sebezdokonalování. Tato filozofie staví na přesvědčení, že cesta k seberůstu a sebeovládání není o náhlých, dramatických změnách, ale o drobných krocích, které se postupem času sčítají a přinášejí významné, trvalé výsledky. Řekla bych také, že kaizen nás učí trpělivosti – připomíná nám, že i malý krůček vpřed, pokud je podniknut s odhodláním a pravidelností, může vést k velkým životním proměnám. Zdůrazňuje také, že vnější úspěch začíná uvnitř nás samých a již zmíněné sebeovládání je základem ovládnutí vlastního života.
Pojem kaizen mě upřímně dost zaujal a po krátkém hledání jsem zjistila, že tahle technika byla původně vyvinuta jako součást výrobních procesů v průmyslu, zejména v automobilovém průmyslu, kde ji úspěšně využila společnost Toyota. Jedním z jejích cílů je například odstranění plýtvání - tenhle proces nám má pomoci k rozpoznání toho, kde dochází k plýtvání a následně tyhle slabá místa eliminovat. Kaizen chápu tedy jako takovou lean životní filozofii a zároveň bych ho připodobnila i k self-leadershipu.
Kaizen procvičujeme tak, že se každý den budeme s něčím potýkat. Máme se pouštět do věcí, z kterých máme strach (pokud svůj strach ovládneš, ovládneš svůj život). Měli bychom každý den vystupovat z kruhu vlastního pohodlí a zkoumat neznámé, protože teprve pak jsme schopni začít odkrývat svůj lidský potenciál a neustále se zdokonalovat. O to se snažíme i na Tiimi - často vystupovat ze své komfortní zóny, jelikož právě až za její hranicí se člověk opravdu učí.
V rámci kaizenu bychom měli také procvičovat takzvaných Deset rituálů nádherného života:
Do svého denního režimu bychom měli zahrnout povinnou dobu klidu, kde se budeme v tichu seznamovat s tím, kdo vlastně jsme. - dělám
Tak, jak pečujeme o své tělo, stejně tak pečujeme o svoji mysl. - dělám jógu (a fakt je to skvělý, prosím všichni to zkuste!)
Měli bychom jíst pouze živou stravu, tedy žádné maso. - nedělám (ale po konci seznamováku bych to chtěla zkusit)
Pravidelné čtení, protože kniha je nejlepším přítelem moudrých. - dělám
Snaha o poznání sám sebe. - dělám
Většina lidí spí prý mnohem déle než reálně potřebuje. Mělo by nám stačit okolo šesti hodin k tomu, abychom se cítili svěží a vyspaní. Úplně nevím, zda s tímhle rituálem souhlasím, jelikož vím, že nejvíce produktivní jsem večer/v noci a stávání s východem slunce v takovém případě tedy nepřipadá v úvahu. Nicméně hodlám to vyzkoušet. - nedělám
Ten můžeme aplikovat pomocí manter, tedy slov sestavených za účelem navození pozitivního účinku (man = mysl, tra = pocit). - dělám
Tento rituál nás vyzývá k tomu, abychom každý den udělali něco pro posílení vlastního charakteru. - hmmm těžko říct, asi ne dostatečně
Nesmíme zabředávat do maličkostí. Musíme se naopak zaměřit na důležité věci, které jsou pro nás opravdu klíčové. - tohle mi fakt nejde, nedělám
,,Opravdu osvícení lidé se nesnaží být stejní jako ostatní. Usilují spíše o to, aby byli dokonalejší než jejich minulé já. Nesoutěž s ostatními, soutěž sám se sebou.”
Ocelovou disciplínou si vybudujeme odvážný a klidný charakter a vůli, která je základním stavebním kamenem hodnotného života. K budování disciplíny použijeme umění kaizen - každý den se budeme snažit udělat něco, k čemu musíme mít odvahu.
Mezi techniky patří například mantry nebo období mlčení.
,,Pokud získáš odvahu říkat ne malým věcem, naučíš se zároveň říkat ano těm velkým.”
,,Nejsem součástí světu, svět je součástí mne.”
Zlaté stopky v příběhu představují čas jako drahocenný a nenahraditelný poklad. Jsou připomínkou toho, že náš život je složen z jedinečných okamžiků, které se nikdy nevrátí. Abychom mohli prožít skutečně naplněný a smysluplný život, musíme si osvojit umění zacházet s časem moudře a vědomě ho řídit. Klíčem k tomu je mít jasně vytyčené cíle a zaměřit svou energii na to, co je pro nás opravdu důležité. Julián v této kapitole dle mého názoru hlavně zdůrazňuje, že každý okamžik, ať už se zdá být jakkoli pomíjivý, je nesmírně vzácný a zaslouží si, abychom ho prožili naplno.
Nauč se říkat NE
Říkat "ne" není o tom, být nezdvořilý nebo odmítat pomoc druhým, ale o tom, chránit svůj čas a energii. Julián zdůrazňuje, že každý "ano", které řekneme něčemu nepodstatnému, znamená "ne" pro něco, co nás může posunout blíže k našim cílům a snům. Tato technika nás učí prioritizovat a soustředit se na to, co má v našem životě skutečný význam.
Mentalita smrtelné postele
Při této technice si můžeme představit nás samotné na oné smrtelné posteli a přemýšlet, zda bychom byli spokojeni s tím, jak jsme svůj život prožili. Cílem je tedy hluboké zamyšlení nad našimi rozhodnutími a činny.
Momentálně čtu knihu 4000 týdnů, která je, myslím si, na této technice hodně založena.
