MALÝ PRINC
Antoine De Saint-Exupéry
Tato kniha má pro mě až nostalgicky senilní význam. Tuto knihu jsem čtla alespoň 4x. Poprvé asi tak v 11 letech, kdy jsem nebyla žádný velký malý čtenář a kniha se mi líbila svou délkou. Pamatuji si, když jsem ji dočetla ve svých 11 letech, tak krom hezkých obrázků v knize se mi vůbec nelíbila a vlastně ji ani moc nechápala a přišla mi jako soubor nesmyslů. Po druhé jsem ji četla s celou třídou na základní škole jako povinnou četbu a opět jsem byla nadšená z délky knihy, ale příběh jsem již znala a nechtěl se mi číst znova, když jsem se ale do ní, již po druhé za život začetla, začala jsem se na ten příběh dívat z jiného pohledu a nacházela myšlenky mezi řádky. Asi tak po 4 letech jsem se k ní, dostala znova, při realizování mé maturitní četby a teprve když jsem ji četla k maturitě, jsem byla schopna upřímně ocenit její význam a hloubku příběhu i slov.
Příběh:
Příběh začíná ztroskotáním letce na poušti, který je i autor této knihy, kde se poznává s malým princem, kterému nakreslí obrázek a malý princ mu vypráví svůj příběh. Vypraví o své planetce, kde má svou pyšnou růži, o svém cestování mezi planetami a o postavách, na které při svém cestování narazil. (domýšlivec, Byznysmen, král, lampař..) vypráví o lišce, kterou na zemi potkal, pro kterou nejprve nebyl důležitý, ale časem si ji ochočil, liška mu začala důvěřovat a oni se začali přátelit. Na konci knihy princ na poušti umírá, protože nemůže na svou planetu s tělem a tak mu had prokáže laskavost a kousne ho a princ tak zemře.
Postava malého prince působí velmi charismatickým dojmem, na dítě je velmi chytrý, ale zároveň velmi naivní a jako většina dětí i velmi tvrdohlavý.
Čti mezi řádky
Když se v této knize učíte číst mezi řádky, tak každý v tom může vidět něco jiného. Kniha se snaží čtenářům ukázat jednotvárnost dospělého člověka, to, že lidi jsou ve vlastním životě zaseknuti. Kniha nám také ukazuje důležitost důvěry, umět odpouštět. Ale dle mého názoru, je hlavní myšlenka autora, aby lidé nezapomněli se dívat na život pořád svým způsobem dětskýma očima, mít radost z maličkostí, ze všedností, nezapomenout si hrát.
Myšlenka, která mi utkvěla již po prvním přečtení a na kterou asi jen tak nezapomenu:
"Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje."
