Antoine de Saint-Exupéry
Úvod
Malého prince jsem četla a poslouchala, jak v češtině, tak v angličtině nespočetněkrát. Pokaždé v knize ale nacházím nová moudra, nebo se jen zamýšlím nad úplně jinými větami, než při předchozím čtení.
Připadá mi, že jsou dva typy lidí. Jeden Malého prince nemůže vystát, druhý knihu čte znovu a znovu a je dílem uchvácen.
„Co je důležité, je očím neviditelné.“
O knize
Je to metaforický příběh o lásce, odpovědnosti, přístupu k životu, o vztazích mezi lidmi, přátelství. Setkání s malým princem je vlastně setkání se s tou lepší částí našeho já, s dobrem, které je v každém z nás. Autor ukazuje hodnotu přátelství a nutí k zamyšlení nad lidskými povahami.
Kniha nám ukazuje rozdíl mezi dospělými a dětmi. To že jsme přeci malými dětmi byli také a kolik si toho už nepamatujeme. Jak nevinně, jednoduše a krásně děti svět vidí. Malý princ představuje dítě, co se rádo na všechno ptá a často odpověď nedostává, nebo alespoň ne tu, které se dožaduje. Představuje nevinnost, čisté srdce, dobro a krásu dětských myšlenek.
Děj
Malý princ cestuje ze své planetky do několika okolních planet, až doletí i na planetu Zemi. Zde se v poušti setkává s pilotem (sám autor) a vypráví mu svůj příběh. Na Zemi se setkává s lištičkou, která ho učí přátelství. Je nešťastný, když objeví, že jeho květina není jediná na světě, ale že na Zemi jsou růží tisíce. Malý princ je ze své květiny nešťastný. Květina ho využívá a hraje si s jeho city. Princ i přes všechno na Zemi zjišťuje, že nezáleží na tom, jestli je jeho růže jedinečná, nebo obyčejná. On jí dal svůj čas, „ochočil“ si ji, a tím je jeho růže jediná na světě.
Myšlenky
„A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá.“
„Co mě na spícím malém princi tolik dojímá, je jeho věrnost ke květině, ten obraz růže, který v něm září jako plamínek lampy, i když spí..“ Je krásné vidět, jak moc princ svou růži miloval. A jak důležité pro něj bylo se za ní vrátit. Přeci jen na planetě Zemi mohl zůstat.. Láska a slib mu to ale nedovolily.
„Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“
Malý princ si na Zemi všímá, jak lidé pořád za něčím, často bezdůvodně, spěchají. Země je plná dospělých, kteří hrají své role.
„Osamělí jsem i mezi lidmi.“ Můžeme se obklopovat mnoha lidmi a myslet si, že se budeme cítit šťastni. Pokud to ale nejsou lidé, kteří nám rozumí, můžeme se cítit prázdní a úplně sami i v místnosti plné lidí.
„Známe jen ty věci, které si ochočíme. Lidé už nemají čas, aby něco poznávali. Kupují u obchodníků věci úplně hotové. Ale poněvadž přátelé nejsou na prodej, nemají přátel.“
Problém také dnešní doby? Svět jde rychle kupředu a život se stává rychlejší a rychlejší. Lidé nemají čas se seznamovat, proto to dělají skrze sociální sítě. Často pak ale nedojde k setkání, pouze k online konverzaci. K jakým to vede problémům? Lidé spolu umí méně a méně komunikovat. Někdo se i děsí přímého kontaktu, aby uměl správně mluvit, neudělal chybu. Opověď si v přímé konverzaci nemůžeme dopředu promyslet a několikrát opravit jako v online světě. Je to potom ale konverzace? Jsme vůbec schopni se tímto způsobem poznat? Přátele si opravdu nekoupíme, a pokud nebudujeme vztahy, k čemu nám ten život potom je?
Závěr
Napsat esej na dílo Malý princ pro mě nebylo vůbec snadné. Při čtení mám vždy spoustu pochodových myšlenek. Proto je i má esej psána bez nějaké určité formy, spíše pochodovými myšlenkami. Knihu bych určitě doporučila lidem, kteří mají rádi metafory, protože těch je kniha plná.