Starodávné pravidlo dvaceti
Každý den bychom měli věnovat prvních 20 minut něčemu, co je pro nás zásadní a co nás přibližuje k našim cílům. Těchto dvacet minut může být věnováno naprosto čemukoli, ať už je to meditace, psaní, četba nebo například jednoduché plánování.
Myslím, že toto pravidlo souvisí s myšlenkou, že 10 minut před usnutím a 10 minut po probuzení má nesmírný vliv na naše podvědomí a na to, jak onen den prožijeme. Já osobně věnuji čas po probuzení deníku vděčnosti a hudbě, čímž se snažím o nastavení tónu dne (absolutně netuším, jak tohle říct česky, nicméně je to prostě setting the tone for the day haha).
,,Všechno co žije, nežije osamoceno, nežije samo pro sebe.”
,,To nejcennější, co můžeš udělat, je pomoci jiným.”
,,Na ruce, která ti daruje růže, vždy ulpí troška jejich vůně” Vonné růže nám tedy mají připomínat to, že pokud se snažíme o pomoc druhým, nepřímo zlepšujeme i náš vlastní život. Jestliže si zvykneme denně vykonat nějakou laskavost, náš život se stane bohatší a smysluplnější. Je zde zdůrazňována myšlenka, že náš život bude tak dobrý, jak hodnotná bude naše pomoc ostatním.
Vím, že to může znít jako to největší klišé, ale pro mě je opravdovou radostí přinášet radost druhým. Každý den se snažím někomu zlepšit den třeba jen tím, že řeknu něco milého. Ať už jde o někoho blízkého nebo třeba o cizí holčinu v metru, která má skvělé tričko. Nezištná pomoc opravdu nemusí být vždy něco velkého nebo významného – může to být i maličkost, která však pro druhého člověka znamená mnoho. Ať už jde o laskavé slovo, pomoc v nesnázích nebo pouhé naslouchání, tyto činy nejenže zlepšují životy ostatních, ale také mně samotné přinášejí hluboký pocit naplnění a vnitřního klidu. A proč to tak mám? Věřím hlavně, že to, co do světa vyšlu, se mi jednou vrátí – možná v podobě, kterou bych ani nečekala. Je to jako když zaseješ semínko - nevíš, co z něj jednou vyroste, nicméně víš, že něco krásného přinese. Pomáháním ostatním se cítím taky víc propojená s tím, co mě obklopuje, jako by každý drobný čin vytvářel neviditelná vlákna, která mě spojují s ostatními. Jednoduše si pak přijdu v tomhle velkém světě méně osamělá a cítím, jako bych byla součástí něčeho většího (doufám, že to dává smysl xd).
Každý den udělej někomu laskavost
Dávej těm, kteří to potřebují
Kultivuj mezilidské vztahy
Stezka je symbolem žití v přítomnosti - nejdůležitějším okamžikem je současná chvíle a měli bychom se tedy naučit, jak ji prožít a plně si ji vychutnat. Nesmíme zapomenout, že štěstí je cestou, nikoli cílem. Diamanty tedy symbolizují cenné chvíle, drobné radosti a hluboké prožitky na našem celoživotním putování onou stezkou. Při čtení mi taky došlo, že přítomnost je opravdu JEDINÝM okamžikem, který mám plně pod kontrolou. Minulost je nevratně pryč a budoucnost? Ta je, k mému neštěstí, nejistá.
Prožívej dětství svých dětí
Projevuj vděčnost (a ještě bych osobně doplnila všímavost)
Staň se pánem svého osudu
Ačkoli se nejednalo o nijak dlouho knihu, u jejího čtení jsem strávila opravdu velké množství času, jelikož ve mně podnítila neskutečné množství myšlenek, nad kterými ještě teď rozjímám. Moje práce s touhle knížkou ale ani zdaleka nekončí. Plánuji si teď do deníku zapsat všechny techniky, které bych chtěla každý den praktikovat, a jsem zvědavá, jak se mi to podaří a jaké benefity uvidím po 21 dnech – což je doba, za kterou se z činnosti stává návyk. Možná se k této eseji ještě vrátím a podělím se o to, jak se mi tento experiment vydařil. Knihu bych tedy upřímně doporučila k přečtení každému, i těm, kteří se o duchovno příliš nezajímají. Věřím, že každý v ní najde přesně to, co v životě právě potřebuje. Jak se říká: „Jakmile je student připraven, učitel se objeví.“
Další mé oblíbené qutoes a pasáže z knihy:
,,Opravdový vstřícný krok směrem k budoucnosti uděláme, když dáme všechno přítomnosti.”
,,Sny velkých snílků nejenže docházejí naplnění, ale stávají se ještě většími.”
,,Jakmile je student připraven, učitel se objeví.”
,,Jsem umělcem života - můj život je mé umělecké dílo.”
,,Jak se můžeš postarat o jiné, pokud se neumíš postarat sám o sebe? Jak můžeš činit dobro, když se dobře necítíš? Nemůžu tě mít rád, pokud nemám rád sebe.”
,,I když bylo jasné, že jsou všichni dospělí lidé, z každého z nich vyzařovalo jakési dětské nadšení.” - takhle popisoval Julián mnichy ze Sivany, je opravdu strašně důležité být i v dospělosti tak trochu dítětem. Myslím, že ve spoustě věcí bychom si měli brát z dětí velký příklad.
,,Tajemství spokojenosti je jednoduché. Najdi si to, co děláš opravdu rád, a potom do toho dej veškerou svou energii. Jakmile se ti to podaří, tvůj život se zaplní hojností a všeho, po čem toužíš, dosáhneš snadno a lehce.”
