Knihu Marketing 4.0 (s podtitulem “moving from traditional to digital”) jsem si vybral, protože jsem si povšimnul né dost kvalitního marketingu v našem projektu TBARF. Po přečtení této knihy už dokážu naše nedostatky pojmenovat. (o tom ale později v eseji) Padla mi do oka tato kniha, protože už sám autor je jedním z předních odborníků na marketing. Na tuto knihu jsem přišel vlastně náhodou. Původně jsem si chtěl přečíst marketing 3.0, ale zjistil jsem, že už je poměrně zastaralá. Kniha je rozdělena do tří částí. První část pojednává o trendech, které formují marketing. Následující část je o novém rámci pro marketing v digitální době. V poslední části jsem pak nabyl praktických znalostí jak implementovat marketing do nynější digitální doby.
V první části jsem se dozvěděl, že zákazníci nyní slyší více na skupinu 4F (friends, family, fans and followers) než na jakoukoliv jinou formu marketingu. (Od tohoto bodu se pak odrážela značná část dalších teorií z této knihy.) Zákazníci v rámci marketingu více věří skupině 4F, protože mají více objektivní podání reality. Tomuto faktu napomáhájí i sociální sítě, protože je zde možnost se volně vyjádřit a předat recenzi. I díky digitálním funkcím (e-mail, sociální sítě nebo třeba livechaty) je proces zakoupení produktu mnohem více společenský. V návaznosti na tento proces také navazuje to, že kupující dávají mnohem větší pozornost svému sociálnímu kruhu. Zákazníkovy nyní mnohem více záleží na názoru ostatních (př. z soc. sítí: Něčí oblíbený youtuber si koupí nový telefon od značky Samsung. Ve videu ho doporučí a pochválí jak je super. Potencionální zákazník si řekne: “To je fakt parádní mobil když ho má i ten youtuber. Ten si také musím koupit!). Takovéto doporučení může i často převážit osobní preference. Autor pak v knize specifikuje 3 velice silné segmenty trhu. Mladé, ženy a “občané sítě”. Všechny 3 spojuje to, že žijí v digitálním světě. Mladiství jsou ti, co se adaptují na nové produkty a technologie. Jsou to také ti, co stanovují trendy. Trendy jsou ale často fragmentované. (př. ze současnosti: hypebeast, goth, aesthetic nebo třeba hipsteři). Ženy jsou v knize považovány za sběratelky informací a za hlavy rodiných financí. Autor se opírá o průzkum, který říká, že ve více než 75% případů se o finance v rodině stará žena. Občané sítě jsou ti, co se přes sociální sítě spojují do komunit. Na komunitu se následně dá výborně zaměřit v rámci marketingu. Jsou to také ti, co přidávají na síť obsah, který je pro digitální marketing stěžejní.
V druhé části jsem se dostal k velice důležité myšlence této knihy. Jak převést zákazníka, který má o naší firmě jen povědomí na to, aby naši firmu obhajoval/podporoval. Dosáhneme toho tak, že projdeme cestou 5A (Aware, Appeal, Ask, Act a Advocate). Lidé co se marketingu věnují by měli myslet na 3 hlavní zdroje vlivu (influence) a to na vlastní vliv, cizí vliv a vnější vliv (O3). (v rámci projektu TBARF máme všechny tyto 3 zdroje slabé). Lepších výsledků pak můžeme dosáhnout přes zvýšení přitažlivosti naší firmy (např. přes využití trendů), optimalizování zvídavosti o naši firmě (nastavení poutavé reklamy nebo podporování od zákazníka tak, aby to potencionálního zákazníka více zajímalo), zvýšení odhodlání pro naši firmu/produkt (zastoupení vícekanálového marketingu, který prochází přes více komunikačních kanálů, ale vede ke stejnému cíli) a zlepšení vztahů (vztahy se zákazníky, kterých můžeme dosáhnout mnohými způsoby). Ideální vzorcem prodeje by měl být takzvaný motýlek (bow tie). To, že každý zákazník co se o firmu zajímá je ochotný ji i podporovat/obhajovat (firma má pak Brand advocacy ratio 1 tedy tu nejvyšší možnou známku). A každý zákazník, kterého produkt dostatečně přitahuje si ho i koupí.
Na posledních stránkách knihy jsem četl již konkrétní kroky k tomu, jak udělat kvalitní digitální marketing. Autorovými slovy jsou firmy nyní jako živí lidé. Mají tedy hlavně jejich vlastnosti. Můžeme si tedy firmu vymodelovat tak jako toho nejlepšího a zákazníkovy nejpříjemnějšího člověka. Dle jeho názorů by firma měla hluboce naslouchat jejich zákazníkům, porozumět zákaznické sociální interakci a měla by plánovat a pracovat zároveň se zákazníky. V rámci toho by měla firma na veřejnost vystupovat jako jedna osoba. Nevypouštět do oběhu “plytký” marketing, ale marketing s obsahem. Obsah by měl být pro zákazníky přínosný a užitečný. (na tomto stylu marketingu s výborně buduje podporování/obhajoba firmy). Autor na závěr uvádí 3 postupy, které také dobře podporují obhajobu firmy a to gamifikaci, mobilní aplikace a management vztahů se zákazníky. (např. gamifikace mi vnukla mnoho kreativních nápadů, které by našemu projektu mohli pomoci)
Knížka se mi četla velice dobře už i kvůli jasnému propojení, které je v knize velice znatelné. Nic se do sebe nemíchá a je to vše jasné. Angličtina je jednoduchá na pochopení. Nějaká odborná slovíčka jsem si musel hledat. Moc se mi líbilo stručné shrnutí na konci každé kapitoly. Opakování matka moudrosti :D. Ke každé kapitole se vázala i sada otázek, které by nás měli navést k tomu, jak postupovat a na co se zaměřit. Uvědomil jsem si, že náš projekt musí být mnohem více člověkem než projektem. Tato myšlenka se mi hrozně libí a věřím, že uspěje. Při čtení knihy jsem si srovnal myšlenky, které jsem měl o marketingu tak nějak rozházené. Kniha my měla říct o marketingovém přístup, který kombinuje online a offline interakci mezi společnostmi a zákazníky. Mě jako prodejci mi měla pomoci s přechodem do digitálního světa ekonomiky a marketingu. Do světa, který předefinoval klíčové pojmy marketingu (4A na 5A, pojmenoval O3, definoval vzorec prodeje bow tie…). Tohle vše mi kniha dala.
