Jako první napíši, že u této eseje zaexperimentuji a využiji na její část umělou inteligenci ChatGPT 3.5, ovšem pouze na obecné popisy dohod a knihy samotné.
"Čtyři dohody" jsou knihou, kterou napsal Don Miguel Ruiz, a pojednávají o starých toltéckých moudrostech a filozofii života. Klíčovými myšlenkami v knize jsou čtyři dohody, které autor navrhuje, aby člověk uzavřel sám se sebou, aby dosáhl osobní svobody a štěstí.
Obzvláště teď po zhlédnutí poslední MÚPI o scientologii mi toto přijde směšné, ale na rozdíl od scientologie má tato kniha co předat a dává smysl. Pokud si ale myslíte, že díky knize zničehonic začnete žít krásný život jen proto, že začnete dodržovat dohody, raději knihu nečtěte. Je to pouze seznámení s toltéckou kulturou a připomenutí toho, co můžeme dělat, abychom zde mohli žít o něco spokojenější život, nicméně dodržování dohod je ta nejtěžší část a pokud již nejste mnich, bude to velmi dlouhý proces, přečtení knihy je pouze začátek. Knihu jsem četl už nějakou dobu zpátky a tak tato esej bude spíše poohlédnutím za tím, jestli dohody dodržuji anebo jak je jejich dodržování efektivní v osobním či podnikatelském životě, případně jak je využít v týmu.
Buďte bezúhonní se svým slovem: První dohoda „nehřešte slovem“ se týká síly slova. Autor zdůrazňuje význam odpovědnosti za to, co říkáme, a varuje před negativními dopady negativních slov na náš život i na životy druhých. Tato dohoda se týká spíše toho, abychom lidem zbytečně neříkali hnusné věci, protože je to prostě a jednoduše zbytečné. Vše se dá řešit s klidem a nemusíme být vulgární nebo hned nadávat všemu, co se nám líbí. V průběhu let jsem se naučil, že všechno můžeme brát z více perspektiv a to je třeba chápat a zamýšlet se nad tím a rovnou nenadávat. V knize „Radikální otevřenost“ se navíc píše, že člověk nikdy není jen „hlupák“ „blbec“, ale pouze jen udělal hloupost nebo blbost, protože nikdo nedělá hlouposti pořád. V týmu a businessu to platí nadvakrát, je totiž potřeba si v těchto prostředích budovat dobré vztahy a tudíž mluvit s lidmi upřímně, ale bez urážek a slov, která byste říkat nemuseli. Sám s tím mám stále problém a v dnešní toxické době, kdy má každý přístup k internetu, plnému lží a nenávisti (hrozný klišé, ale je to tak), je tato dohoda obzvláště obtížná, ale pracuji na tom.
Nedávejte ničemu přednost před sebou samým: Druhá dohoda „neberte si nic osobně“ nabádá k sebelásce a odmítnutí společenských norem a očekávání, která mohou vést k nespokojenosti. Autor zdůrazňuje důležitost sebeklamu a osvobození se od nátlaku ostatních. Tady toho nemám co dodat. Opravdu je to svým způsobem osvobození. Prostě a jednoduše si to neber osobně. Je to jenom slovo a ostatní neví, že jím nemají hřešit. Je to základ přijímání zpětné vazby, které je opět v businessu a týmu velmi důležité, jelikož bez správného a užitečného přijímání ZV se budete posouvat opravdu pomalu. Uvědomělí lidé nebudou hodnotí vás jako člověka, ale vaše činy. Pokud vám někdo vytkne něco v nějaké situaci, neberte to tak, že vás chce urazit, ale poučte se z toho. To je i základ Tiimi.
Nedělejte předpoklady: Třetí dohoda „nevytvářejte si žádné domněnky“ nás vyzývá, abychom se vyvarovali dělání předpokladů a soudů. Ruiz zdůrazňuje, že většina konfliktů vychází z nepochopení a předpokladů, a proto je důležité být otevřený k různým interpretacím a perspektivám. Všiml jsem si toho v poslední době hodně po seznamovacím kurzu s naším programem a ještě více mě překvapilo, když jsme si to teď na akci Cabin In The Woods s naším týmem říkali do očí na zpětné vazby 1v1 - všichni jsme měli nějaký pohled na člověka jenom kvůli vzhledu nebo tomu, jak se na seznamováku choval. Všichni si vytváříme domněnky, je to normální lidská vlastnost a já sám s ní hodně zápasím. To, co jsem zde popisoval, byly předsudky, to jsou také domněnky a soudíme kvůli nim lidi dříve, než je poznáme a to je špatně. Tohle se lehce říká, ale opravdu těžko provádí, jelikož je pro člověka normální předpokládat, jak se nějaké situace stanou, nebo jaký bude člověk podle jeho prvního dojmu, často naše domněnky ale nejsou to, jak to opravdu je, a tak bychom se je měli snažit nevytvářet. Jak už jsem řekl, v týmu bylo pár lidí, u kterých jsem měl silné domněnky o tom, jací jsou, příjemně mě poté překvapilo, že to tak není a jsou to úžasní lidé.
Dejte ze sebe to nejlepší: Čtvrtá dohoda „vždy dělejte vše, jak nejlépe dovedete“ se týká úsilí o dosažení maximálního potenciálu. Autor zdůrazňuje důležitost vynaložení úsilí na své cíle, aby dosáhl vnitřního klidu a úspěchu. To je snad jasný, ne? Prostě makej, dělej to nejlíp, jak můžeš, spadni, udělej chybu, zažij si bolest, vstaň a udělej to znova a lépe. A znova. Tímto způsobem probíhá učení u nás ve škole a jsem za to opravdu vděčný. Pokud máš své sny, cíle a vizi, jdi si za nimi a dělej při tom vše tak, jak nejlépe dovedeš.
